2 VSPH 1663/2012-P5-7
KSPH 38 INS 1964/2012 2 VSPH 1663/2012-P5-7

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Jiřího Štefundy, bytem Nádražní 216, Zlonice, o odvolání JUDr. Vladimíra Plášila, sídlem Tusarova 25, Praha 7, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 38 INS 1964/2012-P5-2 ze dne 26.října 2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 38 INS 1964/2012-P5-2 ze dne 26.října 2012 s e p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 38 INS 1964/2012-P5-2 ze dne 26.10.2012 odmítl přihlášku JUDr. Vladimíra Plášila (dále jen odvolatel) do insolvenčního řízení týkajícího se Jiřího Štefundy (dále jen dlužník) a rozhodl o tom, že účast odvolatele v insolvenčním řízení končí právní mocí tohoto usnesení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 29.5.2012 rozhodl o úpadku dlužníka, povolil jeho řešení oddlužením a vyzval jeho věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení, aby tak učinili do 30 dnů od zveřejnění rozhodnutí o úpadku. Odvolatel včas podanou přihláškou ze dne 14.5.2012 přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka zajištěnou vykonatelnou pohledávku ve výši 32.412,-Kč, přičemž jako právní důvod vzniku pohledávky uvedl náklady exekuce zajištěné exekutorským zástavním právem. Na přezkumném jednání konaném dne 20.8.2012, jehož se odvolatel nezúčastnil, popřel insolvenční správce dlužníka KOPPA, v.o.s. (dále jen správce) pravost přihlášené pohledávky. Vyrozuměním ze dne 22.9.2011, jež bylo odvolateli doručeno dne 28.8.2012, ho správce vyrozuměl o popření pohledávky. Lhůta 30 dnů k podání určovací žaloby začala plynout dne 29.8.2012 a skončila dne 27.9.2012. Protože odvolatel žalobu do konce lhůty nepodal, postupoval soud podle ust. § 185 insolvenčního zákona a rozhodl, jak uvedeno výše.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, nebo aby je změnil a rozhodl, že se přihláška pohledávky odvolatele neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení nekončí, popřípadě aby sám rozhodl o právu odvolatele na náhradu nákladů exekučního řízení. V odvolání namítal, že náklady exekuce, jejímž provedením byl pověřen, byly vyčísleny v pravomocném příkazu k úhradě nákladů exekuce č.j. 063 Ex 2009/11-14 ze dne 14.11.2011 ve výši 32.412,-Kč. Pohledávku přihlásil do insolvenčního řízení jako vykonatelnou, přičemž je zajištěna exekutorským zástavním právem zřízeným k nemovitostem ve vlastnictví dlužníka. Namítal, že insolvenční správce v rozporu s ust. § 199 insolvenčního zákona nepodal žalobu na popření pohledávky, s tím, že v takovém postupu spatřuje účelové obcházení tohoto ustanovení ze strany insolvenčního správce.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům :

Podle ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona mohou věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle ust. § 197 odst. 2 téhož zákona. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka zjištěná co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. Z odst. 3 téhož ustanovení pak vyplývá, že vyjde-li v průběhu řízení o této žalobě najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém případě povinen prokázat důvod popření podle ust. § 199 téhož zákona.

Jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud podle ust. § 185 insolvenčního zákona odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z obsahu spisu se podává, že na přezkumném jednání konaném dne 21.8.2012 přezkoumal správce pohledávku přihlášené odvolatelem do insolvenčního řízení jako nevykonatelnou a co do pravosti ji popřel. Protože se odvolatel přezkumného jednání nezúčastnil, vyrozuměl ho správce o popření pohledávky podle ust. § 197 a § 198 insolvenčního zákona a ust. § 13 odst. 2 vyhlášky č. 311/2007 Sb. přípisem ze dne 27.8.2012, jenž byl odvolateli doručen dne 28.8.2012. Současně ho poučil o tom,, že je oprávněn podat žalobu o určení pravosti popřené pohledávky, včetně lhůty k jejímu podání, i o následcích v případě, že žalobu nepodá včas. Odvolatel žalobu, jíž by se domáhal určení pravosti popřené pohledávky, nepodal.

K výtce odvolatele, že správce nesprávně vyhodnotil přihlášenou pohledávku jako nevykonatelnou, považoval odvolací soud za nutné uvést, že dle ustálené judikatury vyjádřené například v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 327/2004 ze dne 26.10.2005 publikovaném v časopise Soudní judikatura pod pořadovým číslem 26/2006, jež se sice vyjadřovala k úpravě obsažené v zákoně o konkursu a vyrovnání, ale jež se uplatní i pro výklad insolvenčního zákona, platí, že prvotní (předběžné) posouzení, zda nárok přihlášený konkursním věřitelem je vykonatelný či nikoli, přísluší právě správci konkursní podstaty, jenž svůj právní názor vyjádří tím, že příslušného konkursního věřitele vyzve, aby svůj nárok nebo jeho výši uplatnil u soudu, nebo že sám uplatní své popření. Vyzve-li správce konkursní podstaty, maje-byť nesprávně-zato, že přihlášená pohledávka není vykonatelná, věřitele k uplatnění nároku nebo jeho výše u soudu, je tím dána i aktivní legitimace tohoto věřitele k podání žaloby ve smyslu ust. § 24 odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání (v poměrech insolvenčního zákona jde o ust. § 198 odst. 1). Odlišný názor na (ne)vykonatelnost přihlášené pohledávky tak má-podle Nejvyššího soudu-pouze ten důsledek, že důkazní břemeno o tom, že uplatněná pohledávka není pravá nebo že v konkrétním rozsahu není důvodná co do výše, tíží správce konkursní podstaty (ačkoli v řízení vystupuje jako žalovaný), který navíc je-obdobně jako kdyby popřel vykonatelnou pohledávku-vázán důvody, pro které pravost nebo výši pohledávky popřel. Odvolací soud k tomu doplňuje, že uvedeným závěrům odpovídá i úprava obsažená ve výše zmiňovaném ust. § 198 odst. 3 insolvenčního zákona.

Odvolací soud tedy uzavírá, že prvotní (předběžné) posouzení, zda nárok přihlášený insolvenčním věřitelem je vykonatelný či nikoli, přísluší insolvenčnímu správci, jenž svůj názor vyjádří tím, že v seznamu přihlášených pohledávek dle ust. § 189 odst. 1 insolvenčního zákona vyznačí, zda považuje pohledávku za vykonatelnou či nevykonatelnou, že příslušného věřitele, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom písemně vyrozumí, nebo tím, že sám uplatní své popření ve smyslu ust. § 199 odst. 1 insolvenčního zákona.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání odvolatele důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219 občanského soudního řádu jako ve výroku věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 20.března 2013

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová