2 VSPH 1689/2012-A-14
KSHK 42 INS 19407/2012 2 VSPH 1689/2012-A-14

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Jana Hejzlara, bytem Masarykovo náměstí 40, Náchod, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 42 INS 19407/2012-A-9 ze dne 7.listopadu 2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 42 INS 19407/2012-A-9 ze dne 7.listopadu 2012 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením č.j. KSHK 42 INS 19407/2012-A-9 ze dne 7.11.2012 odmítl jako opožděné odvolání Jana Hejzlara (dále jen dlužník) proti usnesení č.j. KSHK 42 INS 19407/2012-A-7 ze dne 19.9.2012.

V odůvodnění soud uvedl, že usnesením č.j. KSHK 42 INS 19407/2012-A-7 ze dne 19.9.2012 uložil dlužníkovi povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč. Usnesení bylo dlužníkovi doručeno za použití ust. § 50 odst. 2 občanského soudního řádu dne 11.10.2012, lhůta k podání odvolání počala běžet dne 12.10.2012 a skončila dne 26.10.2012. Protože dlužník podal odvolání proti němu prostřednictvím pošty až dne 29.10.2012, soud je podle ust. § 208 odst. 1 občanského soudního řádu jako opožděné odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové se dlužník včas odvolal, přičemž z odvolání plyne požadavek, aby je odvolací soud změnil tak, že se odvolání neodmítá. V odvolání uvedl, že odvolání podal opožděně proto, že se-neúspěšně-pokoušel zajistit prostředky potřebné k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení. Zdůraznil, že je v tíživé finanční situaci, do níž se dostal vlastním přičiněním, ale vše by chtěl napravit.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 7 odst. 1 insolvenčního zákona se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Vzhledem k tomu, že insolvenční zákon neobsahuje odlišnou úpravu, je třeba v insolvenčním řízení postupovat podle ust. § 204 občanského soudního řádu, podle něhož se odvolání podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje (odst. 1), přičemž odvolání je podáno včas také tehdy, jestliže bylo podáno po uplynutí patnáctidenní lhůty proto, že se odvolatel řídil nesprávným poučením soudu o odvolání; v případě, že rozhodnutí neobsahuje poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze je podat do tří měsíců od doručení.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že usnesení ze dne 19.9.2012, jímž mu soud uložil povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, bylo dlužníkovi doručeno vyvěšením na úřední desce soudu dne 11.10.2012, přičemž obsahovalo správné poučení o odvolání, a dlužník je napadl odvoláním ze dne 22.10.2012 podaným na poště dne 29.10.2012. Vzhledem k tomu, že lhůta k podání odvolání skončila v úterý 26.10.2012, dospěl odvolací soud stejně jako soud prvního stupně k závěru, že dlužník podal odvolání opožděně, a soud prvního stupně proto nepochybil, když je podle ust. § 208 odst. 1 občanského soudního řádu bez dalšího odmítl.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání důvodným a podle ust. § 219 občanského soudního řádu proto napadené usnesení potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 25.února 2013

JUDr. Jiří Kareta, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová