2 VSPH 1856/2015-B-28
KSPA 60 INS 9490/2013 2 VSPH 1856/2015-B-28

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Františka Plívy, posledně bytem Náměstí Míru 138/80, Svitavy, zemřelého dne 29. září 2014, o odvolání České republiky-Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, Územního pracoviště Hradec Králové, sídlem Horova 180, Hradec Králové, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 60 INS 9490/2013-B-23 ze dne 26. srpna 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 60 INS 9490/2013-B-23 ze dne 26. srpna 2015 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích č.j. KSPA 60 INS 9490/2013-B-23 ze dne 26.8.2015 rozhodl v insolvenčním řízení vedeném na majetek Františka Plívy (dále jen dlužník) o tom, že na místo dlužníka nastupuje do řízení Česká republika-Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen odvolatel).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 23.8.2013 (č.d. A-20), jež nabylo právní moci dne 13.9.2013, rozhodl o úpadku dlužníka a o prohlášení konkursu na jeho majetek. Ze zprávy insolvenčního správce GESTORE, v.o.s. a z údajů v centrální evidenci obyvatel zjistil, že dlužník dne 29.9.20104 zemřel. Protože ze zpráv notářky Mgr. Miroslavy Křížové zjistil, že byla pověřena provedením úkonů v pozůstalostním řízení po dlužníkovi a že jak dědic ze závěti, tak dědicové ze zákona dědictví odmítli, a proto připadlo státu, s poukazem na ust. § 310 insolvenčního zákona a § 10 písm. a) a § 11 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb. rozhodl, jak uvedeno shora

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že rozhodne o tom, že v řízení s ním namísto dlužníka pokračováno nebude. V odvolání uvedl, že s napadeným rozhodnutím nesouhlasí. Přestože si je vědom toho, že se v případě ust. § 310 insolvenčního zákona jedná o speciální ustanovení jak ve vztahu k ust. § 6 odst. 1 písm. a) téhož zákona, podle něhož je stát vyňat z účinnosti insolvenčního zákona, tak ve vztahu k úpravě obsažené v ust. § 107 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu, poukazoval na to, že podle jeho názoru vstupuje stát do insolvenčního řízení na místo dlužníka pouze v případě, je-li jeho dědicem, nebo nabývá-li dědictví ve formě odúmrti. Protože je odvolateli známo, že dědictví po dlužníkovi je předluženo, je připraven navrhnout jeho likvidaci: za současného stavu dědického řízení je však již nyní zřejmé, že stát dědictví z důvodu předlužení a následné likvidace nenabude, žádná majetková práva dlužníka k tomuto majetku na něj nepřejdou, a proto s ním nemůže být v řízení pokračováno na místo dlužníka.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 7 insolvenčního zákona se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle ust. § 310 insolvenčního zákona jestliže dlužník v průběhu konkursu zemře, nastupují na jeho místo jeho dědicové, a není-li jich, stát (odst. 1). Insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu zprávu o dosavadních výsledcích projednání konkursu spolu s vyúčtováním své poměrné odměny a již vynaložených výloh. Insolvenční soud předloženou zprávu přezkoumá a rozhodne o ní; § 304 platí přiměřeně (odst. 2). Po právní moci rozhodnutí o schválení zprávy podle odstavce 2 insolvenční soud zruší konkurs a postoupí věc soudu, který projednává dědictví. O doručení a zveřejnění tohoto rozhodnutí platí § 309; odvolání proti němu však není přípustné (odst. 3).

Ze spisu odvolací soud ověřil, že skutečnosti uvedené soudem prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení odpovídají obsahu spisu (ostatně, ani odvolatel jejich správnost nezpochybňoval). Co se týče ust. § 310 insolvenčního zákona, obdobně jako tomu bylo v případě ust. § 44 odst. 2 zákona o konkursu a vyrovnání, spočívá jeho smysl v tom, aby-vzhledem k tomu, že povaha insolvenčního řízení vylučuje, aby v něm byl řešen úpadek jiné osoby než dlužníka a aby v něm bylo v případě úmrtí dlužníka-fyzické osoby řádně pokračováno-ve fázi řízení po rozhodnutí o úpadku a po prohlášení konkursu bylo možné rozhodnout o zrušení konkursu a ukončit insolvenční řízení. Nemá-li zemřelý dlužník dědice, nastupuje na jeho místo stát bez ohledu na to, zda nabude dědictví (slovy odvolatele majetková práva dlužníka), či nikoli.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání odvolatele důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219 občanského soudního řádu potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 8. února 2016 JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: K. Vaněčková