2 VSPH 1871/2017
1.

č. j. KSUL 85 INS 972/2017 2 VSPH 1871 / 2017 A 34

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a ze soudců JUDr. Petra Vaňouse a Mgr. Martina Lišky v insolvenční věci dlužnice: Kateřina anonymizovano , anonymizovano bytem Domoušice 116, 439 68 Domoušice () odvolání a) dlužníce b) věřitelky: Jana anonymizovano , anonymizovano bytem Vrchlického 103, 440 01 Louny proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. května 2017, č. j KSUL 85 INS 972/2017 Aw 19 takto:

I. Odvolání dlužnice proti bodu I. výtoku usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. května 2017, č. j. KSUL 85 INS 972 / 2017 A 19, se odmítá.

II. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. května 2017, č. j. KSUL 85 INS

972/2017-A 19 se v bodě II. výroku zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízeni. Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen insolvenční soud ):

[1] Řízení o návrhu na povolení oddlužení dlužnice Kateřiny anonymizovano (dále jen dlužnice ) zastavil po zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení [bod I. výrokuj.

[2] Rízení o insolvenčním návrhu věřitelky Jany anonymizovano (dále jen věřitelka ) zastavil pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení [bod II. výrokuj. Insolvenční soud vyšel zejména z toho, že: [1] Dne 18. 1. 2017 mu byl doručen insolvenční návrh věřitelky (matky dlužnice).

[2] Dne 27. 2. 2017 mu byl doručen insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení.

[3] Usnesením ze dne 7. 3. 2017 vyzval dlužníci k navýšení svých příjmů; dlužnice na výzvu reagovala přípisem doručeným 20. 3. 2017, v němž sdělila, že nemá nikoho, s jehož pomocí by mohla své příjmy pro účely oddlužení navýšit. Proto se insolvenčním návrhem dlužnice

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková.

10.

2 VSPH imf/zón na povolení oddlužení dále nezabýval, neboť úpadek dlužníka by bylo nutné řešit konkursem, nikoli oddlužením.

[4] Jelikož dospěl k závěru, že úpadek dlužnice je osvědčen, pravomocným usnesením ze dne 20.3.2017 věřitelce uložil, aby do 3 dnů od právní moci usnesení uhradila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč, a současně ji poučil, že nebude li záloha zaplacena, řízení zastaví.

[5] Na jednání o insolvenčním návrhu konaném 24. 5. 2017 dlužnice vzala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení zpět.

Jelikož dlužnice vzala návrh na povolení oddlužení, spojený s návrhem na povolení oddlužení zpět, insolvenční soud řízení o insolvenčním návrhu dlužnice zastavil. Jelikož záloha nebyla ve stanovené lhůtě zaplacena, insolvenční soud insolvenční řízení z důvodů nezaplacení zálohy zastavil.

Proti usnesení insolvenčního soudu se dlužnice a věřitelka včas odvolaly. Dlužnice namítala, že na návrhu insolvence trvá. Věřitelka namítala, že výše stanovené zálohy byla nepřiměřeně vysoká, a požadovala zrušení napadeného usnesení (minimálně) vbodě II. výroku, protože zastavením řízení není vyřešena otázka předlužení dlužnice (její dcery) ani uspokojení práv věřitele, ačkoli soud konstatoval, že dlužnice je v úpadku.

Vrchní soud vPraze se vprvní řadě zabýval tím, zda je odvolání proti bodu I. výroku napadeného usnesení přípustné, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Vposuzované věci není pochyb o tom, že dlužnice na jednání konaném dne 24. 5. 2017 (č. d. A 18) uvedla, že po řádném poučení ze strany soudu bere svůj návrh na povolení oddlužení v plném rozsahu zpět , což insolvenční soud akceptoval napadeným usnesením. toho, aby vzal na vědomí zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení, rozhodl o zastavení řízení o návrhu na povolení oddlužení po zpětvzetí návrhu na povolem oddlužení, však nemá vliv na to, že podle 5 394 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), a odvolání dlužnice proti bodu I. výroku napadeného usnesení jako objektivně nepřípustné odmítl.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková.

11.

12.

13.

14.



Podle Š 107 odst. 1 insolvenčního zákona další insolvenční návrh podaný na majetek téhož dlužníka dříve, než insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, se považuje za přistoupení k řízení. Od okamžiku, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu, u kterého probíhá řízení o původním insolvenčním návrhu, se osoba, která jej podala, považuje za dalšího insolvenčního navrhovatele. Podle Š 107 odst. 2 insolvenčního zákona pro dalšího insolvenčního navrhovatele platí stav řízení v době jeho přistoupení k řízení.

Podle Š 108 odst. 1 insolvenčního zákona ve znění účinném v době vydání napadeného usnesení může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnírrm navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí itehdy, je li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli- - zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Podle Š 108 odst. 2 věty druhé insolvenčního zákona platí, že je li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.

V posuzované věci není pochyb o tom, že insolvenční řízení bylo zahájeno na základě insolvenčního návrhu věřitelky (č. d. A 1), k němuž podle Š 107 insolvenčního zákona přistoupila dlužnice tím, že prostřednictvím kolonky 7 formuláře návrhu na povolení oddlužení (č. d. A 12) podala insolvenční návrh, v němž navrhla, aby insolvenční soud rozhodl o jejím úpadku a popsala rozhodující skutečnosti osvědčující její úpadek. Dlužnice se tudíž od okamžiku, kdy její insolvenční návrh došel irisolvenčnímú soudu považuje za dalšího insolvenčního navrhovatele, pro něhož podle Š 107 odst. 2 IZ bez dalšího platí stav řízení v době jeho přistoupení k tomuto řízení. Zjednodušeně řečeno lze říci, že od okamžiku, od kterého se další insolvenční návrh (dlužnice) považuje za přistoupení k řízení o původním insolvenčním návrhu (věřitelky) a od kterého se osoba, která další insolvenční návrh podala (dlužnice), považuj za dalšího insolvenčního navrhovatele, se na původní insolvenční návrh a na přistoupení k řízení pohlíží stejně, jako kdyby šlo o podání učiněná společně původním insolvenčním navrhovatelem (věřitelkou) i dalším insolvenčním navrhovatelem (dlužnicí). K tomu srovnej již usnesení

Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sen. zn. 29 NSČR 20 / 2012, uveřejněné pod číslem 98/ 2012

Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Insolvenční soud proto pochybil, když nezohlednil, že předmětem řízení je insolvenční návrh věřitelky a dlužnice, a zastavil řízení (jen) o insolvenčním návrhu věřitelky. O tom, že insolvenční soud neměl o předmětu řízení a o tom, že je třeba důsledně odlišovat insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení, zcela jasno, ostatně svědčí i některé formulace obsažené v napadeném usnesení. Dospělwli insolvenční soud poté, co měl za to, že úpadek dlužnice byl osvědčen a současně nebyly splněny podmínky pro povolení oddlužení, k závěru, že je třeba uložit insolvenčnímu navrhovateli zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, měl tak- -v situaci, kdy je insolvenčních navrhovatelů více -učinit postupem podle Š 107 odst. 2 věty druhé insolvenčního zákona, tedy uložit povinnost zaplatit zálohu společně a nerozdílně věřitelce adlužnici. Insolvenčnímú soudu lze rovněž vytknout, že procesně odpovídajícím způsobem nereagoval na podání věřitelky došlé insolvenčnímu soudu 7. 4. 2017 (č. d. A ló), z jehož obsahu je možné usuzovat na to, že se jedná o odvolání proti usnesení o záloze ze dne 20. 3. 2017.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková.

2 VSPH 187172óiv

15. Z těchto důvodů shledal odvolací soud odvolání věřitelky důvodným a napadené usnesení v bodě II. výroku podle Š 219a odst. 1 a Š 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení, v němž posoudí možnou aplikaci Š 396 odst. 1 písm. a) a odst. 2 insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku;

. dlužníci a věřitelce se však doručuje i zvláštním způsobem.

Praha 19. února 2018

Mgr. Tomáš Braun v. r. předseda senátu



!

&

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková. f si