2 VSPH 1960/2016-B-73
KSHK 35 INS 18571/2013 2 VSPH 1960/2016-B-73

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužnice Jany Chválové, bytem třída Edvarda Beneše 1531/68, Hradec Králové, zast. advokátkou JUDr. Veronikou Mašlonkovou, sídlem U Soudu 327/5, Hradec Králové, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 35 INS 18571/2013-B-68 ze dne 5. září 2016

takto:

Odvolání se o d m í t á.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové v insolvenčním řízení vedeném na majetek Jany Chválové (dále jen dlužnice) usnesením č.j. KSHK 35 INS 18571/2013-B-68 ze dne 5.9.2016 vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce Ing. David Jánošík (dále jen správce) vydal výtěžek zpeněžení majetku dlužnice zajištěným věřitelům, a to 1.148.192,69 Kč Mgr. Radku Uhlířovi, 1.609.887,48 Kč Václavu Vorbsovi a 485.701,98 Kč Milanu Kamenskému (bod I. výroku), správci uložil, aby provedl vydání výtěžku do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, aby do upraveného seznamu pohledávek zapsal, jaké částky byly zaplaceny na pohledávky zajištěných věřitelů, a aby mu o tom do 30 dnů od právní moci usnesení podal zprávu, a přiznal mu odměnu ze zpeněžení ve výši 217.499,-Kč (body II. a III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že správce podáním doručeným dne 17.8.2016 požádal o vyslovení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení nemovitostí ve vlastnictví dlužnice zapsané na LV č. 410 pro k.ú. Zlatníky u Prahy, obec Zlatníky- Hodkovice, které zajišťovaly pohledávky shora uvedených zajištěných věřitelů. Cituje ust. § 167 odst. 1, § 168 odst. 2, § 298 odst. 2, 3 a 4 a § 305 odst. 1 insolvenčního zákona a ust. § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb. a poukazuje na to, že proti návrhu správce na vydání výtěžku, jenž byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn dne 25.8.2016, nepodal žádný z účastníků řízení námitky, neshledal soud po přezkoumání věcné správnosti návrhu správce žádný důvod, proč mu nevyhovět, a rozhodl proto, jak uvedeno shora.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil. V odvolání zpochybňovala existenci pohledávek zajištěných věřitelů, když Mgr. Radek Uhlíř poskytoval půjčky soustavně za účelem dosažení zisku, aniž by k tomu měl podnikatelské, a zástavní právo k přihlášené pohledávce mu platně nevzniklo, pohledávka, jež měla vzniknout isir.justi ce.cz

Radovanu Ordeltovi, který ji postoupil společnosti s ručením omezeným Honest Way a ta následně Václavu Vorbsovi, zanikla započtením vzájemných pohledávek vůči původnímu věřiteli, a podpis dlužnice na směnce, na jejímž podkladě vydal Krajský soud v Hradci Králové v řízení vedeném pod sp. zn. 39 Cm 172/2012 dne 31.7.2012 na návrh Milana Kamenského směnečný platební rozkaz, je falzifikátem a dlužnice je připravena podat trestní oznámení, aby byl zjištěn skutečný stav věci. Z těchto důvodů je přesvědčena o tom, že výtěžek zpeněžení nelze zajištěným věřitelům vydat.

Odvolací soud se v prvé řadě zabýval tím, zda za situace, kdy dlužnice nepodala námitky proti návrhu správce na vydání výtěžku zpeněžení ze dne 16.8.2016 zveřejněného dne 25.8.2016 pod č.d. B-66 v insolvenčním rejstříku, ač o této možnosti byla vyrozuměna vyhláškou zveřejněnou v insolvenčním rejstříku téhož dne (č.d. B-67), je oprávněna podat proti shora uvedenému usnesení odvolání, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle ust. § 201 občanského soudního řádu může účastník napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

Podle ust. § 298 insolvenčního zákona mají zajištění věřitelé právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna (odst. 1). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce, vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odst. 2). Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví (odst. 3). V následujících odstavcích řeší toto ustanovení nesplnění povinnosti zajištěného věřitele dle ust. § 157 odst. 1 insolvenčního zákona uhradit polovinu odměny a hotových výdajů uhrazených znalci odpočtem této částky od výtěžku zpeněžení (odst. 4) a vylučuje aplikaci odstavce 2 v případě, že zajištěný věřitel splnil povinnost dle ust. § 230 odst. 3 insolvenčního zákona nést ze svého náklady spojené s provedením pokynů směřujících k řádné správě věci, práva, pohledávky nebo majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky (odst. 5). Rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání (odst. 7).

Ze shora citovaných ustanovení je zřejmé, že legitimaci k podání odvolání proti usnesení, jímž soud prvního stupně vyslovil souhlas s návrhem správce na vydání výtěžku zpeněžení, mají z účastníků insolvenčního řízení (dle ust. § 14 odst. 1 insolvenčního zákona jsou účastníky insolvenčního řízení dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku), jen ti z nich, kteří proti návrhu správce včas brojili svými námitkami. Opačný výklad, dle něhož by měl legitimaci k odvolání i dlužník, jenž by proti návrhu správce nepodal žádné námitky, by byl dle názoru odvolacího soudu v rozporu se zásadami insolvenčního řízení, jež musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Ostatně stejná konstrukce se pravidelně prosazuje též při projednání a schvalování konečné zprávy (viz ust. § 304 insolvenčního zákona), když legitimaci k podání odvolání proti usnesení o schválení konečné zprávy mají jen věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno, přičemž v posuzované věci není žádný důvod odchylovat se od ní ani v případě usnesení, jímž insolvenční soud vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Jinými slovy, odvolání proti rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil souhlas s návrhem správce na vydání výtěžku zpeněžení, mohou podat jen věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno.

Protože odvolání proti napadenému usnesení podala osoba, jež k tomu není oprávněna, odvolací soud podle ust. § 218 písm. b) občanského soudního řádu odvolání dlužnice odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 20. října 2016

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík