2 VSPH 1950/2013-A-19
KSUL 79 INS 17190/2013 2 VSPH 1950/2013-A-19

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Jiřího Matějky, bytem Husova 2249, Žatec, adresa pro doručování: Obránců Míru 313, Žatec, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 17190/2013-A-14 ze dne 22. října 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 17190/2013-A-14 ze dne 22. října 2013 se m ě n í tak, že povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení se dlužníku neukládá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem ve výroku označeným usnesením uložil Jiřímu Matějkovi (dále jen dlužník), jenž se insolvenčním návrhem domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře, aby do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 15.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že čistý měsíční příjem dlužníka nepostačuje k uspokojení pohledávek věřitelů ani v minimálním požadovaném rozsahu 30%. Pro účely oddlužení formou plnění splátkového kalendáře by sice vedle mzdy ve výši 8.900,-Kč dostával i dar ve výši 3.700,-Kč měsíčně, jejž se mu zavázala poskytovat Marie Neužilová (dále jen dárkyně), avšak její příjmy v celkové výši 9.315,-Kč (tvořené starobním a vdovským důchodem) jsou nedostatečné.

Při posuzování toho, zda přichází v úvahu dlužníkem navrhovaný způsob oddlužení, soud zdůraznil, že z příjmů dárkyně lze srazit toliko 2.166,-Kč, neboť tzv. nezabavitelná částka jí nesmí být nikdy stržena z příjmu, a protože dlužníkovi lze z jeho přijmu srazit částku 1.890,-Kč, činí součet zabavitelných částek 4.056,-Kč, takže za dobu trvání oddlužení je dlužník-po uspokojení nároků správce-schopen uhradit toliko 27 % svých závazků. Z toho soud dovodil, že dlužník nesplní jednu z podmínek oddlužení, tedy zaplacení 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů, a uložil mu povinnost zaplatit zálohu ve výši, jež zaručuje úhradu odměny a hotových výdajů správce.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem podal dlužník včasné odvolání, v němž namítal, že nedisponuje prostředky potřebnými k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení, a požadoval, aby ji odvolací soud snížil.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Pro posouzení důvodnosti odvolání je dle odvolacího soudu podstatné, že s účinností od 1.1.2014 byl zákonem č. 294/2013 Sb. (tzv. revizní novela) novelizován insolvenční zákon (dále jen IZ), přičemž dle článku II. přechodných ustanovení tohoto zákona platí, že IZ ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle ust. § 108 odst. 1 IZ (ve znění účinném od 1.1.2014) může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle ust. § 136 odst. 4 věty druhé IZ (ve znění účinném od 1.1.2014) v rozhodnutí o úpadku, s nímž je spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, uloží insolvenční soud dále dlužníku, aby platil zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce.

Z citovaných ustanovení vyplývá, že lze-li bez zbytečného odkladu očekávat vydání rozhodnutí o úpadku, s nímž bude spojeno též rozhodnutí o povolení oddlužení, nelze dlužníkovi uložit povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení před vydáním takového rozhodnutí, ale až v takovém rozhodnutí samém, a to jen ve formě záloh.

Odvolací soud v daném případě z obsahu insolvenčního spisu ověřil, že dlužník není ženatý, nemá žádnou vyživovací povinnost, má 13 nezajištěných věřitelů, vůči nimž má závazky ve výši 640.160,-Kč, a jeho měsíční čistá mzda poskytovaná plátcem Radkem Maršálkem činí 8.900,-Kč. Pro účely plnění splátkového kalendáře má dále zajištěn příjem ve výši 3.700,-Kč měsíčně na základě darovací smlouvy ze dne 2.8.2013 od dárkyně Marie Neužilové.

Předpokladem oddlužení plněním splátkového kalendáře je to, že dlužník uspokojí alespoň 30 % pohledávek svých nezajištěných věřitelů, tj. v daném případě 192.048,-Kč. Ze mzdy dlužníka ve výši 8.900,-Kč lze při splnění podmínek vymezených v ust. § 279 odst. 1 o.s.ř. srazit měsíčně částku 1.806,-Kč a dar ve výši

3.700,-Kč měsíčně by byl pro účely plnění splátkového kalendáře použit celý, takže celková částka použitelná k plnění splátkového kalendáře činí 5.506,-Kč měsíčně, tj. za 60 měsíců trvání splátkového kalendáře 330.360,-Kč. Po odečtení odměny a náhrad hotových výdajů insolvenčního správce ve výši 65.340,-Kč (včetně DPH ve výši 21 %) podle vyhlášky č. 313/2007 Sb. tak zůstává pro nezajištěné věřitele částka 265.020,-Kč představující 41,4 % jejich pohledávek. Je tedy zjevné, že dlužník bude schopen za trvání splátkového kalendáře požadovaným způsobem uspokojit pohledávky svých nezajištěných věřitelů a že insolvenční soud může o insolvenčním návrhu rozhodnout bez zbytečného odkladu.

V dané věci je tak odvolací soud na rozdíl od soudu prvého stupně toho názoru, že úpadek dlužníka lze řešit oddlužením. Pro posouzení důvodnosti odvolání je přitom určující, že rozhodnutí o úpadku, s nímž by bylo spojeno též rozhodnutí o povolení oddlužení, nebylo dosud vydáno, a proto nelze dlužníkovi-s ohledem na výše popsanou změnu právní úpravy-povinnost k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení uložit.

Pro úplnost považoval odvolací soud za potřebné doplnit, že závazek dárkyně poskytovat dlužníkovi po dobu trvání splátkového kalendáře dar je závazkem dobrovolným, a insolvenčnímu soudu nepřísluší přezkoumávat, zda bude plnění poskytovat nad rámec nezabavitelné částky svých příjmů (například z úspor apod.); opačný postup insolvenčního soudu postrádá oporu v zákoně.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 25. září 2014

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová