2 VSPH 1758/2016-P138-8
MSPH 93 INS 6896/2015 2 VSPH 1758/2016-P138-8

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců Mgr. Martina Lišky a JUDr. Hany Homolové ve věci dlužníka MODŘANY Power, a.s., sídlem Komořanská 326/63, 143 14 Praha 4, zast. advokátkou Mgr. Hanou Kyjovskou, sídlem Cihlářská 16, 602 00 Brno, o odvolání ZVVZ-Enven Engineering, a.s., sídlem Sažinova 1339, 399 01 Milevsko, zast. advokátkou Mgr. Ludmilou Kutějovou, sídlem Kaprova 52/6, 110 00 Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze MSPH 93 INS 6896/2015-P138-2 ze dne 17. června 2016

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze MSPH 93 INS 6896/2015-P138-2

ze dne 17. června 2016 s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením označeným shora odmítl přihlášku pohledávky ZVVZ-Enven Engineering, a.s. (dále jen věřitel) vůči MODŘANY Power, a.s. (dále jen dlužník) ve výši 186.618.735,96 Kč a rozhodl, že právní mocí tohoto usnesení účast věřitele v řízení v rozsahu odmítnuté přihlášky končí.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 17.3.2015 vyhláškou č.j. MSPH 93 INS 6896/2015-A-2. Věřitel včas podanou přihláškou přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku vůči dlužníkovi v celkové výši 186.618.735,96 Kč. Na přezkumném jednání konaném dne 18.3.2016, jehož se věřitel zúčastnil, byla pohledávka zcela popřena insolvenčním správcem isir.justi ce.cz a dlužníkem pro pravost a výši. Lhůta 30 dnů k podání určovací žaloby uplynula dne 18.4.2016, přičemž ji věřitel do konce lhůty nepodal. Soud proto podle ust. § 185 IZ přihlášku pohledávky věřitele odmítl a ukončil jeho účast v řízení.

Proti tomuto rozhodnutí Městského soudu v Praze se věřitel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. V odvolání namítal, že pohledávku přihlásil jako podmíněnou v celé výši 186.618.735,96 Kč, a na přezkumném jednání proto neměla být přezkoumávána s ohledem na svůj specifický charakter. Odkazoval přitom na ust. § 191 odst. 1 insolvenčního zákona a důvodovou zprávu k novele insolvenčního zákona č. 294/2013 Sb. s tím, že předmětem přezkumu mají být jen pohledávky, které podle hmotného práva již existují (a nikoliv ty, jejichž vznik je vázán na splnění odkládací podmínky). Dále namítal nesprávný postup při přezkoumání přihlášky, neboť v protokolu o jednání nejsou zaznamenány důvody popření.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona mohou věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle ust. § 197 odst. 2 téhož zákona. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka zjištěná co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. Z odst. 3 téhož ustanovení vyplývá, že vyjde-li v průběhu řízení o této žalobě najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém případě povinen prokázat důvod popření podle § 199 téhož zákona.

Jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud podle ust. § 185 insolvenčního zákona odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle ust. § 191 odst. 1 insolvenčního zákona se přezkoumání pohledávek při přezkumném jednání děje podle seznamu přihlášených pohledávek. Pohledávky přihlášené jako podmíněné osobami, od kterých může věřitel požadovat plnění podle ust. § 183 odst. 1 a 2, se nezařazují na přezkumné jednání po dobu, po kterou v insolvenčním řízení uplatňuje vůči dlužníku přihlášenou pohledávku věřitel.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud ověřil, že věřitel přihlásil pohledávku do insolvenčního řízení dne 31.12.2015 a jako její důvod označil podmíněný nárok na zaplacení náhrady za to, co odporovatelným právním jednáním akciové společnosti VÍTKOVICE POWER ENGINEERING (dále jen VPE) ujde z jejího majetku. Pohledávku vyčíslil částkou 186.618.735,96 Kč a označil ji za nevykonatelnou, peněžitou, nesplatnou a vázanou na odkládací podmínku. Odkládací podmínkou mělo být (budoucí) rozhodnutí soudu, jímž bude určeno, že úkony VPE jsou vůči věřiteli neúčinné. Z protokolu z přezkumného jednání (č.d. B-47) plyne, že soud prvního stupně zařadil pohledávku věřitele k přezkoumání jako vázanou na odkládací podmínku, a správce ji popřel zcela pro pravost a výši. Pokud jde o konkrétní důvody popření, odkázal na seznam přihlášených pohledávek. Soud poskytl přítomným věřitelům řádné poučení o tom, že mohou uplatnit své právo žalobou na určení podanou u insolvenčního soudu do 30 dnů ode dne přezkumného jednání, a poučil je o následcích spojených se zmeškáním této lhůty. Z prezenční listiny (č.d. B-46) odvolací soud ověřil, že věřitel byl na přezkumném jednání řádně zastoupen.

K argumentaci věřitele ohledně specifické povahy pohledávky odvolací soud pouze uvádí, že insolvenční zákon žádný zvláštní režim ohledně přezkoumání jakýchkoliv podmíněných pohledávek nezavádí. Ust. § 173 odst. 3 insolvenčního zákona, dle něhož nemá na pohledávky věřitelů vázané na splnění odkládací podmínky zahájení insolvenčního řízení vliv, se nikterak nedotýká možnosti takové pohledávky přihlásit (což výslovně z citovaného ustanovení vyplývá) a přezkoumat je. Ust. § 191 odst. 1 insolvenčního zákona je ustanovením speciálním, jež se vztahuje jen na podmíněné pohledávky osob rozdílných od dlužníka, jež zajišťují pohledávky věřitelů dlužníka, a na pohledávky vzniklé z jiného právního důvodu se nevztahuje, a proto je v daném případě aplikovat nelze. Dlužno dodat, že citované ustanovení vylučuje, aby byly zde specifikované pohledávky zařazeny na přezkumné jednání, avšak jen dočasně, po dobu, po kterou věřitel uplatňuje v insolvenčním řízení svoji pohledávku vůči dlužníkovi, tedy po dobu, kdy by podmíněná pohledávka byla uplatněna duplicitně vedle pohledávky nepodmíněné, uplatněné věřitelem. Jen na tento druh pohledávek se vztahuje věřitelem citovaná část důvodové zprávy k zákonu 294/2013 Sb. Jinými slovy, skutečnost, že do insolvenčního řízení byla přihlášena pohledávka podmíněná, nebrání sama o sobě tomu, aby byla v insolvenčním řízení přezkoumána. Vzhledem k tomu, že věřitel není v daném případě osobou, jež osobně či svým majetkem zajišťuje pohledávku jiného věřitele za dlužníkem, nebyl k postupu dle ust. § 191 odst. 1 insolvenčního zákona žádný důvod. K výhradám věřitele ohledně nesprávného postupu při přezkumu a nedostatečného odůvodnění popření dlužno přitom uvést, že ani případný nesprávný postup správce či soudu při přezkoumání pohledávky není důvodem, pro nějž by se neuplatnila zákonná třicetidenní lhůta k podání určovací žaloby. Taková okolnost by mohla být uplatněna až v rámci jejího projednání s tím, že v případě, že by byly shledány nedostatky ve způsobu přezkumu, vedlo by to k zamítnutí žaloby pro předčasnost a k novému přezkoumání pohledávky. Protože věřitel žalobu v zákonem stanovené lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání nepodal, nastal ohledně jeho popřené pohledávky podle ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona nezvratný následek, že se k ní nepřihlíží. Soud prvního stupně tedy nepochybil, když podle ust. § 185 odst. 1 insolvenčního zákona přihlášku věřitele odmítl a ukončil jeho účast v insolvenčním řízení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání věřitele důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219 občanského soudního řádu jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 30. září 2016

JUDr. Jiří K a r e t a , v . r . předseda senátu Za správnost: J. Vlasáková