2 VSPH 1786/2015-B-41
KSPH 40 INS 11514/2012 2 VSPH 1786/2015-B-41

US N E S E N Í

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem Libovice 122, adresa pro doručování: Husinecká 27, Praha 3, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 40 INS 11514/2012-B-27 ze dne 15. července 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 40 INS 11514/2012-B-27 ze dne 15. července 2015 se mění tak, že se schválené oddlužení dlužníka Pavla anonymizovano nezrušuje a konkurs na jeho majetek se neprohlašuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze v bodě I. výroku shora označeného usnesení zrušil schválené oddlužení Pavla anonymizovano (dále jen dlužník), v bodě II. výroku prohlásil na jeho majetek konkurs s tím, že bude projednáván jako nepatrný (bod III. výroku), v bodě IV. výroku věřitele vyzval, aby v tam specifikovaných případech přihlásili pohledávku z titulu náhrady škody, a v bodě V. výroku uložil tam specifikované povinnosti insolvenční správkyni Mgr. Nadě Herrmannové (dále jen Správkyně).

V odůvodnění usnesení soud reprodukoval dosavadní průběh řízení zejména tak, že: 1) usnesením ze dne 8. 8. 2012 (č.d. A-18) zjistil úpadek dlužníka, povolil jeho řešení oddlužením a Správkyni ustanovil do funkce, 2) usnesením ze dne 23. 10. 2012 (č.d. B-7) schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, 3) podáním ze dne 7. 7. 2014 (č.d. B-19) mu Správkyně sdělila, že dlužník splátkový kalendář řádně neplní, když jeho dluh na splátkách činí 17.442,80 Kč, 4) přípisem ze dne 16. 7. 2014 (č.d. B-20) upozornil dlužníka na to, že pokud nebude plnit své povinnosti, může být schválené oddlužení zrušeno, 5) na jednání o zrušení oddlužení konaném dne 8. 4. 2015 (č.d. B-25): -dlužník sdělil, že získal hlavní pracovní poměr s tím, že pracovní smlouva byla uzavřena v únoru 2015, a uvedl, že podmínky schváleného oddlužení chce dodržet, -dlužníka poučil o tom, že je povinen zaplatit odměnu Správkyně a zjištěné pohledávky věřitelů alespoň v 30% rozsahu, -dlužníka upozornil na to, že o případném zrušení oddlužení rozhodne bez jednání poté, co mu Správkyně předloží (negativní) zprávu (o plnění oddlužení),

6) podáním ze dne 7. 7. 2015 (č.d. B-26) mu Správkyně sdělila, že dlužník za rok 2015 uhradil pouze částku 3.616,-Kč, přičemž předpokládaná míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů má klesající tendenci.

Na základě výše uvedeného-a s přihlédnutím k tomu, že v řízení jsou (měly by být) uspokojovány nezajištěné pohledávky v celkové výši 461.328,70 Kč, a k tomu, že za období od srpna 2013 do června 2015 uhradil dlužník pouze v lednu 2014 částku 5.229,-Kč, v květnu 2015 částku 1.826,-Kč a v červnu částku 1.790,-Kč, což dává předpoklad uspokojení pohledávek věřitelů toliko v rozsahu 11,66 %-měl soud za to, že jsou zde podmínky pro zrušení schváleného oddlužení a prohlášení (nepatrného) konkursu na majetek dlužníka, neboť ten porušuje povinnosti stanovené insolvenčním zákonem (dále jen IZ) způsobem, který neumožňuje v oddlužení pokračovat. Proto rozhodl, jak výše uvedeno.

Proti bodům I. a II. výroku tohoto usnesení Krajského soudu v Praze, jímž bylo zrušeno schválené oddlužení dlužníka a prohlášen konkurs na jeho majetek, podal dlužník včasné odvolání, v němž namítal, že nebylo prokázáno, že porušoval povinnosti stanovené IZ. Vysvětlil, že měl problémy s dodržováním splátek, neboť poté, co v červenci 2014 prodělal vážný infarkt, měl problém sehnat práci, což se mu podařilo až v únoru 2015. Jelikož příjem z nového zaměstnání nebyl postačující k úhradě stanovených splátek, uzavřel dne 2. 9. 2015 darovací smlouvu, v níž se Zdeněk Janoušek (dále jen Dárce) zavázal, že bude dlužníkovi poskytovat dar ve výši 3.000,-Kč měsíčně. Dále zmínil, že jako jediný dědic svého zemřelého otce Václava anonymizovano podá návrh na dodatečné projednání dědictví ohledně pozemku, jenž (dosud) nebyl vypořádán v dědickém řízení. Protože měl za to, že v oddlužení lze pokračovat, požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) přezkoumal napadené usnesení v rozsahu napadeném odvoláním i řízení jeho vydání předcházející, a poté, co odvolání projednal na jednání konaném dne 9. 10. 2015 (č.d. B-37), dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 418 odst. 1 IZ zruší insolvenční soud schválené oddlužení a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení (písm. a), nebo se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit (písm. b), nebo v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (písm. c), anebo to navrhne dlužník (písm. d). Podle ust. § 418 odst. 3 téhož zákona může insolvenční soud vydat rozhodnutí podle odstavce 1, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 23. 10. 2012 (č.d. B-7) schválil insolvenční soud oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. S ohledem na to, že v insolvenčním řízení byly zjištěny pohledávky nezajištěných věřitelů v celkové výši 461.328,70 Kč, k dosažení zákonné minimální 30% míry uspokojení těchto pohledávek v rámci splátkového kalendáře by na ně dlužník měl zaplatit celkem 138.398,61 Kč. Podle zprávy Správkyně ze dne 7. 7. 2015 (č.d. B-26) však dlužník od prosince 2012 do června 2015 uhradil pohledávky nezajištěných věřitelů toliko ve výši 28.690,-Kč, tedy (jen) v rozsahu 11,66 %.

Za těchto okolností vskutku byly splněny předpoklady pro zrušení oddlužení z důvodů uvedených v ust. § 418 odst. 1 písm. b) IZ, neboť se ukázalo, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit. Se závěrem soudu prvního stupně, že dlužník neplnil podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, neboť za období od srpna 2013 do června 2015 uhradil dlužník pouze v lednu 2014 částku 5.229,-Kč, v květnu 2015 částku 1.826,-Kč a v červnu částku 1.790,-Kč, se však odvolací soud neztotožnil. Judikatura prezentovaná např. usnesením Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 12/2013 ze dne 28. 2. 2013 totiž dovozuje, že jestliže dlužník za trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře není schopen hradit měsíční splátky předpokládané podle schváleného oddlužení, ačkoli řádně plní povinnosti uvedené v ust. § 412 odst. 1 a 3 IZ, není to důvodem k postupu podle ust. § 418 odst. 1 písm. a) téhož zákona.

Pro posouzení důvodnosti odvolání ovšem je (bylo) rozhodující, že dlužník (byť až v odvolání, resp. až po jednání konaném před odvolacím soudem) předložil darovací smlouvu ze dne 17. 10. 2015 (č.d. B-38), v níž se Dárce zavázal, že bude na dlužníkovo oddlužení formou splátkového kalendáře poskytovat měsíční finanční plnění ve výši 4.000,-Kč, tedy ve zbývající době 26 měsíců trvání splátkového kalendáře plnění ve výši 104.000,-Kč (26 X 4.000,-Kč), což s dlužníkovou srážkou ze mzdy ve výši 46.800,-Kč (26 X 1.800,-Kč) a jím složenou zálohou na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč (č.d. B-18) představuje plnění v celkové výši 155.800,-Kč, jež postačuje nejen na zaplacení dosud neuhrazených a předpokládaných hotových výdajů a odměny Správkyně ve výši 41.612,-Kč (28.314,-Kč činí odměna a náhrada hotových výdajů ve zbývajících 26 měsících trvání splátkového kalendáře a 13.298,-Kč činí dlužná odměna k 31. 10. 2015), nýbrž při očekávané míře 30% uspokojení i na zaplacení dosud neuhrazených pohledávek nezajištěných věřitelů ve výši 109.798,-Kč (na pohledávky nezajištěných věřitelů v rozsahu 30 % ve výši 138.398,61 Kč bylo dosud plněno 28.690,-Kč).

Za této situace je odvolací soud toho názoru, že řešit úpadek dlužníka-za změněného skutkového stavu-již nyní konkursem není namístě. Nelze totiž přehlédnout, a opakovaně to budiž zdůrazněno, že řešení úpadku dlužníka oddlužením formou splátkového kalendáře může být stále ještě reálné. Veden těmito úvahami dospěl odvolací soud k závěru, že je namístě umožnit dlužníkovi, aby v blízkém budoucnu svým zodpovědným a seriózním přístupem přesvědčil insolvenční soud a zejména své věřitele o tom, že jeho snaha dostát v maximální možné míře svým závazkům je míněna skutečně upřímně, poctivě a se vší vážností. Ostatně kdyby se v průběhu dalšího řízení ukázalo, že odvolací soud se v tomto svém úsudku zmýlil a že dlužník nepřistupuje k oddlužení dostatečně svědomitě nebo poctivě, může kdykoli později dojít ke změně způsobu řešení jeho úpadku a úpadek by pak byl již definitivně řešen konkursem.

K té části odvolací argumentace, jíž dlužník poukazoval na to, že hodlá podat návrh na dodatečné projednání dědictví po svém zemřelém otci, považoval odvolací soud za vhodné upozornit na to, že dle ust. § 412 odst. 1 písm. b) IZ je hodnoty získané dědictvím dlužník povinen použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným, napadené usnesení proto podle ust. § 220 odst. 1 za použití ust. § 167 odst. 1 OSŘ v napadených bodech I. a II. výroku, jakož i v ostatních na něm závislých bodech III. až V. výroku, změnil shora uvedeným způsobem.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 27. listopadu 2015

Mgr. Tomáš B r a u n, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová