2 VSPH 1855/2015-A-14
KSPL 65 INS 15755/2015 2 VSPH 1855/2015-A-14

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Josefa Patrovského, bytem nám. Karla IV. 239, Nejdek, adresa pro doručování: Rolavská 211/14, Nová Role, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 65 INS 15755/2015-A-8 ze dne 12. srpna 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 65 INS 15755/2015-A-8 ze dne 12. srpna 2015 s e m ě n í tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 65 INS 15755/2015-A-8 ze dne 12. 8. 2015 odmítl insolvenční návrh, jímž se Josef Patrovský (dále jen dlužník) domáhal vydání rozhodnutí o svém úpadku a povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 26. 6. 2015 dlužníka vyzval, aby do 7 dnů od doručení tohoto usnesení předložil listiny, jež dokládají jeho úpadek nebo hrozící úpadek. Současně jej poučil o následcích nesplnění této výzvy, jež spočívají v odmítnutí insolvenčního návrhu. Dlužník na výzvu reagoval podáním, v němž pouze sdělil, že veškeré listiny prokazující úpadek, jež má k dispozici, odevzdal spolu s návrhem na povolení oddlužení. S ohledem na výše uvedené postupoval insolvenční soud podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh dlužníka v důsledku nedoplnění požadovaných listin odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužník včas odvolal a požadoval, aby odvolací soud uznal, že se nachází v úpadku a povolil mu oddlužení plněním splátkového kalendáře. V odvolání namítal, že doložil, že má více věřitelů, z nichž dva mají pohledávky, jež jsou nejméně dva měsíce po lhůtě splatnosti. Zdůraznil přitom, že doložil Opis exekucí, jenž mu vyhotovil soudem a z něhož vyplývá, že má devět vykonatelných závazků, jež jsou minimálně 27 měsíců po lhůtě splatnosti, a vyjádřil přesvědčení, že se jedná o dostatečně prokazatelnou listinu .

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům: isir.justi ce.cz

Podle ust. § 104 odst. 1 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, c) seznam svých zaměstnanců a d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle ust. § 128 odst. 2 IZ určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle ust. § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). K posledně uvedené podmínce stanoví ust. § 3 odst. 2 IZ vyvratitelné domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že dlužník podal dne 16. 6. 2015 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři, v jehož kolonce č. 7 uvedl, že vůči 10 věřitelům má 9 vykonatelných a 2 nevykonatelné nezajištěné závazky, jež jsou nejméně 30 dnů po lhůtě splatnosti. Jednotlivé věřitele řádně označil (názvem, sídlem a identifikačním číslem), u každého z nich uvedl výši, datum splatnosti a počet měsíců po lhůtě splatnosti jeho pohledávky a v kolonce č. 19 specifikoval spisové značky, pod nimiž jsou proti němu vedeny exekuce. K návrhu připojil i všechny zákonem požadované přílohy (seznamy závazků, majetku a zaměstnanců), jež opatřil všemi požadovanými náležitostmi, a další listiny-opis seznamu řízení vedených proti němu vyhotovený Okresním soudem v Karlových Varech podle stavu ke dni 27. 5. 2015, výpis k půjčce od Provident Financial, s.r.o. a žádost o úhradu dlužné částky od Fair Credit International, SE.

Insolvenční návrh obsahuje v daném případě dostatečná skutková tvrzení pro závěr, že se dlužník nachází v úpadku ve formě insolvence, neboť z nich vyplývá, že má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší třiceti dnů po lhůtě splatnosti a že je dána vyvratitelná právní domněnka, že tyto závazky není schopen plnit (neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti a uspokojení některých z nich není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Vzhledem k tomu, že návrh dlužníka nepostrádá ani jiné předepsané obsahové náležitosti, nebyl dle názoru odvolacího soudu žádný důvod k tomu, aby soud prvního stupně postupoval podle ust. § 128 odst. 2 IZ.

Pro úplnost dlužno poznamenat, že Vrchní soud v Praze v řadě rozhodnutí vyjádřil názor, že listiny dokládající úpadek či hrozící úpadek dlužníka sice dle ust. § 104 odst. 1 písm. d) IZ náleží mezi zákonem vyžadované přílohy insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem, je projednání způsobilý-je dostatečným podkladem pro meritorní rozhodnutí-insolvenční návrh dlužníka obsahující všechny předepsané náležitosti a je opatřen řádnými seznamy dle ust. § 104 odst. 1 písm. a) až c) IZ. Při splnění těchto podmínek není třeba trvat na předložení dalších příloh insolvenčního návrhu-listin uvedených v ust. § 104 odst. 1 písm. d) IZ, ledaže údaje obsažené v insolvenčním návrhu a seznamech vykazují vzájemné rozpornosti či nejasnosti, které správnost těchto údajů (z hlediska rozhodných tvrzení o úpadku či hrozícím úpadku) zpochybňují a které je nutno vyjasnit za pomoci příslušných listinných důkazů. Je totiž třeba rozlišovat mezi povinností připojit k návrhu předepsané přílohy a povinností předložit listinné důkazy, neboť pouze nesplnění povinnosti předložit povinné přílohy, jejichž taxativní výčet včetně náležitostí je uveden v ust. § 104 IZ, může vést k odmítnutí insolvenčního návrhu dle ust. § 128 odst. 2 IZ. Pokud insolvenční soud požadoval po dlužníkovi předložení listin dokládajících jeho úpadek, pak ani to, že je nepředložil, nemůže vést k odmítnutí jeho insolvenčního návrhu; v pochybnostech o stavu úpadku však může mít jejich nepředložení za následek zamítnutí insolvenčního návrhu z důvodu neosvědčení úpadku.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 za použití ust. § 167 odst. 2 občanského soudního řádu a napadené usnesení změnil způsobem ve výroku uvedeným.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 16. května 2016

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík