2 VSPH 1684/2017
KSUL 85 INS 4226/2015 č. j. 2 VSPH 1684/2017 B-33

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl vsenátě složeném zpředsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Martina Lišky a JUDr. Petra Vaňouse ve věci dlužnice Veroniky Al Kabi, bytem Antonína Sochora 1316/31, Teplice, 0 odvolání insolvenčního správce Administrace insolvenci CITY TOWER, v.o.s., sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4, proti usnesení Krajského soudu vÚstí nad Labem č.j KSUL 85 INS 4226/2015 B 25 ze dne 8. září 2017 takto:

Usnesení Krajského soudu vÚsti nad Labem č.j. KSUL 85 INS 4226/2015wB-25 ze dne 8. září 2017 se bodech II., III., IV. a V. výroku z t 11 š 11 j e a věc se vr a c i tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodněnh

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 85 INS 4226/2015 B 25 ze dne 8.9.2017 zrušil pod bodem I. výroku schválené oddlužení Veroniky Al Kabi (dále jen dlužnice), zastavil insolvenční řízení (bod II. výroku), přiznal insolvenčnímu správci Administrace insolvenci CITY TOWER, v.o.s. (dále jen správce) odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 32.670, -Kč včetně DPH S tím, že vprůběhu oddlužení uhradila dlužnice odměnu co do výše 19.057,50 Kč a hotové výdaje co do výše 3.744,50 Kč a zbývající část ve výši 9.868,-Kč mu bude uhrazena po právní moci zprostředků státního rozpočtu prostřednictvím účtárny soudu (body III. a IV. výroku), azprostil správce funkce (bod V. výroku).

Z odůvodnění usnesení plyne, že usnesením ze dne 29.5.2015 (č.d. B 11) schválil soud oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře. Z průběžných zpráv správce založených na č.d. 13 13 a B 17 zjistil, že splátkový kalendář řádně plněn není a nejsou hrazeny zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů správce, nebot) poslední platba od dlužnice došla v listopadu 2016. Na jednání o zrušení oddlužení konané dne 26.7.2017 se dlužnice bez omluvy nedostavila, správce uvedl, že na účet majetkové podstaty stále nedocházejí žádné platby, odkázal na své průběžné zprávy na č.d. 8 16 a 13 17 a navrhl zrušení schváleného oddlužení a prohlášení konkursu na její majetek.

Cituje ust. Š 418 odst. 1 písm. b) a odst. 5 insolvenčního zákona (dále jen IZ), soud dovodil, že dlužnice neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebot, správci nejsou poukazovány žádné platby na plnění splátkového kalendáře, je evidován dluh

L VDI'I'I 1004/LU11 na zálohách na odměnu a náhradu hotových výdajů správce, dlužnice s ním nespolupracuje, neplní zákonem stanovené ani soudem uložené povinnosti a nepodává pololetní zprávy o svých příjmech. Vycházeje z toho, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, oddlužení dlužnice zrušil. Insolvenční řízení zastavil, nebot) dlužnice je prakticky nemajetná, když ze soupisu majetkové podstaty (č.d. B S) vyplynulo, že vlastní toliko televizor, mobilní telefon a osobní věci, a nenavrhla, aby byl její úpadek řešen konkursem. Dále zprostil správce funkce a o jeho odměně rozhodl podle ust. $ 38 IZ a Š 3 písm. b) vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále jen vyhláška).

]en proti bodům II. a V. výroku tohoto usnesení se správce včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil a rozhodl tak, že se na majetek dlužnice prohlašuje konkurs a správce se nezprošťuje funkce. Namítal především, že se z obsahu spisu podává, že dlužnice disponuje majetkem, jehož zpeněžení (vymožením pohledávek) by umožnilo relativně vysoké uspokojení pohledávek věřitelů dlužnice. Tento majetek tvoří plnění z darovací smlouvy uzavřené s Alim Al Kabirn, na jejímž základě by příjem dlužnice za dobu 5 let dosáhl 157.800,-Kč.

Vrchní soud v Praze přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v části napadené odvoláním včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. Š 418 IZ zruší insolvenční soud schválené oddlužení a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník (odst. 1). Má se za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odstavce 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce (odst. 2). Insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr (odst. 3). Insolvenční soud nerozhodne spolu se zrušením oddlužení o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, zjistí li, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, ledaže a) návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem, b) dlužník požádal, aby byl způsobem řešení jeho úpadku konkurs, a c) zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, stanovil li mu soud povinnost k její úhradě podle Š 108 odst. 2 a 3 (odst. 4). Jestliže insolvenční soud nerozhodne o Způsobu dlužníkova úpadku konkursem podle odstavce 4, insolvenční řízení zastaví; současně rozhodne o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech a zprosti insolvenčního správce jeho funkce.. Nebyla-li osobě podle Š 390a odst. 1 písm. a) dosud vyplacena odměna za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení anebo také insolvenčního návrhu podle Š 390a odst. 3, insolvenční soud současně uloží dlužníkovi povinnost ji uhradit, byla li uplatněna podle Š 390a odst. 5 (odst. 5). Na základě upraveného seznamu pohledávek lze po zastavení insolvenčního řízení zahájeného na základě insolvenčního návrhu podaného věřitelem podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel; toto právo se promlčí za 10 let od zastavení řízení podle odstavce 5 (odst. 6). Rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu (odst. 7). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 7.



Proti rozhodnutí o zastavení řízení mohou podat odvolání osoby uvedené v odstavci 7 a přihlášení věřitelé; právní moci rozhodnutí se insolvenční řízení končí (odst. 8).

Pro výklad citovaného ustanovení je významná důvodová zpráva k zákonu č. 64/2017 Sb., jímž byl s účinností od 1.7.2017 změněn IZ, podle které bylo zamýšleno stanovit, že insolvenční soud rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem poté, co vydal rozhodnutí, kterým návrh na povolení oddlužení odmítne nebo zamítne, rozhodnutí, kterým oddlužení neschválí, nebo rozhodnutí, kterým se schválené oddlužení ruší, pouze v určitých případech, a to tehdy, bude li to vhodné, přínosné a pokud možno neutrální z hlediska požadavků na státní rozpočet. Stanovená úprava zamezuje finančně a administrativně náročnému vedení tzv. prázdných konkursů na útraty státu s výjimkou případu, kdy dlužník na řešení svého úpadku konkursem trvá a složí insolvenčnímú soudu jistotu, již se pokryjí náklady konkursu. Rozhodl li insolvenční soud některým z výše uvedených způsobů, rozhodne podle Š 396 odst. 1, Š 405 odst. 2 a Š 418 odst. 4 IZ (byl li v případě podle Š 396 IZ zjištěn úpadek dlužníka) současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem pouze ve třech případech, a to v případě, že bylo insolvenční řízení zahájeno na základě věřitelského insolvenčního návrhu a majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů postačující, v případě, že insolvenční řízení bylo zahájeno insolvenčním návrhem dlužníka a majetek v majetkové podstatě postačuje k uspokojení věřitelů, a v případě, že insolvenční řízení inicioval insolvenčním návrhem dlužník, majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů dlužníka zcela nepostačující, dlužník však na řešení svého úpadku konkursem trvá (což uvede v případě podle Š 396 IZ již v návrhu na povolení oddlužení, v případě podle Š 405 IZ při jednání před insolvenčním správcem podle Š 410 odst. 2 IZ a v případě podle Š 418 IZ v žádosti směřované insolvenčnímu soudu) za předpokladu, že dlužník zaplati zálohu na náklady řízení, která mu může být insolvenčním soudem uložena podle Š 108 odst. 2 a 3 IZ za účelem pokrytí nákladů spojených s řešením konkursem, které by šly jinak k tíži státu. V situaci, kdy je zřejmé, že by šlo o tzv. prázdný konkurs, nejeví se hospodárným nejprve připustit, aby insolvenční soud rozhodl o řešení úpadku dlužníka konkursem a vzápětí dalším rozhodnutím zrušil konkurs pro nedostatek majetku podle Š 308 odst. 1 písm. d) IZ, jak tomu bylo dosud. Proto se stanoví, že je li majetek dlužníka k uspokojení věřitelů zcela nepostačující, insolvenční soud o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem nerozhodne a insolvenční řízení zastaví. To však neplatí, jestliže dlužník navzdory tomu trvá na tom, aby byl způsobem řešení jeho úpadku konkurs, a zaplati soudem vyměřenou zálohu na náklady insolvenčního řízení. Takovým postupem může dlužník například projevit vstřícnost vůči věřitelům, kteří budou moci poté, co bude takový konkurs pro nedostatek majetku zrušen, na základě seznamu neuspokojených pohledávek vymáhat pohledávky ve vykonávacírn řízení individuálně, a to po dobu 10 let .

V posuzované věci zrušil soud prvního stupně oddlužení dlužnice, nebot) zjistil, že od prosince 2016 neplní podstatné povinnosti podle schváleného oddlužení, a podstatnou část splátkového kalendáře tak nebude možné splnit, přičemž dospěl k (nezdůvodněnému) závěru, že byly splněny předpoklady ust. Š 418 odst. 5 IZ, a proto insolvenční řízení zastavil.

Z obsahu insolvenčního spisu se přitom podává, že dlužnice dne 27.5.2015 doručila soudu darovací smlouvu ze dne 13.5.2015 (č.d. B 10), jíž se jí Ali Al Kabi zavázal poskytovat peněžité plnění ve výši 3.500, Kč měsíčně po dobu trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře, nejdéle však po dobu 5 let od dne rozhodnutí o způsobu oddlužení, počínaje měsícem, v němž bude soudem rozhodnuto o způsobu oddlužení; podpisy účastníků smlouvy byly úředně ověřeny. Tato smlouva je právním titulem, od něhož se též odvíjejí očekávané příjmy dlužnice ve smyslu ust. Š 398 odst. 3 IZ, přičemž k tomuto závazku se dárce zavázal dobrovolně a bylo jeho povinností řádně jej plnit. Z průběžných zpráv správce o plnění oddlužení (B 13 až B 17) však vyplývá, že z uzavřené darovací smlouvy bylo pravidelně poskytováno plnění od schválení oddlužení do května 2016, pak bylo plněno včervenci a srpnu 2016 a za listopad 2016 bylo plněno pouze 3.200,-Kč; žádné další plnění poskytnuto nebylo. Lze tak uzavřít, že dlužnice má minimálně majetek v podobě pohledávky z darovací smlouvy v rozsahu neposkytnutého plnění, byt) pouze do data poslední splátky splatné před vydáním napadeného usnesení, neboť darovací smlouva byla vázána na dobu plnění splátkového kalendáře. Tento majetek by mohl vést alespoň k částečnému uspokojení pohledávek věřitelů v rámci konkursu, případně k uspokojení nároků správce bez toho, aby jeho nároky musely být hrazeny ze státního rozpočtu. K těmto otázkám, resp. k rozsahu, skladbě a hodnotě majetku dlužnice (majetkové podstaty) či výhledu jeho zpeněžitelnosti, jakož ik tomu, že dlužnice po celou dobu oddlužení nepředkládala pravidelné přehledy o svých příjmech za uplynulých 6 měsíců, se však soud prvního stupně nijak nevyjádřil ani nevysvětlil, na základě jakých konkrétních skutečností učinil (předčasný) závěr o její nemajetnosti.

Odvolací soud proto dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně nebylo v rozsahu bodu II. výroku zákonem předepsaným způsobem odůvodněno (dle Š 157 odst. 2 ve spojení s Š 167 odst. 2 o.s.ř.) tak, aby z něj bylo patrné, z jakých konkrétních skutkových a právních závěrů soud při svém závěru o nemaj tnosti dlužnice vycházel a na jakém podkladě je učinil.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání správce důvodným a usnesení v odvoláním napadených bodech II. a V. výroku včetně závislých bodů III. a IV. výroku jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a nedostatečně zjištěný Skutkový stav podle ust. Š219a odst. 1 písm. b) a odst. 2 a Š 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

P 0 u č e n i : Proti tomuto usnesení 72 e 72 ! dovolání přípustné.

V Praze dne 21. prosince 2017

JUDr. Jiří K a r e t a , v.r. předseda senátu



Za správnost vyhotovení:

] . V/ará/éam'