2 VSPH 1715/2015-B-54
KSPL 54 INS 31835/2013 2 VSPH 1715/2015-B-54

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Jana Stanislava, bytem Doudlevecká 901/33, Plzeň, zast. advokátem JUDr. Pavlem Hanušem, sídlem Františkánská 5, Plzeň, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 31835/2013-B-44 ze dne 24. srpna 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 31835/2013- B-44 ze dne 24. srpna 2015 se v bodech I. a II. výroku p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 54 INS 31835/2013-B-44 ze dne 24.8.2015 neschválil oddlužení Jana Stanislava (dále též jen dlužník) a prohlásil na jeho majetek konkurs (body I. a II. výroku) s tím, že bude projednáván jako nepatrný (bod III. výroku) a účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (bod IV. výroku), a rozhodl o tom, že se k námitkám proti oddlužení dlužníka vzneseným věřiteli BUS MANAGEMENT, a.s. (dále jen věřitel č. 3), Komerční bankou, a.s. (dále jen věřitel č. 5) a Martinem Michkem (dále jen věřitel č. 4) nepřihlíží (bod V. výroku).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dne 12.11.2013 bylo na základě insolvenčního návrhu dlužníka spojeného s návrhem na povolení oddlužení zahájeno insolvenční řízení a že usnesením ze dne 4.8.2014 (č.d. A-26) rozhodl o úpadku dlužníka, povolil jeho řešení oddlužením a insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Mgr. Martinu Jinochovou Matyášovou (dále jen správkyně). Do insolvenčního řízení přihlásilo 19 věřitelů pohledávky v celkové výši 142.169.666,08 Kč, z toho ve výši 6.132.697,75 Kč jako pohledávky zajištěné. Na přezkumném jednání popřela správkyně co do pravosti pohledávky přihlášené Ivanem Eliášem ve výši 7.635.068,-Kč a 4.481.425,-Kč a pohledávku přihlášenou Pavlem Chlupou v celkové výši 68.430.246,57 Kč a co do pořadí pohledávku přihlášenou Michalem Širokým ve výši 10.343,-Kč a pohledávku přihlášenou Jaroslavem Kumpou ve výši 214.186,-Kč, jež byly přihlášeny jako zajištěné, a zařadila je mezi pohledávky nezajištěné. Vedle správkyně popírali přihlášené pohledávky dlužník a věřitel č. 3, jenž však vzal svá popření zpět. Věřitelé Ivan Eliáš a Pavel Chlup podali žaloby isir.justi ce.cz na určení pravosti a výše přihlášených pohledávek. Nezajištěné pohledávky tak byly v řízení doposud zjištěny v celkové výši 55.490.229,-Kč.

Dlužník požadoval, aby soud rozhodl o řešení jeho úpadku oddlužením zpeněžením majetkové podstaty. Návrh odůvodňoval především tím, že je vlastníkem ochranné známky JS, č. registrace 280976, přičemž hodnota tohoto majetkového práva byla oceněna znaleckým posudkem zpracovaným dne 12.7.2007 Bc. Irenou Langrovou částkou 97.659.898,-Kč, a tím, že mu náleží majetkové právo k výrobně technickým a obchodním poznatkům (know-how), které bylo oceněno znaleckým posudkem zpracovaným dne 13.7.2007 stejnou znalkyní částkou 69.292.170,-Kč. Kromě toho předložil dlužník opis listiny označené jako smlouva o centrální správě a provozu systému sběru a zpracování dat v síti neveřejných čerpacích stanic prostřednictvím vzdálené centrály , již dne 10.4.2003 uzavřel s PETROLMEDIA, s.r.o., která se zavázala poskytnout mu smlouvou specifikovaný systém sloužící ke zjištění, zpracování a správě dat, a to zvláště obchodních dat z čerpacích stanic o čerpání pohonných hmot zákazníky, zprostředkování aktualizace pro informační systém čerpacích stanic s tím, že zpracovaná data budou prostřednictvím zabezpečeného internetového připojení k dispozici osobám určeným dlužníkem za dalších, ve smlouvě specifikovaných podmínek. Podle dlužníka lze realizací těchto majetkových práv získat dostatek prostředků na úhradu jeho závazků v oddlužení.

Cituje ust. § 395 odst. 1 písm. b), § 398 a § 405 odst. 1 insolvenčního zákona soud uvedl, že nelze dovodit, že by dlužník splňoval předpoklady podmiňující schválení oddlužení některým ze zákonem stanovených způsobů. Poukazoval přitom na to, že dlužník přes jeho výzvy nedoložil, že má příjem, jenž by v režimu oddlužení plněním splátkového kalendáře postačoval na uspokojení alespoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů, ani netvrdil a neprokazoval, že by se s ním některý z nezajištěných věřitelů dohodl na tom, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30% jeho pohledávky. Splnění tohoto zákonného požadavku neprokázal dlužník ani pro případ oddlužení zpeněžením majetkové podstaty.

V podrobnostech soud uvedl, že dlužník v návrhu tvrdil, že má příjem ze závislé činnosti, neboť je v pracovním poměru k JS Petrol, s.r.o. jako jednatel, ale tvrzení, že v době rozhodování soudu byl u této obchodní společnosti zaměstnán a dosahoval určitých příjmů z pracovního poměru, ničím nedoložil. Soudu bylo navíc z vlastní činnosti známo, že dne 5.9.2014 bylo rozhodnuto o úpadku JS Petrol, s.r.o. a že na její majetek byl dne 24.9.2014 prohlášen konkurs, přičemž podle zjištění jejího insoovenčního správce nemá tato obchodní společnost žádné zaměstnance.

Co se týče majetku dlužníka, poukazoval soud na to, že dle aktualizovaného soupisu majetkové podstaty ze dne 30.6.2015 (č.d. B-43) činí hodnota majetku dlužníka, který může sloužit k úhradě pohledávek nezajištěných věřitelů, 55.879,-Kč, přičemž se jedná o movité věci a pohledávky zapsané v soupise pod položkami č. 11 až 60. Do soupisu byl sice pod položkami č. 1 až 10 zapsán i nemovitý majetek zapsaný na listu vlastnictví č. 851 pro obec a katastrální území Město Touškov v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrálním pracovištěm Plzeň-sever, jenž byl oceněn znaleckým posudkem Ing. Pavla Šapavalova částkou 6.700.000,-Kč, jde však o majetek, jenž náležel do zaniklého společného jmění manželů dlužníka a jeho manželky Romany

Stanislavové (vůči ní probíhá samostatné insolvenční řízení, jež je vedeno pod sp. zn. KSPL 54 INS 31837/2013), k jehož vypořádání dosud nedošlo. Navíc se jedná o majetek zajišťující pohledávky zjištěné v tomto řízení v celkové výši 6.132.697,75 Kč a v řízení vedeném proti manželce dlužníka v celkové výši cca 5 milionů Kč. Z toho soud dovodil, že výtěžek zpeněžení tohoto majetku nebude po vypořádání zaniklého společného jmění manželů dlužníka a jeho manželky postačovat ani na plné uspokojení zajištěných pohledávek, přičemž zpeněžením nezajištěného majetku nebude dosaženo takového výtěžku, z něhož by bylo lze-byť i jen zčásti-uspokojit věřitele nezajištěné. Majetek dlužníka tudíž nebude postačovat ani na úhradu nákladů konkursu a nezajištěným věřitelům se v konkursu nedostane ničeho.

Co se týče ochranné známky, know-how a smlouvy o centrální správě a provozu systému sběru a zpracování dat v síti neveřejných čerpacích stanic prostřednictvím vzdálené centrály, poukázal soud na to, že ochrannou známku a práva ze smlouvy správkyně do soupisu majetkové podstaty nezahrnula, přičemž svoje stanovisko zdůvodnila ve zprávě ze dne 30.6.2015. Správkyně poukázala na to, že hodnota ochranné známky a know-how byla stanovena znaleckými posudky ze dne 12.7.2007 a 13.7.2007, přičemž znalkyně vycházela z ekonomických výsledků JS Petrol, s.r.o. podle stavu známého v červnu 2007, a posledním účetním obdobím, z něhož vycházela, byl rok 2006. Jedinou osobou, která používala licence ke známce, byla přitom tato obchodní společnost, jejímž je dlužník společníkem a jednatelem, a zřejmě právě z tohoto důvodu ocenila znalkyně majetek dlužníka podle účetních výsledků JS Petrol, s.r.o. Dále správkyně upozornila na to, že v obou posudcích použila znalkyně jako relevantní hodnotu za rok 2006 celkovou hodnotu tržeb JS Petrol, s.r.o. ve výši 466.175 tisíc Kč. Ve všech následujících letech byly však skutečné tržby podstatně nižší a společnost se dostala do úpadku. Podle znalkyně představovala hodnota ochranné známky a know-how v roce 2006 částku 166.952.068,-Kč, přestože aktiva JS Petrol, s.r.o. jako výlučného uživatele hodnot, který ovlivňuje další zhodnocení práv k nehmotným statkům, činila za rok 2006 celkem pouze 91.830.000,-Kč, přičemž z toho jen oběžná aktiva (zboží, zásoby) činila 82.049.000,-Kč. Cena určená znalkyní byla stanovena jako součet dílčích hodnot za jednotlivé roky od 2006 do 2015, přičemž pro rok 2015 předpokládala znalkyně tržby ve výši 1.632.625.910,-Kč. Skutečné tržby však v roce 2015 nebyly žádné. Správkyně zdůraznila, že jakákoliv hodnota majetkových práv je zcela závislá na jejich faktickém využívání, zatímco v opačném případě jejich hodnota mizí, přičemž cena ochranné známky a know-how je přímo spjata s využitím při podnikání a provozu podniku. V daném případě však není ochranná známka využívána ani poptávána nikým, podnik JS Petrol, s.r.o. není provozován a není znám ani žádný jiný podnik, který by práva dlužníka využíval nebo je hodlal využívat. Pokud by byly ochranná známka a know-how oceňovány nyní, pak by vzhledem k nevyužívání a nepotřebnosti musely být oceněny nulou. Správkyně dála odkázala na posouzení hodnoty ochranné známky a hodnoty obchodního podílu dlužníka v JS Petrol, s.r.o. vypracované znaleckým ústavem EQUITA CONSULTING, s.r.o. dne 17.4.2015 (č.d. B-33), podle něhož je hodnota těchto majetkových práv rovna nule. Z dlužníkem vykazovaného majetku zmíněného shora zapsala správkyně do soupisu majetkové podstaty toliko know-how, ocenila je částkou 0,-Kč.

Soudu bylo ze spisu sp. zn. 46 Nc 123/2007 známo, že se JS Petrol, s.r.o. návrhem doručeným soudu dne 11.6.2007 domáhala ustanovení znalce pro ocenění ochranné známky a know-how s odůvodněním, že tento majetek je společníkem Janem Stanislavem vkládán do společnosti. Ochranná známka a know-how podle ocenění dle znaleckých posudků soudem ustanovené znalkyně Ireny Langrové v celkové hodnotě 167.787,-Kč jsou dle výroční zprávy JS Petrol, s.r.o. za rok 2008 ze dne 26.5.2009, jejíž součástí je zpráva jednatele Jana Stanislava, dlouhodobým nehmotným majetkem společnosti v souvislosti se zvýšením jejího základního kapitálu. Rovněž podle účetních závěrek za období let 2009 až 2012 jsou vedeny jako dlouhodobý nehmotný majetek této obchodní společnosti. Z obsahu těchto listin, jež jsou založeny ve veřejném rejstříku, vyplývá, že tento majetek (ochranná známka a know-how) nenáleží dlužníkovi, ale JS Petrol, s.r.o. Shodný závěr vyplývá ze soupisu majetkové podstaty JS Petrol, s.r.o. ze dne 1.12.2014, když podle jejího insolvenčního správce byl tento majetek vložen do společnosti jako nepeněžitý vklad společníkem Janem Stanislavem v souvislosti s navyšováním základního kapitálu dlužníka ze 3.000.000,-Kč na 170.000.000,-Kč v roce 2007. Insolvenční správce v soupise uvedl, že ochranná známka i know-how jsou velmi obtížně zpeněžitelné a mají bagatelní hodnotu.

Pokud jde o smlouvu o centrální evidenci, za situace, kdy dlužník nic bližšího k jejímu obsahu netvrdil ani nedokládal, soud nedovodil, že by-slovy dlužníka- její realizací bylo možné získat do majetkové podstaty plnění v rozsahu potřebném pro naplnění podmínek oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a že by z pouhé její existence bylo možné dovozovat existenci pohledávek svědčících dlužníkovi.

Z těchto důvodů neschválil soud oddlužení dlužníka a prohlásil na jeho majetek konkurs s tím, že bude projednáván jako nepatrný, neboť u dlužníka nebyl zjištěn celkový obrat za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu přesahující 2.000.000,-Kč a dlužník nemá více než 50 věřitelů. Soud se nezabýval zkoumáním toho, zda některé z přihlášených pohledávek pocházejí z podnikání dlužníka a zda věřitelé těchto pohledávek s oddlužením souhlasí, či nikoli, neboť za situace, kdy byla řádně svolána schůze věřitelů a hlasování o způsobu oddlužení uvedeno do jejího programu, přičemž správkyni bylo uloženo informovat věřitele o zjištěních týkajících se charakteru pohledávek dlužníka před schůzí věřitelů dle ust. § 403 odst. 1 insolvenčního zákona, žádný z věřitelů pohledávek pocházejících z podnikání dlužníka nevznesl z tohoto důvodu řádné námitky proti řešení úpadku dlužníka oddlužením. I bez nutnosti zkoumat stanoviska věřitelů k této otázce, nejsou totiž-ze shora popsaných důvodů-splněny podmínky pro oddlužení dlužníka.

Konečně, soud uvedl, že na schůzi věřitelů konané dne 6.3.2015 nehlasoval žádný z přítomných věřitelů o způsobu oddlužení dlužníka, tj. ať již pro některý ze způsobů oddlužení, či proti němu. Přestože věřitelé č. 3, 4 a 5 vznesli na jednání námitky proti oddlužení dlužníka s odůvodněním, že podáním návrhu na povolení oddlužení nesledoval dlužník poctivý záměr, soud zdůraznil, že ke vznesení námitek proti oddlužení jsou oprávněni jen ti z nezajištěných věřitelů, kteří se aktivně zúčastnili hlasování o způsobu řešení oddlužení dlužníka. Není přitom rozhodující, jak nezajištěný věřitel hlasoval, tedy zda pro některý ze způsobů řešení povoleného oddlužení, nebo proti němu, podstatné však je, zda vůbec hlasoval. Protože zmínění věřitelé o způsobu oddlužení dlužníka nehlasovali, rozhodl o tom, že se k jejich námitkám nepřihlíží.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužník včas odvolal, a byť požadoval, aby je odvolací soud zrušil v celém rozsahu a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, je z obsahu odvolání zřejmé, že je napadl toliko v rozsahu bodů I. a II. výroku, neboť si přes nesprávné poučení soudu o tom, že proti rozhodnutí je výlučně on oprávněn podat odvolání, musel být-zastoupen advokátem-vědom toho, že proti rozhodnutí, že konkurs bude projednáván jako nepatrný, vtělenému do bodu III. výroku není podle ust. § 314 odst. 4 insolvenčního zákona odvolání přípustné, poučení o tom, kdy nastávají účinky konkursu, vtělené do bodu IV. výroku toliko opisuje úpravu obsaženou v ust. § 245 odst. 1 téhož zákona a není rozhodnutím v pravém slova smyslu, a bodem V. výroku, jímž soud rozhodl o tom, že nepřihlíží k námitkám vzneseným proti řešení jeho úpadku oddlužením, není a nemůže být nijak dotčen. Ostatně žádnou argumetaci proti bodům III. až V. výroku v odvolání neuplatnil. V odvolání dlužník uvedl, že soud postavil své rozhodnutí toliko na zjištěních, jež dovodil z listin založených ve spise a z tvrzení správkyně. S jeho závěry dlužník nesouhlasil, neboť je přesvědčen o tom, že je majitelem ochranné známky, jejíž zpeněžení by-spolu se zpeněžením jeho know-how-přineslo dostatek finančních prostředků na uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů alespoň v rozsahu 30%. Dle jeho názoru pokud by insolvenční správce JS Petrol, s.r.o. vykonával řádně svou funkci, dosáhl by fakturací použití softwaru čerpacím stanicím, které jej používají, značného zisku, což by se následně projevilo na jeho pracovní odměně jakožto zaměstnance této obchodní společnosti. K odvolání připojil dlužník fotokopii Reference o tankovacím automatu nové generace CardManager pořízenou z internetových stránek www.CardManager.cz provozovaných UNICODE Systems, s.r.o. a Manuál pro uživatele aplikace FUEL 2000 Enterprise, jenž dle údajů v něm uvedených vypracoval pro JS Petrol, s.r.o. Ondřej Bejšovec na základě programu, jehož autorem je UNICODE Systems, s.r.o..

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v rozsahu napadeném odvoláním včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 389 insolvenčního zákona může dlužník insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo hrozící úpadek řešil oddlužením, jde-li o a) právnickou osobu, která podle zákona není považována za podnikatele a současně nemá dluhy z podnikání, nebo b) fyzickou osobu, která nemá dluhy z podnikání. Dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jestliže a) s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo b) jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo d), anebo c) jde o pohledávku zajištěného věřitele.

Podle ust. § 403 odst. 2 insolvenčního zákona mohou věřitelé, kteří hlasovali o přijetí způsobu oddlužení namítat, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Tyto námitky mohou uplatnit nejpozději do skončení schůze věřitelů, která rozhodovala o způsobu oddlužení, a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 (hlasování všech oprávněných věřitelů mimo schůzi věřitelů-pozn. odvolacího soudu) do 10 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříku. K později vneseným námitkám a k námitkám uplatněným věřiteli, kteří nehlasovali o přijetí způsobu oddlužení, se nepřihlíží. Platí, že věřitelé, kteří včas neuplatnili námitky podle věty první, souhlasí s oddlužením bez zřetele k tomu, zda dlužník má dluhy z podnikání.

Podle ust. § 405 odst. 1 a 2 téhož zákona neschválí insolvenční soud oddlužení, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení; jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Podle ust. § 395 insolvenčního zákona zamítne insolvenční soud návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí (odst. 1). Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení (odst. 2).

Z odůvodnění napadeného usnesením je zřejmé, že soud prvního stupně rozhodl o neschválení oddlužení dlužníka a o prohlášení konkursu na jeho majetek proto, že na základě zjištění popsaných shora dospěl k závěru, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé jak v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře, tak v případě oddlužení zpeněžením majetkové podstatkové podstaty bude nižší než 30 % jejich pohledávek, přičemž dlužník nedoložil, že by tito věřitelé souhlasili s nižším plněním. Jak s tímto závěrem, tak se závěry, jež soud prvního stupně dovodil z konkrétních zjištění ohledně příjmů a zpeněžitelnosti majetku dlužníka, se odvolací soud plně ztotožnil. Protože považoval za nadbytečné opakovat je, měl zato, že postačí odkázat na pečlivě zpracované odůvodnění napadeného usnesení. Pouze pro úplnost považoval odvolací soud za potřebné zdůraznit, že dlužník ničím nedoložil, že je zaměstnancem JS Petrol, s.r.o. a že mu z pracovního poměru u této obchodní společnosti plyne příjem, jak tvrdil v insolvenčním návrhu. Z formulace, že je u této obchodní společnosti v pracovním poměru jako jednatel , je zřejmé, že zaměňuje vztah statutátního orgánu k obchodní společnosti a vztah pracovně-právní. O tom, že je jednatelem a rovněž společníkem této obchodní společnosti, jež dle zjištění v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 29 INS 21550/2014 nevykonává od roku 2013 žádnou činnost (počínaje rokem 2013 nevykázala žádné tržby) a nemá žádné zaměstnance, potvrzují údaje zapsané v oddíle C, vložce 8849 obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Plzni. Z listin založených v obchodním rejstříku rovněž plyne, že ochrannou známku a know-how, o nichž dlužník tvrdí, že představují majetkové hodnoty, jejichž zpeněžením může být v insolvenčním řízení vedeném na jeho majetek dosaženo výtěžku použitelného na uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů v rozsahu alespoň 30%, vložil při zvyšování základního kapitálu do této obchodní společnosti. I kdyby se tedy jednalo o zpeněžitelné majetkové hodnoty (dle zjištění insolvenčního správce JS Petrol, s.r.o. však zpeněžitelné nejsou), nejsou majetkem dlužníka. Obchodní, resp. nyní vypořádací podíl dlužníka v JS Petrol, s.r.o. nemá vzhledem k úpadku této obchodní společnosti žádnou hodnotu. Vedle tohoto majetku a nemovitostí, jež náležely do společného jmění dlužníka a jeho manželky a zajišťují pohledávky vůči nim převyšující ve svém souhrnu jejich hodnotu, a málo hodnotných movitých věcí (např. osobního automobilu VW POLO 1.1, jenž v seznamu majetku ocenil dlužník částkou 10.000,-Kč), označil dlužník jako svůj majetek pohledávky vůči JS Petrol, s.r.o.: zčásti se jedná o pohledávky, jež by mu vznikly, pokud by jako ručitel uhradil za JS Petrol, s.r.o. její závazky vůči věřitelům, zčásti se jedná o pohledávky, jež vzhledem k nedostatečnosti zpeněžitelného majetku JS Petrol, s.r.o. uspokojeny nebudou. Ani tvrzení, že zpeněžením jeho majetku budou pohledávky nezajištěných věřitelů uspokojeny alespoň v rozsahu 30 %, tedy dlužník neprokázal.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným, a usnesení soudu prvního stupně proto v bodech I. a II. výroku podle ust. § 219 občanského soudního řádu jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; lhůta pro podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem.

V Praze dne 16. listopadu 2016

JUDr. Jiří K a r e t a , v.r. předseda senátu

Za správnost: J. Vlasáková