2 VSPH 1871/2015-A-24
KSPA 56 INS 21665/2015 2 VSPH 1871/2015-A-24

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužnice Jaroslavy anonymizovano , anonymizovano , bytem Raisova 137, Slatiňany, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání Jakuba anonymizovano , anonymizovano , bytem Kočí 181, zast. advokátkou JUDr. Kristýnou Oberfalcerovou, sídlem Národní 340/21, Praha 1, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 56 INS 21665/2015-A-10 ze dne 28. srpna 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 56 INS 21665/2015-A-10 ze dne 28. srpna 2015 s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ve výroku označeným usnesením vyzval Jakuba anonymizovano (dále jen navrhovatel), aby do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 27.8.2015 (č.d. A-7) rozhodl o zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření, jejž podal navrhovatel, a konstatoval, že v souvislosti s tímto rozhodnutím vznikla navrhovateli dle ust. § 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích (dále jen ZoSP) poplatková povinnost; proto mu dle položky č. 5 Sazebníku poplatků uložil zaplatit soudní poplatek 1.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení se navrhovatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. Namítal, že sice dne 26.8.2015 podal podnět k vydání předběžného opatření, jímž by se soudnímu exekutorovi umožnila provést již nařízená exekuce, avšak následně týž den vzal tento podnět zpět, neboť dražba v rámci exekuce již proběhla. Poukázal na to, že insolvenční soud o jeho podnětu rozhodl bez ohledu na zpětvzetí, a zdůraznil, že podal toliko podnět, a nikoli návrh na nařízení předběžného opatření. Vyjádřil proto názor, že mu poplatková povinnost nevznikla.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 214 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 4 odst. 1 ZoSP jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost: a) podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení, b) podáním odvolání, c) podáním dovolání, d) podáním kasační stížnosti, e) v insolvenčním řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o insolvenčním návrhu, f) ve vyrovnacím řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím, jímž soud prohlásí vyrovnání za skončené, g) uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti se schválením smíru ve smírčím řízení, h) uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření, i) v ostatních případech uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.

Podle položky 5 Sazebníku poplatků činí soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření 1.000,-Kč.

Z obsahu spisu odvolací soud ověřil, že insolvenčnímu soudu došel dne 26.8.2015 v 10 hodin 10 minut návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření dle ust. § 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona (dále jen IZ); podáním doručeným do datové schránky insolvenčního soudu téhož dne v 16 hodin 55 minut vzal navrhovatel tento návrh zpět. Soud prvého stupně vydal následujícího dne rozhodnutí, jímž návrh zamítl (č.d. A-7) a následně usnesením ze dne 2.9.2015 (č.d. A-14) toto rozhodnutí zrušil a řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření z důvodu zpětvzetí návrhu zastavil.

Odvolací soud považoval v prvé řadě za potřebné uvést, že je toho názoru, že povinnost zaplatit soudní poplatek podle ust. § 4 odst. 1 písm. h) ZoSP vzniká i v souvislosti se zastavením řízení z důvodu zpětvzetí návrhu, když ZoSP stanoví, že se soudní poplatek nevybere (poplatková povinnost zaniká), jen nabude-li právní moci usnesení o zastavení řízení vydané proto, že soudní poplatek nebyl zaplacen (ust. § 9 odst. 7 poslední věta). Zvolenou koncepci týkající se poplatkové povinnosti ZoSP zachovává i ust. § 10 odst. 3, jež při zastavení řízení umožňuje vrátit jen takový (již zaplacený) soudní poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení; to ovšem není případ poplatku vyměřeného v dané věci, jenž má být zaplacen až v souvislosti s rozhodnutím soudu. Že jde podle ust. § 4 odst. 1 písm. h) ZoSP o jakékoli rozhodnutí soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření, tedy i nemeritorní, plyne rovněž z porovnání textu tohoto ustanovení se zněním ust. § 4 odst. 1 písm. i) téhož zákona, kde je poplatková povinnost v ostatních případech vázána výslovně na rozhodnutí soudu o věci samé.

K odvolací argumentaci navrhovatele je pak třeba doplnit, že se dle ust. § 41 odst. 2 o.s.ř. každý úkon účastníka posuzuje dle svého obsahu, i když je úkon nesprávně označen. V dané věci je podání ze dne 26.8.2015 označené jako Podnět k vydání předběžného opatření bezpochyby-s ohledem na svůj obsah-návrhem na nařízení předběžného opatření dle ust. § 82 odst. 2 písm. b) IZ; nebylo-li by takovým návrhem, nebylo by jej možno ani vzít zpět, jak navrhovatel (vědom si toho, že podal návrh) výslovně učinil podáním z téhož dne (bylo by dle ust. § 41a odst. 4 o.s.ř. možno je toliko odvolat, došlo-li by k tomu současně s jeho podáním, což však učiněno nebylo). Nadto nemá odvolací soud pochyb o tom, že předběžné opatření dle ust. § 82 odst. 2 písm. b) IZ, jehož vydání se navrhovatel domáhal, lze nařídit toliko na návrh (viz. ust. § 82 odst. 5 IZ). Úvaha navrhovatele, že návrh na nařízení předběžného opatření ve skutečnosti nepodal, a tudíž jej poplatková povinnost v souvislosti s rozhodnutím o něm nepostihuje, tudíž nemůže obstát.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání důvodným, postupoval proto podle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako ve výroku správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 30. října 2015

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková