2 VSPH 173/2013-A-22
KSCB 26 INS 26879/2012 2 VSPH 173/2013-A-22

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Pavla Nováka, bytem Záblatí 53, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 26 INS 26879/2012-A-17 ze dne 17.ledna 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 26 INS 26879/2012-A-17 ze dne 17.ledna 2013 s e p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č.j. KSCB 26 INS 26879/2012-A-17 ze dne 17.1.2013 uložil Pavlu Novákovi (dále jen dlužník), jenž se insolvenčním návrhem doručeným dne 31.10.2012 domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení, aby do sedmi dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že povinnost zaplatit zálohu ukládá dlužníkovi proto, že je nutné zajistit prostředky na náklady insolvenčního řízení. Vzhledem k tomu, že část závazků dlužníka pochází z podnikatelské činnosti, soud dovodil, že dlužník nebude splňovat zákonem stanovené předpoklady pro povolení oddlužení. Jelikož úpadek dlužníka bude řešen konkurzem a bude nutné zajistit prostředky na úhradu odměnu a hotových výdajů insolvenčního správce bezprostředně po jeho ustanovení do funkce, uložil dlužníkovi, aby uhradil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a povinnost zaplatit zálohu mu neukládal. V odvolání uvedl, že ačkoli část jeho závazků pochází z podnikání, činí jeho současné příjmy více než 35.000,-Kč a za této situace je schopen zaplatit v oddlužení formou splátkového kalendáře 100% svých závazků.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům :

Podle ust. § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky

50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce, překlenout tak nedostatek finančních prostředků bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a poskytnout záruku úhrady alespoň části nároků insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty.

Z insolvenčního návrhu a předložených příloh odvolací soud zjistil, že se dlužník domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení s tím, že vůči šestnácti věřitelům má splatné závazky v celkové výši cca 938 tisíc Kč, přičemž co do výše 320.213,-Kč pocházejí z podnikání, vlastní movité věci v hodnotě cca 37.000,-Kč, nevlastní žádné nemovitosti, má dvě vyživovací povinnosti a jeho měsíční příjem tvoří mzda ve výši 35.000,-Kč. Protože z těchto údajů je zřejmé, že úpadek dlužníka bude řešen buď oddlužením nebo nepatrným konkursem, přičemž dlužník nedisponuje žádnými likvidními prostředky, jež by insolvenční správce mohl použít na úhradu prvotních nákladů insolvenčního řízení po svém ustanovení do funkce, je odvolací soud stejně jako soud prvního stupně toho názoru, že za tím účelem je třeba, aby dlužník zaplatil zálohu ve výši stanovené v napadeném usnesení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a podle ust. § 219 občanského soudního řádu napadené usnesení potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích.

V Praze dne 18.března 2013

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová