2 VSPH 1759/2013-P1-7
KSLB 57 INS 14859/2011 2 VSPH 1759/2013-P1-7

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Daniela Smoluchy, bytem Strakonická 114/2, Liberec, o odvolání A-Z FINANCE i.c., s.r.o., sídlem Ostravská 814, Petřvald, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 57 INS 14859/2011-P1-2 ze dne 13.září 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 57 INS 14859/2011-P1-2 ze dne 13.září 2013 se v bodech I. a II. výroku potvrzuje, v bodě III. výroku se mění tak, že účast věřitele A-Z FINANCE i.c., s.r.o. v insolvenčním řízení nekončí.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci č.j. KSLB 57 INS 14859/2011-P1-2 ze dne 13.9.2013 rozhodl o tom, že se nepřihlíží k přihlášce pohledávky A-Z FINANCE i.c., s.r.o. (dále jen odvolatel) označené jako P1/2 do insolvenčního řízení týkajícího se Daniela Smoluchy (dále jen dlužník) ve zjištěném rozsahu ve výši 69.917,15 Kč a v tomto rozsahu se odmítá (body I. a II. výroku), a vyslovil, že právní mocí tohoto rozhodnutí končí účast odvolatele v insolvenčním řízení (bod III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že odvolatel přihlásil podáním ze dne 17.8.2011 doručeným soudu dne 22.8.2011 pohledávku označenou jako P1 v celkové výši 426.391,-Kč. Na přezkumném jednání konaném dne 31.1.2012 popřela insolvenční správkyně Ing. Jana Horáková (dále jen správkyně) přihlášenou pohledávku v rozsahu 308.980,-Kč, v rozsahu 117.411,-Kč byla pohledávka zjištěna. Písemné vyrozumění o popření pohledávky bylo odvolateli, který se přezkumného jednání nezúčastnil, doručeno dne 1.2.2012. Žalobou ze dne 10.1.2012 se odvolatel domáhal určení, že část pohledávky P1/1 ve výši 35.964,-Kč byla přihlášena po právu jako pohledávka nezajištěná a vykonatelná, pohledávka P1/2 ve výši 220.400,-Kč byla přihlášena po právu jako pohledávka zajištěná a nevykonatelná a pohledávka P1/3 ve výši 48.616,-Kč byla přihlášena po právu jako pohledávka nezajištěná a nevykonatelná. Insolvenční soud rozsudkem ze dne 14.12.2012, jenž nabyl právní moci dne 3.1.2013, ohledně pohledávky P1/1 rozhodl, že odvolatel nemá za dlužníkem pohledávku ve výši 35.964,-Kč, ohledně pohledávky P1/2 určil, že zajištěná pohledávka činí 69.917,15 Kč, a ohledně částky 150.482,85 Kč žalobu zamítl a stejně jako ohledně pohledávky P1/3 ve výši 48.616,-Kč. S poukazem na ust. § 198 odst. 1, § 178 a § 185 insolvenčního zákona dospěl soud k závěru, že po přezkoumání byla pohledávka P1/2 zjištěna tak, že její skutečná výše (69.917,15 Kč) činí méně než 50 % přihlášené částky (426.391,-Kč), a tudíž se k ní nepřihlíží ani v rozsahu, v němž byla zjištěna.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. V odvolání namítal, že po dlužníkovi požadoval zaplatit úhradu jistiny ve výši 94.444,-Kč, již správkyně zjistila, a k tomu úhradu smluvních úroků ve výši 220.400,-Kč, z níž byla zjištěna část ve výši 69.917,15 Kč, výše zjištěné pohledávky činí tedy 164.361,-Kč a nezjištěna byla toliko její část v rozsahu 150.482,85 Kč. Přihlášená pohledávka tedy byla zjištěna v rozsahu vyšším než 50 %.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení jemu předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 178 insolvenčního zákona bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna. Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce uložit, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, kterou určí se zřetelem ke všem okolnostem přihlášení a přezkoumání pohledávky, nejvýše však částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna.

Podle ust. § 185 insolvenčního zákona jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona mohou věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 téhož zákona. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

V daném případě je pro rozhodnutí o odvolání zásadní, že insolvenční soud dle ustálené soudní judikatury (viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. KSUL 69 INS 2401/2010, 1 VSPH 892/2010-P14-7 ze dne 15.10.2010 nebo č.j. MSPH 59 INS 2357/2008, 2 VSPH 1022/2010-P8-8 ze dne 16.2.2011) je třeba aplikovat shora citovaná ustanovení na každou přihlášenou pohledávku samostatně, a nikoli na přihlášku jako celek, neboť každá pohledávka je individuálním nárokem specifikovaným konkrétním důvodem a výší, jenž lze uplatnit samostatnou přihláškou. Z toho, že formulář přihlášky umožňuje uvést více pohledávek na vložených listech jediné přihlášky s tím, že na závěrečné straně je třeba provést součet všech přihlášených pohledávek, nelze dovozovat, že suma pohledávek uplatněných jedinou přihláškou představuje pohledávku jedinou. Pokud by totiž nastala skutečnost, na jejímž základě by v insolvenčním řízení k některé z přihlášených pohledávek nebo její části nebylo lze přihlížet, mělo by to (nesprávně) následek pro přihlášku jako celek i ohledně pohledávek, ohledně nichž taková skutečnost nenastala.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že odvolatel ve skutečnosti přihlásil přihláškou evidovanou pod č. P1 nikoli jedinou, ale více pohledávek v celkové výši 422.391,-Kč. Z vyrozumění o popření ze dne 9.2.2012, v němž správkyně odkázala na výsledek přezkumného jednání konaného dne 31.1.2012, totiž plyne, že pohledávku P1/1 ve výši 153.375,-Kč popřela co do částky 35.964,-Kč představující náklady rozhodčího řízení (pohledávka byla zjištěna ve výši 117.411,-Kč jako pohledávka zajištěná majetkem dlužníka) a v plném rozsahu popřela pohledávku P1/2 ve výši 220.400,-Kč a pohledávku P1/3 ve výši 48.616,-Kč.

Žalobou ze dne 10.1.2012 se odvolatel domáhal určení, že část pohledávky P1/1 ve výši 35.964,-Kč, pohledávka P1/2 ve výši 220.400,-Kč a pohledávka P1/3 ve výši 48.616,-Kč byly přihlášeny po právu (pohledávka P1/1 jako nezajištěná a vykonatelná, pohledávka P1/2 jako zajištěná a nevykonatelná a pohledávka P1/3 jako nezajištěná a nevykonatelná). Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci rozsudkem č.j. 57 ICm 604/2012-86, KSLB 57 INS 14859/2012-C2-2 (správně KSLB 57 INS 14859/2011-C2-2) ze dne 14.12.2012, jenž nabyl právní moci dne 3.1.2013, rozhodl ohledně pohledávky P1/1, že odvolatel nemá za dlužníkem pohledávku ve výši 35.964,-Kč, ohledně pohledávky P1/2 určil, že činí 69.917,15 Kč a ohledně částky 150.482,85 Kč žalobu zamítl stejně jako v případě pohledávky P1/3. S poukazem na ust. § 198 odst. 1, § 178 a § 185 insolvenčního zákona dospěl pak k závěru, že pohledávka P1/2 byla zjištěna tak, že její skutečná výše (69.917,15 Kč) činí méně než 50 % přihlášené částky (220.400,-Kč), a tudíž se k ní nepřihlíží ani v rozsahu, v němž byla zjištěna.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání odvolatele zčásti důvodným, neboť insolvenční soud nepochybil tím, že rozhodl o tom, že se k přihlášce pohledávky P1/2 nepřihlíží ani ve zjištěné části pohledávky a přihláška se v tomto rozsahu odmítá, pochybil však v tom, že opomněl, že odvolatel zůstává účastníkem řízení v rozsahu zjištěné části pohledávky P1/1. Odvolací soud proto podle ust. § 219 občanského soudního řádu potvrdil napadené usnesení v bodech I. a II. výroku, zatímco v bodě III. výroku je podle ust. § 220 odst. 1 téhož zákona změnil a rozhodl o tom, že účast odvolatele v insolvenčním řízení nekončí.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci.

V Praze dne 3.února 2014

JUDr. Jiří Kareta, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová