2 VSPH 1986/2014-A-13
KSPA 53 INS 22194/2014 2 VSPH 1986/2014-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a soudců Mgr. Martina Lišky a Mgr. Kláry Halové ve věci dlužníka Miroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Červená 40, Letohrad, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 53 INS 22194/2014-A-6 ze dne 25. srpna 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 53 INS 22194/2014-A-6 ze dne 25. srpna 2014 se m ě n í tak, že se dlužníku povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ve výroku označeným usnesením uložil Miroslavu Šťovíčkovi (dále jen dlužník), aby do 15 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud předeslal, že dlužník podal insolvenční návrh, jenž sice spojil s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři, nicméně formu oddlužení nenavrhl, nýbrž konstatoval, že je srozuměn s nepatrným konkursem. Z insolvenčního návrhu a k němu připojených příloh soud zjistil, že dlužník má více věřitelů, vůči nimž má 19 peněžitých závazků v celkové výši 1.763.356,87 Kč, a že jeho majetek tvoří mobilní telefon a nemovitosti v katastrálním území Červená, na nichž vázne soudcovské zástavní právo. Pokud by zjistil dlužníkův úpadek, přicházel by podle soudu v úvahu jako způsob jeho řešení toliko konkurs, neboť dlužník nesplňuje podmínky pro oddlužení ani reorganizaci.

Při stanovení výše zálohy vyšel soud z toho, že dlužník nemá disponibilní finanční prostředky a není ani zřejmé, jaký bude reálný výtěžek zpeněžení majetkové podstaty, resp. zda tento výtěžek postačí jak k úhradě nákladů spojených s její správou a udržováním, tak k úhradě odměny a hotových výdajů správce. Proto dospěl k závěru, že vzhledem k předpokládaným nákladům insolvenčního řízení, skladě dlužníkova majetku a možnosti jeho zpeněžení-činí přiměřená výše zálohy 30.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, podal dlužník včasné odvolání, v němž poukazoval na to, že má majetek, jenž byl soudním exekutorem oceněn na 40.000,-Kč, což postačuje na počáteční fungování insolvenčního správce . Zdůraznil, že je v současné době evidován na úřadu práce, a tudíž není v jeho možnostech zaplatit zálohu ve stanovené výši, již navíc považuje za nepřiměřenou. Závěrem dodal, že od prosince 2014 bude mít trvalý příjem mezi 18.000,-Kč a 25.000,-Kč, z něhož by mohl správce čerpat potřebné prostředky. Zejména z těchto důvodů požadoval, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že úpadce není povinen zaplatit zálohu na náklady řízení .

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dle ust. § 212 a 212a občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 94 odst. 2 písm. c) insolvenčního zákona (dále jen IZ) nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 104 odst. 1 IZ platí, že podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, c) seznam svých zaměstnanců a d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle odstavce druhého téhož ustanovení je dlužník povinen v seznamu majetku označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí.

Podle odstavce třetího téhož ustanovení je dlužník povinen označit v seznamu závazků jako své věřitele všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle odstavce čtvrtého téhož ustanovení musí dlužník předložené seznamy podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné. Pro označení osob v seznamech platí obdobně ust. § 103 odst. 1 IZ, jež kromě jiného určuje, že právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně.

Podle ust. § 128 odst. 2 IZ určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle ust. § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dlužník podal dne 14.8.2014 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři. Nesplnil však-což soud prvého stupně přehlédl-povinnost stanovenou v ust. § 104 IZ, neboť k němu nepřipojil řádné seznamy závazků, majetku a zaměstnanců. V připojeném seznamu peněžních závazků totiž neuvedl u žádného ze závazků údaj o jeho splatnosti (ani žádné jiné údaje, z nichž by bylo možno na dobu splatnosti závazků usuzovat) a tytéž údaje absentují i u všech závazků v seznamu peněžních závazků ve výkonu rozhodnutí . Přestože v seznamu majetku uvedl u nemovitého majetku údaj o tom, že je předmětem zajištění soudcovským zástavním právem, neuvedl v seznamu závazků zajištěné věřitele odděleně, u pohledávek těchto věřitelů neoznačil věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, ani označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Absentuje i údaj o tom, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč. V seznamu majetku pak nemovitý majetek neidentifikoval požadovanými údaji, nespecifikoval vlastnický podíl na něm, neuvedl ničeho o svých pohledávkách, resp. výslovně neprohlásil, že žádné pohledávky (dlužníky) nemá, a konečně k seznamu zaměstnanců nepřipojil výslovné prohlášení o tom, že je správný a úplný.

Za této situace bylo povinností soudu prvého stupně dlužníka vyzvat dle ust. § 128 odst. 2 IZ k tomu, aby insolvenční návrh o jeho obligatorní přílohy ve smyslu ust. § 104 IZ doplnil, poskytnout mu poučení, jak má doplnění provést, a poučit ho též o následku spočívajícím v odmítnutí insolvenčního návrhu, nebude-li ve stanovené lhůtě požadovaným způsobem doplněn. To však soud neučinil, a namísto toho dlužníkovi napadeným usnesením uložil povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Nemá-li insolvenční návrh všechny zákonem předepsané náležitosti, je pojmově vyloučeno činit vůči navrhovateli jiná opatření než ta, jež směřují k odstranění nedostatků jeho návrhu. V řízení tak dosud nebyly splněny zákonné podmínky k tomu, aby mohlo být po dlužníkovi zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení požadováno, neboť jeho insolvenční návrh pro popsané nedostatky, k jehož odstranění zatím nebyl soudem veden, není způsobilý projednání. Teprve poté, co bude tímto postupem (výzvou k doplnění návrhu dle ust. § 128 odst. 2 IZ) insolvenční návrh (jeho přílohy) potřebným způsobem doplněn a bude tak zajištěn řádný podklad pro další průběh insolvenčního řízení, může soud zvážit splnění zákonných podmínek pro uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení a posoudit přiměřenost její výše.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 za použití ust. § 167 odst. 1 OSŘ a napadené usnesení změnil způsobem ve výroku uvedeným.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 27. července 2015

Mgr. Tomáš B r a u n , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná