2 VSPH 1667/2016-A-19
KSPL 51 INS 10901/2016 2 VSPH 1667/2016-A-19

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Lukáše Háčka, bytem Blahnova 138, Blovice, zast. advokátem Doc. JUDr. Mgr. Janem Brázdou Ph.D., sídlem Malá 43/6, Plzeň, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 51 INS 10901/2016-A-14 ze dne 20. července 2016

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 51 INS 10901/2016-A-14 ze dne 20. července 2016 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 51 INS 10901/2016-A-14 ze dne 20.7.2016 odmítl insolvenční návrh, jímž se Lukáš Háček (dále jen dlužník) domáhal vydání rozhodnutí o svém úpadku a povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 2.6.2016 (č.d. A-12) vyzval dlužníka, aby mimo jiné doplnil insolvenční návrh podaný dne 6.5.2016 o seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců, a poučil ho, jak má doplnění provést a o následcích nesplnění výzvy; výzva byla zástupci dlužníka doručena dne 7.7.2016. Dlužník na výzvu reagoval podáním doručeným soudu dne 13.7.2016 (č.d. A-13); předložený seznam závazků však nesplňuje zákonné náležitosti, neboť v něm dlužník řádně neoznačil své věřitele a u některých závazků neuvedl data jejich splatnosti. Proto soud podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání namítal, že všichni věřitelé jsou řádně označeni, neboť je uveden jejich název, sídlo a identifikační číslo, tudíž je možné přesně je identifikovat. Dále uvedl, že předložil veškeré podklady, jež má k dispozici, a vyjádřil přesvědčení, že splňuje podmínky úpadku a tyto skutečnosti v insolvenčním návrhu osvědčil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům: isir.justi ce.cz

Podle ust. § 104 odst. 1 insolvenčního zákona podá-li insolvenční návrh dlužník, je k němu povinen připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, c) seznam svých zaměstnanců a d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle odstavce třetího téhož ustanovení je dlužník povinen označit v seznamu závazků jako své věřitele všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle odstavce čtvrtého tohoto ustanovení musí dlužník předložené seznamy podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné. Pro označení osob v seznamech platí obdobně ust. § 103 odst. 1 insolvenčního zákona, jež kromě jiného určuje, že právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně.

Podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle ust. § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dlužník podal dne 6.5.2016 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři, v němž uvedl, že má vůči třinácti věřitelům nezajištěné závazky v celkové výši 399.778,-Kč, přičemž jednotlivé věřitele označil toliko neúplnými názvy, když neuvedl jejich právní formy, sídlem a identifikačním číslem, uvedl výši jejich pohledávek a u osmi z nich uvedl i data splatnosti. Obligatorní přílohy-seznamy majetku, závazků a zaměstnanců-k návrhu nepřipojil.

Ze spisu odvolací soud dále zjistil, že soud prvního stupně usnesením ze dne 2.6.2016 (č.d. A-12) dlužníka vyzval mj. k předložení seznamů majetku, závazků a zaměstnanců, přičemž ho poučil, že v souladu s ust. § 103 odst. 1 IZ musí být fyzická osoba uvedená v seznamu označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem), u podnikatele též identifikačním číslem, a právnická osoba obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem; takto doplněné seznamy požadoval podepsat a výslovně o nich prohlásit, že jsou správné a úplné; výzva byla zástupci dlužníka doručena dne 7.7.2016. Dlužník reagoval na výzvu podáním doručeným soudu dne 13.7.2016, jímž doplnil chybějící seznamy; seznam závazků však neobsahoval všechny obligatorní náležitosti, když v něm dlužník řádně neoznačil věřitele všemi zákonem požadovanými údaji (názvy jsou neúplné, chybí právní forma) a u osmi z celkem patnácti závazků neuvedl údaje o jejich splatnosti.

Je tak zřejmé, že přes výzvu (a řádné poučení) soudu vykazuje seznam závazků dlužníka nedostatky. Soudní judikatura je přitom ustálena v závěru, že u obligatorních příloh insolvenčního návrhu není pro účely rozhodnutí o odmítnutí návrhu třeba zkoumat (na rozdíl od náležitostí návrhu samotného), zda jejich nedostatky (po marné výzvě k jejich odstranění) brání pokračování v řízení. Soud prvního stupně tudíž nepochybil, když za popsaného stavu postupoval podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona a insolvenční návrh odmítl.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a podle ust. § 219 občanského soudního řádu napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné připomenout, že pravomocné odmítnutí insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení končí, nebrání tomu, aby dlužník insolvenční návrh opatřený všemi předepsanými náležitostmi znovu podal a aby spolu s ním podal na předepsaném formuláři i řádný návrh na povolení oddlužení.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 19. září 2016

JUDr. Jiří K a r e t a , v.r. předseda senátu

Za správnost: J. Vlasáková