2 VSPH 1861/2016-B-425
KSLB 76 INS 22654/2011 2 VSPH 1861/2016-B-425

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lišky a soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Tomáše Brauna, ve věci dlužníka JUDr. Ing. Jaroslava Jandy, LL.M., anonymizovano , anonymizovano , bytem Svor 90, PSČ 471 50, do níž vstoupilo státního zastupitelství, o odvolání dlužníka a Heleny anonymizovano , anonymizovano , bytem U Teplárny 1/1206, Praha 5, zast. dlužníkem coby obecným zmocněncem, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 76 INS 22654/2011-B-357 ze dne 16. září 2016

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 76 INS 22654/2011-B-357 ze dne 16. září 2016 se z r u š u je.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ve výroku označeným usnesením odmítl návrh dlužníka, Heleny anonymizovano anonymizovano , bytem Praha 5, U Teplárny 1/1206 a Jakuba Jandy nar. 8.3.2005, bytem 4571 91 Svor 90, zastoupeného zákonným zmocněncem JUDr. Ing. Jaroslavem Jandou, LL.M., anonymizovano , ze dne 23.8.2016 zveřejněného v insolvenčním rejstříku dlužníka jako událost B331 nazvané dlužníkem jako Žaloba o určení povinnosti doručovat písemnosti žalobců Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci na zmocněnce do datové schránky, a to od senátu KSLB 76 INS žalobců Heleny anonymizovano a Jakuba Jandy, tedy na zmocněnou osobou, dále na určení povinnosti respektovat práva žalobců na zastoupení před tímto senátem uvedeného soudu, naléhavý právní zájem.

V odůvodnění soud uvedl, že insolvenční řízení ve věci JUDr. Ing. Jaroslava Jandy, LL.M., anonymizovano (dále jen dlužník) bylo zahájeno dne 7.12.2012 na návrh věřitele Ing. Pavla Šáchy a že usnesením ze dne 18.5.2012 ve znění potvrzujícího usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 2 VSPH 815/2012-A-68 ze dne 10.1.2013, jež nabylo právní moci dne 13.2.2013, byl zjištěn úpadek dlužníka a současně byl na jeho majetek prohlášen konkurs, jenž je řešen jako nepatrný. Dále soud konstatoval, že mu bylo dne 23.8.2016 doručeno ve výroku označené podání dlužníka, jeho manželky Heleny anonymizovano a syna Jakuba Jandy, z něhož není zřejmé, kterému soudu je určeno; je v něm totiž uvedeno, že je adresováno Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci ke sp. zn. KSLB 76 INS, z čehož by se dalo usuzovat na odvolání proti rozhodnutí soudu prvého stupně, avšak konkrétní řízení, v němž je návrh podáván (insolvenčním řízením bylo vyvoláno několik incidenčních sporů), uvedeno není. Soud navíc shledal podání zcela nesrozumitelným a neurčitým, neboť je označeno jako žaloba, což nasvědčuje návrhu isir.justi ce.cz na zahájení nového řízení, avšak pro toto nové řízení nedoložil zmocněnec (dlužník) plné moci od Heleny anonymizovano a Jakuba Jandy. Nadto nebylo soudu zřejmé, jaký vztah má mít nezletilý syn dlužníka k insolvenčnímu řízení. S poukazem na to, že navrhovatele vyzval k odstranění vad podání a že ti tak neučinili, cituje ust. § 7 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a ust. § 43 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) dospěl k závěru, že pro vady podání nelze v řízení pokračovat, a odmítl je.

Proti tomuto usnesení dlužník a Helena anonymizovano podali včasné odvolání, z jehož obsahu (místy nepříliš srozumitelného) plyne názor, že k odmítnutí jejich podání nebylo žádného důvodu, neboť bylo podáno v souladu s o.s.ř. a není nijak nejasné, tedy nevykazovalo žádné vady a výzva soudu k nápravě tak nebyla opodstatněna. Zdůrazňovali, že jejich návrh je bezvadný i oprávněný, což osvědčili, a k tomu vysvětlovali, že Vrchní soud v Praze coby soud odvolací mnohdy akceptoval jako řádně podané i ty žaloby, které obsahovaly nějakou méně srozumitelnou pasáž, stejně jako-na rozdíl od soudu prvního stupně-akceptoval plné moci vystavené dlužníku coby zmocněnci. Vyjádřili proto přesvědčení, že popsaný-dle jejich mínění -nesprávný postup soudu prvého stupně je jen dalším výrazem jeho podjatosti, šikanózního jednání a rozhodovací libovůle. Soud si dle nich nechce připustit svá pochybení, kdy v incidenčních sporech rozhoduje insolvenční soudce, který je nástrojem výkonu moci insolvenčního správce , jenž ne vždy činí vše v souladu se zákonem; pochybení senátu KSLB 76 INS v souvislosti s protiprávním prohlášením konkursu a insolvenčním návrhem Ing. Šáchy podaným v rozporu se zákonem jsou nyní předmětem přezkumu Ministerstva spravedlnosti, kolegia Nejvyššího soudu, Policejní prezidia i předsedy insolvenčního soudu. K tomu dodali, že prokazatelnost o zmanipulovaném posudku na přání insolvenčního správce řeší současně Policejní prezidium a že tento posudek je dalším důkazem šikanózní povahy insolvenčního návrhu a činnosti organizované skupiny osob usilujících o výnosy z podvodného prodeje majetku dlužníkovy manželky. Konečně podotkli (bez bližšího vysvětlení), že chování vyřizující soudkyně v daném insolvenčním řízení je velmi podivné a urážlivé.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dle ust. § 212 a 212a o.s.ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle ust. § 43 odst. 1 o.s.ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.

Podle ust. § 43 odst. 2 o.s.ř. není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.

Z obsahu spisu odvolací soud ověřil, že dne 23.8.2016 byl soudu prvého stupně doručen na elektronickou podatelnu návrh (č.d. B-331) nazvaný jako žaloba o určení povinnosti doručovat písemnosti žalobců Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci na zmocněnce do datové schránky a to od senátu KSLB 76 INS žalobců Heleny anonymizovano a Jakuba Jandy, tedy na zmocněnou osobu, dále na určení povinnosti respektovat práva žalobců na zastoupení před tímto senátem uvedeného soudu, naléhavý právní zájem (dále jen Návrh ). V jeho textu přitom navrhovatelé uvedli, že insolvenční soud v řízení vedeném senátem KSLB 76 INS brání úpadci jako zmocněnci vykonávat zastoupení dle § 30 o.s.ř. a nepřipouští bez odůvodnění zastoupení jeho manželky Heleny anonymizovano jako účastníka v Incidenčních sporech a syna Jakuba Jandy v incidenčním sporu insolvenčního řízení KSLB 76 INS 22654/2011, a domáhali se jím jednak toho, aby insolvenčnímu soudu bylo-v blíže nespecifikovaných řízeních-uloženo respektovat práva žalobců Jakuba Jandy a Heleny anonymizovano na zastoupení dlužníkem na základě plné moci, jednak zrušení veškerých usnesení vydaných senátem 76 INS ve vztahu k nim a doručování veškerých písemností v (blíže nespecifikovaných) incidenčních sporech do datové schránky dlužníka coby zmocněnce.

Z (výše reprodukovaného) obsahu Návrhu je tak zřejmé, že není podáním, jímž se zahajuje řízení, nýbrž jiným podáním činěným v rámci probíhajícího soudního řízení, k němuž se v případě neodstranění vytknutých vad dle ust. § 43 odst. 2 o.s.ř. nepřihlíží.

Soud prvého stupně přitom správně posoudil nesrozumitelnost a neurčitost Návrhu, neboť z něj není především zřejmé, k jakému řízení je směřován, tedy zda je činěn v rámci insolvenčního řízení ve věci dlužníka, či zda je směřován do některého z-blíže nijak nespecifikovaných-incidenčních sporů. Vedle toho není zřejmé, kterému soudu je Návrh určen, když je sice adresován Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím insolvenčního soudu, avšak dle obsahu se nejedná o odvolání proti rozhodnutí insolvenčního soudu.

K odstranění neurčitosti a nesrozumitelnosti Návrhu (procesního podání) soud prvého stupně správně vyzval navrhovatele usnesením ze dne 25.8.2016 (č.d. B-335), určiv jim k tomu lhůtu 7 dnů od doručení usnesení a poučiv je následcích neodstranění vytčených vad v určené lhůtě. Tato výzva byla navrhovatelům doručena dne 28.8.2016, když toho dne byla doručena do datové schránky dlužníka vystupujícího též co obecný zmocněnec ostatních dvou navrhovatelů.

Protože navrhovatelé na výzvu ve stanovené lhůtě (ani později) nereagovali (než založením všeobecné plné moci vystavené Helenou anonymizovano dlužníku co zmocněnci dne 29.8.2016, č.d. B-341) a vytčené vady podání tak dosud neodstranili, a protože-jak již řečeno-nejde o podání, jímž se zahajuje řízení, k tomuto podání dle § 43 odst. 2 předposlední věty o.s.ř. (nadále) nelze přihlížet.

Z toho plyne, že nebylo opodstatněno, aby soud prvého stupně napadeným usnesením rozhodl o odmítnutí Návrhu, když ve skutečnosti k němu nelze přihlížet, a tedy není důvodu jakkoli o něm rozhodovat.

Proto odvolací soud napadené usnesení [za přiměřené aplikace ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř.] bez náhrady zrušil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 a § 74 odst. 1 IZ); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ).

V Praze dne 26. října 2016

Mgr. Martin L i š k a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík