2 VSPH 195/2012-B-55
KSUL 77 INS 242/2010 2 VSPH 195/2012-B-55

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Milana Vívody, bytem Mírové náměstí 1, Kadaň, zast. JUDr. Miroslavem Pastorkem, Kamenná 5111, Chomutov, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 77 INS 242/2010-B-42 ze dne 16.prosince 2011

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 77 INS 242/2010-B-42 ze dne 16.prosince 2011 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem ve výroku označeným usnesením zrušil oddlužení Milana Vívody (dále jen dlužník) a na jeho majetek prohlásil konkurs s tím, že bude projednáván jako nepatrný (body I. až III. výroku), v bodě IV. výroku konstatoval, že účinky rozhodnutí o prohlášení konkursu nastávají okamžikem jeho zveřejnění, insolvenční správkyni Ing. Vladimíře Jechové Vápeníkové (dále jen správkyně) uložil, aby mu do 30.1.2012 předložila aktuální soupis majetkové podstaty dlužníka, stanovila termín předložení konečné zprávy a aby mu každé tři měsíce podávala zprávy o stavu insolvenčního řízení (body V. a VI. výroku), a v bodě VII. výroku uvedl, že v rozsahu, v němž dlužník není oprávněn nakládat s majetkovou podstatou, přechází toto oprávnění na správkyni.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že poté, co usnesením ze dne 17.3.2010 schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, byla mu dne 6.9.2011 doručena zpráva správkyně, z níž vyplynulo, že po schválení oddlužení vznikl dlužníkovi dluh na výživném, k jehož vymožení byl nařízen výkon rozhodnutí. Jelikož dlužník neplnil své povinnosti dle ust. § 412 odst. 1 písm. c) a d) insolvenčního zákona (dále jen IZ), neboť neoznámil změnu svého bydliště a včas nepředkládal přehledy svých příjmů za uplynulých šest kalendářních měsíců, postupoval soud dle ust. § 418 odst. 3 IZ a nařídil na den 16.12.2011 jednání, k němuž kromě správkyně a prozatímního věřitelského výboru předvolal dlužníka a jeho zástupce, kteří se však k jednání bez omluvy nedostavili. Správkyně na jednání navrhla zrušit oddlužení dlužníka a prohlásit na jeho majetek konkurs s tím, že dlužník ode dne 1.11.2011 na splátkový kalendář nic neplnil, a uvedla, že od České správy sociálního zabezpečení zjistila, že dlužníkovo současné bydliště je na adrese: Kovanecká 6, Praha 9.

Soud odkazuje na obsah insolvenčního spisu, konkrétně na: zprávu správkyně ze dne 5.9.2011 (č.l. B-31), listiny dokládající postup při doručování předvolání k jednání dlužníkovi (přílohy k č.l. B-32), výpis z centrální evidence obyvatel ze dne 6.10.2011 (č.l. B-34), sdělení Okresního soudu v Chomutově ze dne 11.10.2011

(č.l. B-35), usnesení Okresního soudu v Chomutově č.j. 36 E 691/2011-5 ze dne 2.8.2011 (dále jen usnesení Okresního soudu v Chomutově-č.l. B-35) a rozsudek Okresního soudu v Chomutově č.j. 14 Nc 113/2010-33 ze dne 22.6.2011 (dále jen rozsudek Okresního soudu v Chomutově-č.l. B-36), uzavřel na tom, že dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, neboť a) soudu ani správkyni nesdělil, že mu bylo soudem určeno běžné a dlužné výživné, b) ode dne 1.11.2011 neplní splátkový kalendář, c) neoznámil změnu svého bydliště, d) řádně a včas nepředkládal přehled svých příjmů za uplynulých šest měsíců a že po schválení oddlužení mu vznikl peněžitý závazek z titulu výživného, přičemž se má zato, že jeho vznik zavinil dlužník, neboť k jeho vymožení byl vůči němu nařízen výkon rozhodnutí. Proto soud podle ust. § 418 odst. 1 písm. a) a c) IZ dlužníkovo oddlužení zrušil a na jeho majetek prohlásil konkurs, jenž bude dle ust. § 314 odst. 1 písm. a) téhož zákona projednáván jako nepatrný.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a umožnil mu pokračovat v oddlužení. Namítal, že povinnost, která mu byla uložena v usnesení o schválení oddlužení spočívající v úhradě tam stanovených částek, plnil dle svých možností v maximálně možné míře, a proto označil za zavádějící a nepravdivé tvrzení, že by opakovaně porušoval své povinnosti dle ust. § 412 odst. 1 písm. d) IZ. Ke svému bydlišti uvedl, že je nutno vycházet z údajů obsažených v evidenci obyvatel, a nikoli ze zastaralých údajů evidovaných Českou správou sociálního zabezpečení s tím, že adresa Kovanecká 6, Praha 9 je adresou bydliště jeho rodičů, kde bydlel v minulosti. Dlužník sice potvrdil, že vůči němu byl nařízen výkon rozhodnutí pro dlužné výživné, nicméně zdůraznil, že s tím nemohl nic dělat a že nejde o případ uvedený v ust. § 418 písm. c) IZ, tj. o jím zaviněné jednání, kterým by mu vznikl peněžitý závazek. Dále uvedl, že v období od 27.6. do 31.10.2011 byl nemocen (pobíral dávky nemocenského pojištění), že dne 1.11.2011 změnil zaměstnavatele, že dlužnou částku za listopad 2011 již správkyni uhradil a že se jednání o zrušení schváleného oddlužení nezúčastnil proto, že se o něm nedozvěděl. Závěrem vyjádřil přesvědčení, že IZ umožňuje zrušit schválené oddlužení dle ust. § 418 odst. 1 písm. a) pouze v případě neplnění podstatných povinností stanovených zákonem, což se v tomto případě nestalo, neboť svoji hlavní povinnost, tj. hradit správkyni podle svých možností částky uvedené v usnesení o schválení oddlužení, plnil.

Správkyně ve vyjádření k odvolání konstatovala, že dlužník opakovaně porušoval povinnosti, které mu byly stanoveny v usnesení o schválení oddlužení, zejména že jí nesdělil, že se po schválení oddlužení rozvedl, že mu bylo stanoveno běžné výživné ve výši 1.500,-Kč měsíčně a že dlužné výživné činí 22.738,-Kč. Doplnila, že se dlužník ze svého nezabavitelného příjmu nepokusil ani o částečnou úhradu výživného a že trestním příkazem Okresního soudu v Chomutově č.j. 47 T 136/2011-52 ze dne 22.6.2011 (dále jen trestní příkaz Okresního soudu v Chomutově) byl uznán vinným ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy. Správkyně dále dlužníkovi vytýkala, že ji ani soud neinformoval o tom, že dne 1.11.2011 nastoupil do nového zaměstnání, a že mu proto zaměstnavatel neprovedl srážku ze mzdy ve prospěch majetkové podstaty.

Dva ze tří členů prozatímního věřitelského výboru Debtinvest Limited a Komerční banka, a.s. označili ve shodě se správkyní odvolání dlužníka za nedůvodné.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 418 IZ zruší insolvenční soud schválené oddlužení a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník (odst. 1). Má se za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odst. 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce (odst. 2). Rozhodnutí podle odstavce 1 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu (odst. 3). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 3 (odst. 4).

Ze spisu odvolací soud ověřil správnost všech rozhodných skutečností, na nichž insolvenční soud vystavěl napadené usnesení. Úkolem odvolacího soudu bylo přezkoumat správnost závěru insolvenčního soudu, dle něhož byly v daném případě splněny podmínky pro zrušení oddlužení dlužníka dle ust. § 418 odst. 1 písm. a) a c) IZ, jež dle jeho názoru spočívaly v tom, že dlužník neplnil podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení a že mu v důsledku zaviněného jednání vznikl po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti.

Za podstatné pro rozhodnutí o odvolání považoval odvolací soud to, že-jak plyne z rozsudku Okresního soudu v Chomutově-po schválení oddlužení vznikl dlužníkovi peněžitý závazek vůči nezletilému synovi Michalu Vívodovi po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti z titulu soudem určeného běžného výživného ve výši 1.500,-Kč měsíčně (počínaje dnem 1.9.2010) a dlužného výživného (za období od 1.9.2010 do 30.6.2011) ve výši 15.000,-Kč. Odvolací soud přitom na rozdíl od dlužníka dospěl k závěru, že dlužník dle ust. § 418 odst. 2 IZ zavinil vznik tohoto peněžitého závazku, jelikož-jak plyne z usnesení Okresního soudu v Chomutově-k jeho vymožení byl vůči němu nařízen výkon rozhodnutí.

Tvrzení dlužníka, že za těchto okolností nemohl nic dělat, je zjevně neopodstatněné. Je totiž nepochybné, že dlužník není zbaven povinnosti platit běžné či dlužné výživné na nezletilé dítě v průběhu splátkového kalendáře ani tehdy, pokud mu tato povinnost vznikla až po rozhodnutí o schválení oddlužení. Byla-li soudem určena výše výživného, jež má dlužník ve prospěch vyživované osoby měsíčně platit, tedy má-li tato osoba vůči němu takto určenou peněžitou pohledávku, pak jde vždy o přednostní nárok dle ust. § 169 odst. 1 písm. e) IZ. V takovém případě změní insolvenční soud rozhodnutí o schválení oddlužení tak, že dlužníkovi uloží, aby z měsíční splátky (v níž již nezohlední povinnost platit soudem stanovené výživné, tj. nedojde k jejímu snížení o 25 % nezabavitelné částky připadající na vyživovanou osobu) platil přednostně (v plné výši) soudem určené běžné výživné, a teprve ze zbytku poskytoval v určeném poměru plnění nezajištěným věřitelům pojatým do oddlužení. Stejně musí být naloženo i s dlužným výživným, tj. s dluhem na soudně určeném běžném výživném vzniklým za předchozí období. Má-li tedy dlužník povinnost platit běžné výživné stanovené soudem a má-li z dřívější doby i dluh na tomto výživném, pak ze splátky platí během splátkového kalendáře každý měsíc přednostně celé běžné výživné a zbytek částky používá k úhradě dlužného výživného až do jeho úplného zaplacení. Dokud není tento dluh zcela zaplacen, nemůže dlužník použít splátky (jejich část pozůstávající po úhradě běžného výživného) k placení pohledávek nezajištěných věřitelů.

V posuzovaném případě neprojevil dlužník žádnou snahu, aby nepříznivý vývoj procesu oddlužení, který indikuje jeho zrušení dle ust. § 418 odst. 1 písm. c) IZ, nějak zvrátil, vysvětlil, resp. aby soud či správkyni alespoň informoval o změně svých rodinných poměrů (že se rozvedl) a o existenci rozsudku či usnesení Okresního soudu v Chomutově. Jedním z důsledků takového neakceptovatelného chování dlužníka pak bylo, že-jak plyne z trestního příkazu Okresního soudu v Chomutově-byl odsouzen za přečin zanedbání povinné výživy, což by bylo lze vedle důvodu obsaženého v ust. § 418 odst. 1 písm. c) IZ kvalifikovat jako další důvod pro zrušení schváleného oddlužení.

Dlužníkovi je současně nutno přičíst k tíži nejen to, že se k jednání o věci konanému dne 16.12.2011 (č.l. B-41), k němuž byl řádně obeslán a při němž mohl svoji situaci objasnit a případně se dohodnout na jejím schůdném řešení, bez omluvy nedostavil, nýbrž i to, že soudu ani správkyni neoznámil, že nastoupil do nového zaměstnání a že řádně a včas nepředkládal přehledy svých příjmů za každých uplynulých šest kalendářních měsíců. Tímto chováním zjevně porušil své povinnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře dle ust. § 412 odst. 1 písm. c) a d) IZ, a to způsobem natolik závažným, že je naplněn důvod pro zrušení schváleného oddlužení i z hlediska ust. § 418 odst. 1 písm. a) IZ.

Soud prvního stupně tudíž nepochybil, pokud za daných okolností schválené oddlužení dle ust. § 418 odst. 1 písm. a) a c) IZ zrušil a současně rozhodl o řešení úpadku dlužníka (nepatrným) konkursem. Proto odvolací soud napadené usnesení shledal věcně správným a podle ust. § 219 OSŘ je v celém rozsahu potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V Praze dne 14.května 2012

JUDr. Jiří Kareta, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová