2 VSPH 1858/2016-B-416
KSLB 76 INS 22654/2011 2 VSPH 1858/2016-B-416

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Ivany Mlejnkové a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky v insolvenčním řízení dlužníka JUDr. Ing. Jaroslava anonymizovano , LL.M., anonymizovano , anonymizovano , bytem 471 51 Svor 90, do něhož vstoupilo státního zastupitelství, o odvolání dlužníka a Heleny anonymizovano , anonymizovano , bytem U Teplárny 1/1206, 158 00 Praha 5, zastoupené dlužníkem co obecným zmocněncem, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci č.j. KSLB 76 INS 22654/2011- B-355 ze dne 16. září 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci

č.j. KSLB 76 INS 22654/2011-B-355 ze dne 16. září 2016 se z r u š u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci v insolvenčním řízení dlužníka JUDr. Ing. Jaroslava anonymizovano , LL.M., anonymizovano (dále jen dlužník ) usnesením č.j. KSLB 76 INS 22654/2011-B-355 ze dne 16.9.2016 odmítl návrh dlužníka, jeho manželky Heleny anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Praha 5, U Teplárny 1/1206 a jeho syna Jakuba anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Svor 90, 471 51, oba právně zastoupeni obecným zmocněncem JUDr. Ing. Jaroslavem Jandou, LL.M., anonymizovano , bez doložení plné moci, ze dne 12.8.2016 doručených soudu ve dvojím vyhotovení dne 12.8.2016 a zveřejněných v insolvenčním rejstříku dlužníka jako události B-324 a B-325 nazvaných jako žaloba, naléhavý právní zájem na vypracování revizních posudků.

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že insolvenční řízení dlužníka bylo zahájeno dne 7.12.2012 na návrh věřitele Ing. Pavla Šáchy a že usnesením ze dne 18.5.2012 ve znění potvrzujícího usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10.1.2013 č.j. 2 VSPH 815/2012-A-68, které nabylo právní moci dne 13.2.2013, isir.justi ce.cz byl zjištěn úpadek dlužníka a současně na jeho majetek prohlášen konkurs, který je řešen jako nepatrný. Dne 12.8.2016 soudu došel duplicitní návrh dlužníka a jeho manželky Heleny anonymizovano a syna Jakuba anonymizovano (dále též společně jen navrhovatelé ), nicméně z tohoto návrhu není zřejmé, ve kterém řízení je činěn, když v něm jsou označena různá incidenční řízení, včetně řízení již pravomocně ukončeného. Soud uvedl, že pokud bylo úmyslem navrhovatelů zahájit podaným návrhem nový incidenční spor, pak měli předložit plné moci pro obecného zmocněnce-dlužníka a jasně uvést, čeho se domáhají. V případě, že chtěli pouze navrhnout důkaz revizním znaleckým posudkem, měli navrhnout tento důkaz právě v řízení, ve kterém byl důkaz již proveden, a toto řízení řádně označit. Za stávající situace však soud považoval podání ze dne 12.8.2016 za neurčité a nesrozumitelné. Usnesením ze dne 18.8.2016 vyzval navrhovatele k odstranění vad jejich podání, které však v určené lhůtě neodstranili. Proto soud prvního stupně postupoval ve smyslu § 7 insolvenčního zákona (dále jen IZ ) podle § 43 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) a rozhodl o odmítnutí jejich podání-návrhu.

Proti tomuto usnesení dlužník a Helena anonymizovano podali včasné odvolání, z jehož obsahu (místy nepříliš srozumitelného) plyne názor těchto navrhovatelů, že k odmítnutí jejich podání nebylo žádného důvodu, neboť bylo podáno v souladu s o.s.ř. a není nijak nejasné, tedy nevykazovalo žádné vady a výzva soudu k nápravě tak nebyla opodstatněna. Míní, že jejich návrh je bezvadný i oprávněný, což osvědčili. K tomu vysvětlovali, že Vrchní soud v Praze co soud odvolací mnohdy akceptoval jako řádně podané i ty žaloby, které obsahovaly nějakou méně srozumitelnou pasáž, stejně jako-na rozdíl od soudu prvního stupně-akceptoval plné moci vystavené dlužníku co zmocněnci. Domnívají se, že popsaný-dle jejich mínění-nesprávný postup soudu prvního stupně je jen dalším výrazem jeho podjatosti, šikanózního jednání a rozhodovací libovůle, kterým jim odpírá ústavní práva, vč. jejich práva na zastoupení před soudem, jež by jim umožnilo uplatnit a odůvodnit v incidenčních sporech svá práva prostřednictvím k tomu kvalifikované osoby. Soud si nechce připustit svá pochybení, kdy v incidenčních sporech rozhoduje insolvenční soudce, který je nástrojem výkonu moci insolvenčního správce , jenž ne vždy činí vše v souladu se zákonem. Pochybení senátu 76 INS v souvislosti s protiprávním prohlášením konkursu a insolvenčním návrhem Ing. Šáchy podaným v rozporu se zákonem jsou nyní předmětem přezkumu Ministerstva spravedlnosti, kolegia Nejvyššího soudu, Policejní prezidia i předsedy insolvenčního soudu. K tomu dodali, že prokazatelnost o zmanipulovaném posudku na přání insolvenčního správce řeší současně Policejní prezidium, a že tento posudek je dalším důkazem šikanózní povahy insolvenčního návrhu a činnosti organizované skupiny osob usilujících o výnosy z podvodného prodeje majetku dlužníkovy manželky. Konečně podotkli (bez bližšího vysvětlení), že chování vyřizující soudkyně v daném insolvenčním řízení je velmi podivné a urážlivé.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro jeho potvrzení či změnu, byť z jiných důvodů, než byly uplatněny v odvolání.

Podle § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle § 43 odst. 1 o.s.ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.

Podle § 43 odst. 2 o.s.ř. není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že navrhovatelé dne 12.8.2016 podali soudu prvního stupně elektronicky (duplicitně, B-324 a B-325) společné podání adresované ke sp. zn. daného insolvenčního řízení KSLB 76 INS 22654/2011. Podání označili jako věc Přezkum znaleckých posudků ; pod toto označení uvedli, že jsou si vědomi následků vědomě nepravdivých znaleckých posudků a to posudků znalců zadaných insolvenčních správcem Koppa v.o.s. , poté zařadili další název Žaloba, naléhavý právní zájem na vypracování Revizních posudků a sebe označili jako žalobce a insolvenčního správce jako žalovaného . V textu podání pak dále uvedli, že veškeré jejich úkony jsou zapříčiněny selháním soudu prvního stupně a následně i soudu odvolacího, jejich bezdůvodné šikany porušující ústavní práva navrhovatelů, a že konkurs není osvědčen, vše skončí u Evropského soudu pro lidská práva. Konstatovali, že nemají k dispozici Znalecký posudek na nemovitost U Teplárny 1/1206, 158 00 Praha 5 ani Znalecký posudek od údajného znalce PhDr. Františka Koloucha, a že ovšem výsledné odhady movitých věcí (např. dále uvedených obrazů) a nemovitostí (vily na Bertramce) jsou podhodnocené a zmanipulované (aby se osoby organizované skupiny obohatily), a že soud nepřipustil dokazování k tomu, že všechny movité a nemovité věci nabízel insolvenční správce soukromě osobám, které jsou ochotné o tom svědčit. Zakončili Žalobním návrhem , kterým ve smyslu výše uvedeného společně žádají označený soud prvního stupně o přezkum znaleckých posudků.

Z obsahu tohoto podání plyne, že se jím navrhovatelé domáhají přezkumu dvou (blíže nespecifikovaných) znaleckých posudků vypracováním revizních posudků. Nejde tedy o návrh, kterým se zahajuje řízení a který proto soud podle § 43 odst. 2 třetí věty o.s.ř. odmítne v případě, že jeho vady spočívající v nesrozumitelnosti či neurčitosti nebo v absenci jeho stanovených náležitostí, jež brání pokračovat v řízení, nebyly odstraněny ve lhůtě soudem k tomu určené. Jde o jiné procesní podání činěné v rámci probíhajícího soudního řízení, ke kterému se v případě popsaných vad podle § 43 odst. 2 předposlední věty o.s.ř. nepřihlíží do doby, než bude řádně opraveno (doplněno).

Toto podání navrhovatelů přitom je vskutku neurčité a nesrozumitelné, jak správně rozpoznal soud prvního stupně. Nejenže v něm navrhovatelé neidentifikovali řádně posudky, u kterých se dožadují jejich přezkumu (vypracování revizních znaleckých posudků), ale z podání není patrné ani to, ke kterému řízení je směřováno. Nelze tak seznat, zda navrhovatelé svým podáním měli v úmyslu navrhnout důkaz revizním znaleckým posudkem v nějakém konkrétním incidenčním sporu (a v kterém), či zda má jít o podnět k přezkoumání (revize) správcem zadaného znaleckého ocenění majetku pojatého do soupisu majetkové podstaty (dle § 219 IZ) v rámci samotného insolvenčního řízení dlužníka (kdy posouzení důvodnosti takového návrhu, k němuž je legitimován dlužník, nikoli ostatní navrhovatelé, kteří nejsou účastníky insolvenčního řízení, přísluší dohlédací činnosti insolvenčního soudu dle § 11 IZ, popř. věřitelského orgánu dle § 58 IZ ve spojení s § 219 téhož zákona).

K odstranění této neurčitosti a nesrozumitelnost podání (procesního návrhu) soud prvního stupně správně vyzval navrhovatele usnesením č.j. KSLB 76 INS 22654/2011-B-328 ze dne 18.8.2016, určiv jim k tomu lhůtu 7 dnů od doručení usnesení a poučiv je následcích neodstranění vytčených vad v určené lhůtě. Tato výzva byla navrhovatelům doručena dne 23.8.2016, když toho dne byla doručena do datové schránky dlužníka vystupujícího též co obecný zmocněnec ostatních dvou navrhovatelů.

Protože navrhovatelé na tuto výzvu soudu ve stanovené lhůtě (ani později) nereagovali (než založením všeobecné plné moci vystavené Helenou anonymizovano dlužníku co zmocněnci dne 29.8.2016, B-341) a vytčené vady podání tak dosud neodstranili, a protože-jak již řečeno-nejde o podání, jímž se zahajuje řízení, k tomuto podání dle § 43 odst. 2 předposlední věty o.s.ř. (nadále) nelze přihlížet.

Z toho plyne, že nebylo opodstatněno, aby soud prvního stupně napadeným usnesením rozhodnul o odmítnutí předmětného podání, když ve skutečnosti k němu nelze přihlížet a tedy není důvodu jakkoli o něm rozhodovat.

Proto odvolací soud napadené usnesení [za přiměřené aplikace ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř.] bez náhrady zrušil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 a § 74 odst. 1 IZ); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ).

V Praze dne 24. října 2016

Mgr. Ivana M l e j n k o v á, v.r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: I. Bedrníčková