2 VSPH 1946/2015-A-13
KSPL 53 INS 16565/2015 2 VSPH 1946/2015-A-13

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Jiřího Duška, bytem Heyrovského 1380, Sokolov, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 53 INS 16565/2015-A-6 ze dne 24. srpna 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 53 INS 16565/2015-A-6 ze dne 24. srpna 2015 s e m ě n í tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 53 INS 16565/2015-A-6 ze dne 24. 8. 2015 odmítl insolvenční návrh, jímž se Jiří Dušek (dále jen dlužník) domáhal vydání rozhodnutí o svém úpadku a povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 3. 7. 2015 (č.d. A-5) dlužníka vyzval, aby do 7 dnů od doručení tohoto usnesení předložil listiny, jež dokládají jeho úpadek. Současně ho poučil o následcích nesplnění této výzvy, jež spočívají v odmítnutí insolvenčního návrhu. Dlužník na výzvu nereagoval a požadované listiny nepředložil. S ohledem na výše uvedené postupoval insolvenční soud podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona a insolvenční návrh dlužníka odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. V odvolání namítal, že předložil srozumitelný a úplný insolvenční návrh včetně zákonem požadovaných příloh (seznamů závazků, majetku a zaměstnanců), jež obsahují všechny obligatorní náležitosti, a vyjádřil přesvědčení, že jeho insolvenční návrh nevykazuje žádné nedostatky. Upozornil na to, že žádné listinné důkazy k jednotlivým závazkům k dispozici nemá.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 104 odst. 1 insolvenčního zákona podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, c) seznam svých zaměstnanců a d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. isir.justi ce.cz

Podle ust. § 128 odst. 2 téhož zákona určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle ust. § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Podle ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). K posledně uvedené podmínce stanoví ust. § 3 odst. 2 téhož zákona vyvratitelné domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že dlužník podal dne 24. 6. 2015 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři, v jehož kolonce č. 7 uvedl, že vůči 16 věřitelům má 23 vykonatelných nezajištěných závazků v celkové výši 1.654.383,-Kč, jež jsou nejméně 30 dnů po lhůtě splatnosti. Jednotlivé věřitele řádně označil (názvem, sídlem a identifikačním číslem), u každého z nich uvedl výši jeho pohledávky a datum splatnosti poslední neuhrazené splátky. K návrhu připojil i všechny zákonem požadované přílohy (seznamy závazků, majetku a zaměstnanců), jež opatřil všemi požadovanými náležitostmi.

Insolvenční návrh obsahuje v daném případě dostatečná skutková tvrzení pro závěr, že se dlužník nachází v úpadku ve formě insolvence, neboť z nich vyplývá, že má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší třiceti dnů po lhůtě splatnosti a že je dána vyvratitelná právní domněnka, že tyto závazky není schopen plnit (neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti a uspokojení některých z nich není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí). Vzhledem k tomu, že návrh dlužníka nepostrádá ani zákonem vyžadované přílohy, nebyl dle názoru odvolacího soudu žádný důvod k tomu, aby soud prvního stupně postupoval podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona.

Pro úplnost dlužno poznamenat, že dle ustálené judikatury Vrchního soudu v Praze sice listiny dokládající úpadek či hrozící úpadek dlužníka dle ust. § 104 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona náleží mezi zákonem vyžadované přílohy insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem, leč projednání způsobilým, tj. dostatečným podkladem k vydání meritorního rozhodnutí, je insolvenční návrh dlužníka obsahující všechny předepsané náležitosti a opatřený řádnými seznamy dle ust. § 104 odst. 1 písm. a) až c) insolvenčního zákona. Při splnění těchto podmínek není třeba trvat na předložení dalších příloh insolvenčního návrhu-listin uvedených v ust. § 104 odst. 1 písm. d) téhož zákona, ledaže údaje obsažené v insolvenčním návrhu a seznamech vykazují vzájemné rozpornosti či nejasnosti, které správnost těchto údajů (z hlediska rozhodných tvrzení o úpadku či hrozícím úpadku) zpochybňují a které je nutno vyjasnit za pomoci příslušných listinných důkazů.

Je totiž třeba rozlišovat mezi povinností připojit k návrhu předepsané přílohy a povinností předložit listinné důkazy, neboť pouze nesplnění povinnosti předložit povinné přílohy, jejichž taxativní výčet včetně náležitostí je uveden v ust. § 104 insolvenčního zákona, může vést k odmítnutí insolvenčního návrhu dle ust. § 128 odst. 2 téhož zákona. Pokud insolvenční soud požadoval po dlužníkovi předložení listin dokládajících jeho úpadek, pak ani to, že je nepředložil, nemůže vést k odmítnutí jeho insolvenčního návrhu; v pochybnostech o stavu úpadku však může mít jejich nepředložení za následek zamítnutí insolvenčního návrhu z důvodu neosvědčení úpadku.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 za použití ust. § 167 odst. 2 občanského soudního řádu a napadené usnesení změnil způsobem ve výroku uvedeným.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 27. května 2016

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík