2 VSPH 1987/2015-B-60
KSPL 29 INS 21441/2012 2 VSPH 1987/2015-B-60

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužnice Miluše anonymizovano , anonymizovano , bytem Náves 1/32, pošta Plzeň-Lhota, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 21441/2012-B-48 ze dne 9. září 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 21441/2012-B-48 ze dne 9. září 2015 se v bodech I. a II. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni shora označeným usnesením v bodě I. výroku zrušil oddlužení Miluše anonymizovano (dále jen dlužnice) schválené ve formě splátkového kalendáře, v bodech II. a III. výroku prohlásil na její majetek konkurs a rozhodl, že bude projednán jako nepatrný, a v bodě IV. výroku uložil insolvenčnímu správci Ing. Vladimíru Nechutnému (dále jen správce), aby mu předložil zprávu o hospodářské situaci dlužnice ke dni prohlášení konkursu.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 14.1.2015 (správně mělo být uvedeno 14.1.2013; č.d. B-5) schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, přičemž správce podáním doručeným dne 17.6.2015 navrhl schválené oddlužení zrušit, neboť dlužnice neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, není u ní předpoklad, že by uhradila minimálně 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů, a neplní ani další povinnosti, např. předkládat insolvenčnímu soudu pravidelné zprávy a přehledy svých příjmů. Při jednání o návrhu správce konaném dne 9.9.2015, na něž se dlužnice bez omluvy nedostavila, soud mj. ze zprávy správce zjistil, že aktuální očekávaná míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů činí 14,75 %, což s přihlédnutím k datu schválení oddlužení vyhodnotil tak, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, a není ani předpoklad, že by dlužnice uspokojila pohledávky nezajištěných věřitelů v minimálním požadovaném rozsahu 30%. Dále zjistil, že dlužnice nepředkládá pravidelné zprávy a přehledy svých příjmů jemu ani správci. Z toho dovodil, že dlužnice neplní podstatné povinnosti vyplývající ze schváleného způsobu oddlužení a zároveň nebude možné splnit podstatnou část splátkového kalendáře; schválené oddlužení proto dle ust. § 418 odst. 1 písm. a) a b) insolvenčního zákona

(dále jen IZ) zrušil a rozhodl o řešení úpadku dlužnice konkursem s tím, že dle ust. § 314 odst. 1 písm. a) IZ bude projednán jako nepatrný.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání, jež dle obsahu směřuje toliko proti bodům I. a II. výroku, a navrhla, aby je odvolací soud zrušil. Zrekapitulovala, že v dosavadním průběhu oddlužení uhradila věřitelům částku 4.255,-Kč, k 31.8.2015 činí nedoplatek pro průběžné plnění oddlužení 8.653,-Kč a nedoplatek na odměně správce 2.178,-Kč. Uvedla, že je od 19.4.2013 na rodičovské dovolené se synem a pobírá příspěvek na péči o dítě ve výši 7.600,-Kč měsíčně, a vysvětlila, že se svou matkou uzavřela smlouvu o důchodu, z něhož měla být měsíční splátka na oddlužení ve výši 1.500,-Kč hrazena, avšak matka se odstěhovala do Německa, a ona tak musela plnit oddlužení sama z rodičovského příspěvku.

Dále argumentovala tím, že se plnění splátkového kalendáře nevyhýbala úmyslně, jen si myslela, že příjmy nemusí vykazovat, neboť nedošlo k jejich změně, a správci zapomněla oznámit změnu svého bydliště. Závěrem zdůraznila, že je v lepší finanční situaci, neboť její druh, s nímž žije ve společné domácnosti, získal od července 2015 dobře placené zaměstnání, a dodala, že je ochotna celou dlužnou částku (dlužné splátky i odměnu správce) zaplatit, neboť potřebnou částku získá darem a chtěla by ji použít právě na uhrazení dluhů.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 418 odst. 1 písm. a) až d) IZ zruší insolvenční soud schválené oddlužení a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo to navrhne dlužník.

V daném případě vycházel insolvenční soud při rozhodování zejména ze zjištění, že dlužnice za celou dobu trvání oddlužení uhradí toliko 14,75% zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů, takže nebude možné splnit podstatnou část splátkového kalendáře, a že neplní ani povinnosti, jež jí v souvislosti s plněním oddlužení ukládá IZ.

Z obsahu spisu odvolací soud ověřil, že usnesením ze dne 14.1.2013 byl schválen splátkový kalendář, dle něhož měla dlužnice uhradit první splátku nezajištěným věřitelům do konce února 2013, a to jednak z čisté mzdy od zaměstnavatele Zahradní centrum Přemysl Písař, jednak z důchodu ve výši 1.500,-Kč měsíčně poskytovaného jí matkou na základě smlouvy o důchodu ze dne 8.1.2013. Dlužnice však za období od února 2013 do srpna 2015 uhradila věřitelům toliko 4.255,-Kč, tj. 7,62 % zjištěných nezajištěných pohledávek, a na odměně správce vznikl do června 2015 dluh ve výši 2.178,-Kč. Od července 2015 pak na účet správce nepřicházely žádné prostředky. Přehledy příjmů dlužnice nepředkládala, na jednání o zrušení oddlužení se bez omluvy nedostavila. Za popsaného stavu soud prvého stupně nepochybil, když dospěl k závěru, že dlužnice neplní podstatné povinnosti podle schváleného splátkového kalendáře a podstatnou část splátkového kalendáře nebude schopna splnit.

Dlužnice přitom ani v průběhu odvolacího řízení nijak nezpochybňovala skutečnosti, jež vedly soud prvého stupně ke zrušení schváleného oddlužení. V odvolání pak toliko obecně tvrdila, že se zlepšila její ekonomická situace, neboť její druh, s nímž žije ve společné domácnosti, získal dobře placené zaměstnání, a že je ochotna celou dlužnou částku zaplatit z daru, aniž však označila dárce či předložila darovací smlouvu, podle níž by měla obdržet plnění v potřebné výši.

Při jednání před odvolacím soudem konaném dne 13.11.2015 dlužnice uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 7.600,-Kč mateřského příspěvku, přičemž na plnění oddlužení kromě částky uvedené ve zprávě správce nic nezaplatila, neboť čekala na výsledek odvolacího jednání. Dodala, že dlužnou částku je ochotna zaplatit její matka žijící v Německu, s níž měla původně uzavřenu darovací smlouvu, avšak žádný doklad k prokázání této skutečnosti nepředložila.

Ze zprávy správce podle stavu ke dni 9.11.2015 odvolací soud zjistil, že výše plnění poskytnutého nezajištěným věřitelům se od vydání napadeného usnesení nezměnila a činí 4.255,-Kč, nedoplatek na odměně a výdajích správce vzrostl od června 2015 na 5.445,-Kč, přičemž od července 2015 dlužnice na plnění splátek nezaplatila nic.

Z obsahu insolvenčního spisu přitom vyplývá, že celková suma zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů zahrnutých do plánu oddlužení činí 55.827,77 Kč. K tomu, aby byla splněna podmínka minimální výše uspokojení věřitelů ve smyslu ust. § 395 odst. 1 písm. b) IZ, tj. alespoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů (16.748,33 Kč), by musela dlužnice ve zbývající době 27 měsíců trvání splátkového kalendáře zaplatit věřitelům částku 12.493,30 Kč, čemuž odpovídá měsíční splátka 462,70 Kč. K ní je ovšem třeba připočíst částku odpovídající odměně a náhradě hotových výdajů správce ve výši 1.089,-Kč včetně DPH měsíčně, takže výše minimální požadované měsíční splátky činí 1.551,70 Kč. Jako pohledávku za majetkovou podstatou by ovšem dlužnice musela navíc přednostně uhradit dlužné platby na odměnu a výdaje správce ve výši 5.445,-Kč. Dlužnice přitom za dobu dosavadního trvání splátkového kalendáře uhradila nezajištěným věřitelům toliko 4.255,-Kč (tj. 7,62 % jejich zjištěných pohledávek) a od července 2015 neposkytuje na plnění splátkového kalendáře nic. Její příjem tvoří toliko rodičovský příspěvek ve výši 7.600,-Kč, z něhož nelze pro účely plnění splátkového kalendáře postihnout nic. Protože ani v průběhu odvolacího řízení nepředložila žádný doklad, z něhož by bylo možno dovodit, že má ještě jiný (byť jednorázový) příjem (a z něj odvodit výši postižitelné částky), nelze učinit jiný závěr, než že příjem postačující ke splnění splátkového kalendáře alespoň v minimálním, zákonem požadovaném rozsahu nedoložila.

Za situace, kdy výše popsané poměry dlužnice nenasvědčují reálné možnosti splnění zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů alespoň ve výši 30%, ztotožnil se odvolací soud se závěrem soudu prvého stupně, že dlužnice není schopna splnit podstatnou část splátkového kalendáře. Rovněž závěr, že neplní podstatné povinnosti dle schváleného způsobu oddlužení, je prost pochybení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužnice důvodným a usnesení soudu prvého stupně v odvoláním napadených bodech I. a II. výroku podle ust. § 219 občanského soudního řádu jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Plzni k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 13. listopadu 2015

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová