2 VSPH 1709/2012-P8-8
KSUL 79 INS 23897/2011 2 VSPH 1709/2012-P8-8

USNESENÍ

Vrchní soud V Praze jako soud odvolací rozhodl V senátě složeném z předsedy J UDr. Jiřího Karety a soudců J UDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Andreje Abraháma, bytem Počerady 47, pošta Výškov, o odvolání věřitele ČESKÁ ÚVĚROVÁ POKLADNA, a.s., sídlem Tyršova 1438/38, Ostrava, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 23897/ 2011-P8-2 ze dne 4. září 2012 takto:

Usnesení Krajského soudu V Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 23897/2011-P8-2 ze dne 4. září 2012 se m č n í tak, že se přihláška pohledávek věřitele ČESKÁ ÚVĚROVÁ POKLADNA, a.s. V rozsahu pohledávek ve Výši 10.044,09 Kč neodmítá a jeho účast Vinsolvenčním

řízení nekončí. Odůvodnčnh

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 79 INS 23897/ 2011-P8-2 ze dne 4.9.2012 odmítl přihlášku věřitele ČESKÁ ÚVĚROVÁ POKLADNA, a.s. (dále jen odvolatel) do insolvenčního řízení týkajícího se Andreje Abraháma (dále jen dlužník) a rozhodl o tom, že účast odvolatele v insolvenčním řízení končí právní mocí tohoto usnesení.

Vodůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že odvolatel přihlásil do insolvenčního řízení dne 11.4.2012 nevykonatelnou pohledávku v celkové výši 21.564,09 Kč. Na přezkumném jednání konaném dne 22.5.2012 popřel insolvenční správce Ing. Jan Rippel (dále jen správce) přihlášenou pohledávku v rozsahu 11.520,-Kč, v rozsahu 10.044,09 Kč byla pohledávka zjištěna. Písemné vyrozumění o popření pohledávky bylo odvolateli, který se přezkumného jednání nezúčastnil, doručeno dne 28.5.2012. Insolvenční soud napadeným usnesením odmítl přihlášku pohledávky v plné výši s poukazem na ust. § 198 odst. 1, § 178 a § 185 insolvenčního zákona, když došel závěru, že po přezkoumání byla pohledávka zjištěna tak, že její skutečná výše (10.044,09 Kč) činí méně než 50 % přihlášené částky (21.564,09 Kč), atudíž se kní nepřihlíží ani vrozsahu, vněmž byla zjištěna. Proto rozhodl, jak uvedeno výše.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu sttí nad Labem se odvolatel včas odvolal a přes výzvu insolvenčního soudu odvolání neodůvodnil.



Vrchní soud vPraze vázán ust. § 212a odst. 2 občanského soudního řádu přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení jemu předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 178 insolvenčního zákona bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna. Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, insolvenční soud uloží, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna.

Podle ust. § 185 insolvenčního zákona jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona mohou věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 téhož zákona. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Vdaném případě je pro rozhodnutí o odvolání zásadní, že insolvenční soud nerespektoval judikaturu Vrchního soudu vPraze (viz např. usnesení č.j.KSUL 69 INS 2401/2010, 1 VSPH 892/2010-P14-7 ze dne 15.10.2010 nebo č.j. MSPH 59 INS 2357/2008, 2 VSPH 1022/2010-P8-8 ze dne 16.2.2011), dle níž je třeba shora citovaná ustanovení aplikovat na každou přihlášenou pohledávku samostatně, a nikoli na přihlášku jako celek, neboť každá pohledávka je individuálním nárokem specifikovaným konkrétním důvodem a výší, jenž lze uplatnit samostatnou přihláškou. Ztoho, že formulář přihlášky umožňuje uvést více pohledávek na vložených listech jediné přihlášky s tím, že na závěrečné straně je třeba provést součet všech přihlášených pohledávek, nelze dovozovat, že suma pohledávek uplatněných jedinou přihláškou představuje pohledávku jedinou. Pokud by totiž nastala skutečnost, na jejímž základě by vinsolvenčním řízení kněkteré z přihlášených pohledávek nebo její části nebylo lze přihlížet, mělo by to (nesprávně) následek pro přihlášku jako celek i ohledně pohledávek, ohledně nichž taková skutečnost nenastala.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že odvolatel ve skutečnosti přihlásil přihláškou za dlužníkem nikoli jedinou, ale více nevykonatelných pohledávek v celkové výši 21.564,09 Kč. Byť správce nevyzval odvolatele podle ust. § 188 odst. 2 insolvenčního zákona k odstranění vady přihlášky, je zřejmé, že si byl této skutečnosti vědom. Z výpisu ze seznamu přihlášených pohledávek i z vyrozumění o popření ze dne 25.5.2012, v němž správce odkázal na přezkumné jednání konané uinsolvenčního soudu dne 22.5.2012, totiž plyne, že správce popřel toliko pohledávku ve výši 11.520,-Kč představující náklady řízení, zatímco uznal pohledávky odvolatele na úhradu jistiny úvěru ve výši 7.998,-Kč, smluvní pokutu ve výši 1.000,-Kč a úrok od 7.7.2010 do 13.3.2012 ve výši 1.046,09 Kč, což celkem činí 10.044,09 Kč.

Jelikož tyto tři pohledávky v celkové výši 10.044,09 Kč byly vinsolvenčním řízení zjištěny, insolvenční soud pochybil, když ve vztahu k nim aplikoval nesprávně ust. § 178 insolvenčního zákona. Za těchto shora popsaných okolností totiž nebyl dán důvod k postupu dle ust. § 185 téhož zákona.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání odvolatele důvodným, napadené usnesení podle ust. § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 občanského soudního řádu změnil a rozhodl o tom, že se přihláška pohledávek odvolatele v rozsahu zjištěných pohledávek ve výši 10.044,09 Kč neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení nekončí.

P 0 u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

V Praze dne 22. března 2013

JUDr. Jiří K a r e t a, V.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová