2 VSPH 1984/2014-P18-9
KSUL 81 INS 5082/2014 2 VSPH 1984/2014-P18-9

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Martina Lišky a Mgr. Ivany Mlejnkové ve věci dlužníka Václava anonymizovano , anonymizovano , bytem Podkrušnohorská 2054, Litvínov, o odvolání Jaromíra anonymizovano , anonymizovano , bytem Holečkova 2642/46, Praha 5, zast. advokátem Mgr. Martinem Kašparem, sídlem Nad Šutkou 1811/12, Praha 8, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 81 INS 5082/2014-P18-2 ze dne 22. dubna 2014

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 81 INS 5082/2014-P18-2 ze dne 22. dubna 2014 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem ve výroku označeným usnesením odmítl přihlášku pohledávky Jaromíra anonymizovano (dále jen věřitel) do insolvenčního řízení vedeného ve věci Václava anonymizovano (dále jen dlužník) a rozhodl o tom, že účast věřitele v insolvenčním řízení končí právní mocí tohoto usnesení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že v usnesení, jímž rozhodl o úpadku dlužníka ze dne 10.3.2014 (č.d. A-7), věřitele vyzval, aby do 30 dnů přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení, a zároveň je poučil o tom, že se k opožděně podaným přihláškám nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Konstatoval přitom, že lhůta k přihlášení pohledávek uplynula dne 9.4.2014, zatímco přihláška pohledávky věřitele byla doručena do datové schránky soudu opožděně až dne 10.4.2014. Vzhledem k uvedenému postupoval dle ust. § 185 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a přihlášku věřitele odmítl.

Proti tomuto usnesení se věřitel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a přiznal mu právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Uvedl, že považuje rozhodnutí soudu prvého stupně za skutkově i věcně nesprávné a zároveň v rozporu s právními předpisy, a přislíbil, že odvolání odůvodní do 30 dní. To však přes výzvu soudu prvého stupně doručenou mu dne 23.7.2014 neučinil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející dle ust. § 212 a 212a občanského soudního řádu a aniž v souladu s ust. § 214 odst. 2 písm. c) téhož zákona nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 173 odst. 1 IZ podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Prominutí zmeškání lhůty není podle ust. § 83 téhož zákona v insolvenčním řízení přípustné.

V rozhodnutí o úpadku vyzve insolvenční soud dle ust. § 136 odst. 2 písm. d) IZ věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců, s poučením o následcích jejího zmeškání podle ust. § 173 odst. 1 téhož zákona. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek podle ust. § 136 odst. 3 IZ 30 dnů.

Koncepce insolvenčního zákona je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku, jenž je informačním systémem veřejné správy veřejně přístupným na internetu; díky tomu poskytuje všem osobám klíčové informace o rozhodnutích soudu i dalších písemnostech obsažených v insolvenčním spisu. Se zřetelem k tomu stanoví zákon jako zásadu doručování soudních rozhodnutí doručení prostřednictvím zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku. Tyto písemnosti se zásadně doručují pouze jejich zveřejněním v insolvenčním rejstříku, s nímž se pojí účinky doručení dle ust. § 71 odst. 1 a 2 IZ (tzv. doručení vyhláškou). Uvedené platí i tehdy, byla-li písemnost doručována zvlášť ve smyslu ust. § 75 IZ (proto, že tak stanoví zákon, anebo proto, že tak rozhodl insolvenční soud). Rozhodnutí vydaná insolvenčním soudem v insolvenčním řízení tak zásadně nabývají účinnosti již okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (viz ust. § 89 odst. 1 IZ).

Jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud podle ust. § 185 IZ odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z obsahu spisu odvolací soud v dané věci ověřil, že rozhodnutí o úpadku dlužníka ze dne 10.3.2014 bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno téhož dne a že nepostrádá žádnou ze zákonem předepsaných náležitostí, jinými slovy obsahuje vše, co podle ust. § 136 odst. 2 IZ obsahovat má, včetně třicetidenní lhůty stanovené k přihlášení pohledávek dle ust. § 136 odst. 3 IZ a poučení o následcích jejího zmeškání. Konec stanovené lhůty tak podle tohoto usnesení připadl na středu 9.4.2014, přihláška pohledávky věřitele však byla insolvenčnímu soudu doručena prostřednictvím datové schránky až dne 10.4.2014.

Z uvedeného je zjevné, že přihláška pohledávky nebyla podána ve stanovené lhůtě, ale až po jejím uplynutí. Jakékoliv úvahy o prominutí zmeškání lhůty jsou pak zapovězeny právní úpravou ust. § 83 IZ. Soud prvého stupně tedy nepochybil, když přihlášku pohledávky podle ust. § 185 IZ odmítl s tím, že účast věřitele právní mocí napadeného usnesení v insolvenčním řízení končí.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219 občanského soudního řádu jako věcně správné potvrdil. O náhradě nákladů řízení s ohledem na ust. § 170 písm. f) IZ nerozhodoval.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 26. srpna 2015

JUDr. Jiří K a r e t a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná