2 VSPH 1671/2013-B-34
KSHK 45 INS 6406/2012 2 VSPH 1671/2013-B-34

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka BERIL-EXIM, s.r.o., sídlem Vysokov 140, o odvolání KCPPUMP, s.r.o., sídlem Vysokov 140, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 45 INS 6406/2012-B-25 ze dne 31.července 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 45 INS 6406/2012-B-25 ze dne 31.července 2013 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením č.j. KSHK 45 INS 6406/2012-B-25 ze dne 31.7.2013 odmítl návrh, jímž se KCPPUMP, s.r.o. (dále jen odvolatelka) domáhala vyškrtnutí čerpadla betonové směsi KCP25ZX225 na podvozku Mercedes Benz Actros 4144 AK, č. podvozku WDB9323361L342064 (dále jen čerpadlo) ze soupisu majetkové podstaty BERIL-EXIM, s.r.o. (dále jen dlužník).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 30.8.2012 zjistil úpadek dlužníka, prohlásil na jeho majetek konkurs a insolvenční správkyní ustanovil JUDr. Šárku Veskovou (dále jen správkyně). Dne 5.3.2013 mu odvolatelka podala návrh na vyškrtnutí čerpadla ze soupisu majetkové podstaty dlužníka s tím, že se dozvěděla, že je správkyně zapsala do soupisu, čerpadlo je však ve vlastnictví odvolatelky. Navrhla, aby soud rozhodl o vyškrtnutí čerpadla ze soupisu, protože jí svědčí vlastnické právo. K podání připojila fakturu-daňový doklad č. 2110071 ze dne 22.12.2011. Správkyně ve vyjádření ze dne 7.5.2013 uvedla, že dopisem ze dne 21.2.2013 doručeným dne 22.2.2013 vyrozuměla odvolatelku o tom, že čerpadlo zapsala pod položkou č. 1.3.1 do soupisu majetkové podstaty dlužníka, a poučila ji o tom, že žádá-li o vyloučení majetku z majetkové podstaty, musí podat do třiceti dnů žalobu. Tato lhůta marně uplynula dne 24.3.2013. Správkyně vyjádřila domněnku, že odvolatelka podala návrh ve smyslu ust. § 226 insolvenčního zákona , a protože čerpadlo není věcí, jež dle ust. § 207 a § 208 téhož zákona do majetkové podstaty nepatří, navrhla, aby soud návrhu nevyhověl. Současně mu předložila vyrozumění ze dne 21.2.2013 s dodejkou a vyjádření zástupce věřitelů, podle něhož není třeba zabývat se návrhem, neboť nebyla podána vylučovací žaloba a odvolatelka není osobou oprávněnou k podání návrhu dle ust. § 226 insolvenčního zákona.

Insolvenční soud dospěl k závěru, že odvolatelka podala návrh na vynětí majetku z majetkové podstaty podle ust. § 226 insolvenčního zákona. Protože takový návrh může podat pouze dlužník, návrh odmítl. Pro úplnost zdůraznil, že odvolatelka nepodala včas žalobu na vyloučení čerpadla z majetkové podstaty, a proto platí, že tento majetek byl do soupisu majetkové podstaty pojat oprávněně.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové se odvolatelka včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání uvedla, že dne 5.3.2013 podala prostřednictvím své jednatelky, která nemá právnické vzdělání, návrh, aby ze soupisu majetkové podstaty bylo vyškrtnuto čerpadlo. Dle názoru odvolatelky mělo být podání posuzováno podle svého obsahu. Protože v něm jasně označila věc, jejíhož vyškrtnutí ze soupisu se domáhá, a doložila vlastnické právo k ní, je přesvědčena o tom, že z podání je zřejmé, že se jím nedomáhala žádného nároku ve smyslu ust. § 226 insolvenčního zákona. Připomněla, že se řídila písemným sdělením správkyně a jako vlastník věci žádala, aby byla vyloučena z majetkové podstaty, a pokud její podání nesplňovalo všechny náležitosti žaloby, měl ji soud vyzvat k jejímu doplnění.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 224 odst. 1 insolvenčního zákona se do soupisu majetkové podstaty zapisují i věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty, které nenáležejí dlužníku nebo jejichž zahrnutí do majetkové podstaty je sporné zejména proto, že k nim třetí osoba uplatňuje práva, která to vylučují. Do soupisu se poznamená, komu sepisovaný majetek náleží, nebo kdo k němu uplatňuje své právo; tuto osobu insolvenční správce písemně vyrozumí o zahrnutí majetku do soupisu a na její žádost jí o tom vydá osvědčení.

Podle ust. § 225 téhož zákona se osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že je tu jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, mohou se žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty (odst. 1). Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu (odst. 2). Nebyla-li žaloba podána včas, platí, že označený majetek je do soupisu pojat oprávněně. Totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soud žalobu zamítl, nebo jestliže řízení o žalobě zastavil nebo ji odmítl (odst. 3).

Podle ust. § 226 insolvenčního zákona může dlužník uplatnit vynětí majetku z majetkové podstaty jen tehdy, jde-li o věc, právo, pohledávku nebo jinou majetkovou hodnotu, která do majetkové podstaty nepatří podle § 207 a 208; učiní tak vůči insolvenčnímu správci bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět, že došlo k zahrnutí takové věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty do soupisu (odst. 1). V návrhu podle odstavce 1 musí dlužník kromě obecných náležitostí podání označit věc, právo, pohledávku nebo jinou majetkovou hodnotu, o jejíž vynětí ze soupisu žádá, a uvést skutečnosti, ze kterých vyplývá, že tento majetek neměl být sepsán. Je-li návrh neúplný nebo vadný a nelze-li jej pro tyto nedostatky projednat a rozhodnout o něm, vyzve insolvenční správce dlužníka, aby jej opravil nebo doplnil. K opravě nebo doplnění návrhu určí přiměřenou lhůtu a dlužníka poučí, jak je nutné opravu nebo doplnění provést. Poučí jej rovněž, že návrh, který nebude přes výzvu řádně opraven nebo doplněn, insolvenční soud odmítne (odst. 2). Nezdaří-li se insolvenčnímu správci odstranit vady a neúplnost dlužníkova návrhu nebo má za to, že návrh je opožděný, předloží insolvenční správce návrh se zprávou o tom insolvenčnímu soudu. Pokládá-li to insolvenční soud za potřebné, může usnesením výzvu k odstranění vad návrhu zopakovat nebo vydat výzvu novou (odst. 3). Nejde-li o případy uvedené v odstavci 3, insolvenční správce vyzve věřitelský výbor, aby se k návrhu v určené lhůtě vyjádřil; dospěje-li po uplynutí této lhůty k závěru, že návrhu nelze vyhovět, předloží jej s případným vyjádřením věřitelského výboru a se zprávou o důvodech, pro které majetek nevyloučil, insolvenčnímu soudu; dlužník má právo se k těmto důvodům vyjádřit (odst. 4). O návrhu podle odstavce 1 rozhoduje insolvenční soud v rámci své dohlédací činnosti. Rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné, se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. V době od podání tohoto návrhu do rozhodnutí o něm nesmí insolvenční správce zpeněžit majetek, jehož se návrh týká; § 225 odst. 4 a 5 platí obdobně (odst. 5).

Podle ust. § 207 insolvenčního zákona nepatří do majetkové podstaty majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí; věci sloužící k podnikání dlužníka však z majetkové podstaty vyloučeny nejsou (odst. 1). Příjmy dlužníka náleží do majetkové podstaty ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (odst. 2). Podle ust. § 208 téhož zákona nepatří do majetkové podstaty též majetek, se kterým lze podle zvláštního právního předpisu naložit pouze způsobem, k němuž byl určen, zejména účelové dotace a návratné výpomoci ze státního rozpočtu, z Národního fondu, z rozpočtu územního samosprávného celku nebo státního fondu, finanční rezervy vytvářené podle zvláštních právních předpisů, majetek České národní banky, který byl na základě zvláštních dohod svěřen do správy jiné osobě, zboží propuštěné celním úřadem k dočasnému použití a majetek státu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že se odvolatelka podáním ze dne 1.3.2013, jež došlo insolvenčnímu soudu dne 5.3.2013, domáhala vůči správkyni, již označila jako povinnou, vyškrtnutí čerpadla ze soupisu majetkové podstaty dlužníka s tím, že jí svědčí vlastnické právo, neboť vlastníkem čerpadla není dlužník, ale ona. K doložení tohoto tvrzení předložila fakturu-daňový doklad č. 2110071.

Dle názoru odvolacího soudu nelze z obsahu podání dovodit jiný závěr, než že se jedná o žalobu na vyloučení majetku z majetkové podstaty podle ust. § 225 insolvenčního zákona. Tomu ostatně korespondují zjištění popsaná insolvenčním soudem v odůvodnění napadeného usnesení, podle nichž správkyně vyrozuměla odvolatelku jakožto osobu, jež uplatňovala právo vylučující zahrnutí čerpadla do majetkové podstaty, o tom, že je do majetkové podstaty zahrnula, a o tom, že do 30 dnů od doručení vyrozumění může uplatnit své právo žalobou podanou u insolvenčního soudu. Z toho, že vyrozumění bylo odvolatelce doručeno dne 22.2.2013 a že dne 5.3.2013 došla soudu žaloba, jíž se odvolatelka domáhala vyloučení (byť nepřesně použila výraz vyškrtnutí ) čerpadla z majetkové podstaty, je zřejmé, že vylučovací žalobu podala včas a že nemohly nastat účinky předvídané v ust. § 225 odst. 3 insolvenčního zákona.

Posouzení podání odvolatelky jakožto návrhu na vynětí majetku z majetkové podstaty dle ust. § 226 insolvenčního zákona nelze než označit jako vykonstruované a ničím nepodložené.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání odvolatelky důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně, jenž po zařazení podání do příslušného rejstříku rozhodne o vylučovací žalobě odvolatelky.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové.

V Praze dne 31.října 2013

JUDr. Jiří Kareta, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová