2 VSPH 1638/2013-A-17
KSUL 79 INS 20017/2013 2 VSPH 1638/2013-A-17

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužnice Petry Šimonkové, bytem Zelenkova 1394/21, Duchcov, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 20017/2013-A-11 ze dne 22. srpna 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 20017/2013-

A-11 ze dne 22. srpna 2013 s e p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem ve výroku označeným usnesením uložil Petře Šimonkové (dále jen dlužnice), jež se insolvenčním návrhem domáhala vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře, aby do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 25.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že čistý měsíční příjem dlužnice nepostačuje k uspokojení pohledávek věřitelů ani v minimální požadované výši 30 %. Pro účely oddlužení formou plnění splátkového kalendáře by sice vedle rodičovského příspěvku ve výši 7.600,-Kč pobírala i důchod ve výši 3.200,-Kč, jejž se jí zavázal poskytovat Radomír Korellus (dále jen plátce), avšak jeho příjmy v celkové výši 6.945,-Kč (tvořené toliko invalidním důchodem 3.700,-Kč a příspěvkem na bydlení) jsou nedostatečné. Nelze přitom předpokládat, že prostředky na úhradu nákladů insolvenčního řízení mohou být získány zpeněžením majetku dlužnice.

Při posuzování toho, zda přichází v úvahu dlužnicí navrhovaný způsob oddlužení, soud zdůraznil, že z příjmů plátce nelze ničeho srazit, neboť příspěvek na bydlení nepodléhá výkonu rozhodnutí a invalidní důchod nedosahuje ani výše nezabavitelné částky. Závazek plátce poskytovat dlužnici měsíčně částku 3.200,-Kč sjednaný ve smlouvě o důchodu tak nedává dostatečnou záruku, že tato povinnost bude plněna po celou dobu oddlužení plněním splátkového kalendáře. Z toho soud dovodil, že nelze vyloučit předčasné zrušení oddlužení (pokud by jej v dané věci schválil) a jeho přeměnu v konkurs, a uložil dlužnici povinnost zaplatit zálohu ve výši, jež zaručuje úhradu odměny a hotových výdajů správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem podala dlužnice včasné odvolání, v němž brojila proti výši stanovené zálohy. Namítala, že zákon nepožaduje, aby plátci-stejně jako dlužníku-zůstala nezabavitelná částka z příjmu, přičemž v této souvislosti poukázala na usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 3 VSPH 1327/2012-B-8 ze dne 30.4.2013. Zdůraznila, že příjem z důchodu (jenž je příjmem mimořádným, a má tak být použit k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře) postačí k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů v rozsahu převyšujícím 30 %, a doplnila, že po skončení rodičovské dovolené bude na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou u zaměstnavatele Personna International CZ pobírat příjem ve výši 11.800,-Kč, jenž by měl být dostatečnou garancí řádného plnění oddlužení po celou dobu jeho trvání. Proto požadovala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil, anebo je změnil tak, že jí uloží zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 2.000,-Kč.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 94 odst. 2 písm. c) insolvenčního zákona (dále jen IZ) nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 108 odst. 1 IZ (ve znění účinném od 1.1.2014) může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle ust. § 136 odst. 4 věty druhé IZ (ve znění účinném od 1.1.2014) v rozhodnutí o úpadku, s nímž je spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, uloží insolvenční soud dále dlužníku, aby platil zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce.

Z citovaných ustanovení vyplývá, že lze-li bez zbytečného odkladu očekávat vydání rozhodnutí o úpadku, s nímž bude spojeno též rozhodnutí o povolení oddlužení, nelze dlužníkovi uložit povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení před vydáním takového rozhodnutí, ale až v takovém rozhodnutí samém, a to jen ve formě záloh; v opačném případě po dlužníku zaplacení zálohy požadovat lze.

Odvolací soud v daném případě z obsahu insolvenčního spisu zjistil, že dlužnice není vdaná, má vyživovací povinnost ke třem dětem, má pět nezajištěných věřitelů s pohledávkami v celkové výši 410.306,70 Kč a její čistý měsíční příjem je tvořen rodičovským příspěvkem 7.600,-Kč a důchodem ve výši 3.200,-Kč na základě smlouvy o důchodu. Dlužnice má přitom ve své péči pouze dvě děti, třetí dítě-nezletilý syn Miroslav Šimonka byl rozsudkem Okresního soudu v Teplicích č.j. 15 P 296/99-99 ze dne 7.4.2009, jenž nabyl právní moci dne 25.5.2009, svěřen do výchovy a výživy babičky a dlužnice se zavázala platit na jeho výživu částku 1.200,-Kč měsíčně.

Předpokladem oddlužení plněním splátkového kalendáře je to, že dlužník uspokojí alespoň 30 % pohledávek svých nezajištěných věřitelů, tj. v daném případě z celkové sumy pohledávek ve výši 410.306,70 Kč cca 123.092,-Kč. Z rodičovského příspěvku dlužnice ve výši 7.600,-Kč však nelze (s ohledem na výši nezabavitelné částky ze mzdy) nic srazit, z důchodu ve výši 3.200,-Kč, jenž by byl pro účely plnění splátkového kalendáře použit celý, by pak byla jako první coby pohledávka za majetkovou podstatou hrazena záloha na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce dle vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále jen Vyhláška) ve výši 1.089,-Kč (včetně DPH) měsíčně a poté pohledávka z titulu soudem určeného výživného ze zákona na nezletilého syna ve výši 1.200,-Kč měsíčně coby pohledávka postavená na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou dle ust. § 169 odst. 1 písm. e) IZ; na uspokojení nezajištěných věřitelů by tak zbyla toliko částka 911,-Kč měsíčně, tj. za 60 měsíců trvání splátkového kalendáře částka 54.660,-Kč, jež představuje pouze 13 % jejich pohledávek. V situaci, kdy dlužnice ničím nedoložila příjem z pracovního poměru, jenž by měla získat po ukončení rodičovské dovolené, je zjevné, že by za trvání splátkového kalendáře nebyla schopna uspokojit v požadovaném rozsahu pohledávky nezajištěných věřitelů, a její úpadek bude proto pravděpodobně řešen konkursem.

Při řešení úpadku konkursem přitom tvoří náklady insolvenčního řízení mimo jiné vždy i hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, jež dle ust. § 1 odst. 5 a § 2a Vyhlášky činí nejméně 45.000,-Kč. S ohledem na rozsah a skladbu majetku dlužnice nelze mít za dostatečně odůvodněný předpoklad, že jeho zpeněžením mohou být získány finanční prostředky postačující k úplné úhradě nákladů insolvenčního řízení, a to ani s přihlédnutím k možným dalším přínosům podstaty odpovídajícím postižitelné části očekávaných budoucích příjmů dlužnice.

Soud prvního stupně tedy postupoval správně, když dlužnici povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního uložil, a nepochybil ani při stanovení její výše.

Pro úplnost považoval odvolací soud za potřebné doplnit (a přisvědčit zde argumentaci dlužnice), že závazek plátce poskytovat po dobu splátkového kalendáře důchod je závazkem dobrovolným, a insolvenčnímu soudu nepřísluší přezkoumávat, zda bude plnění poskytovat nad rámec nezabavitelné částky svých příjmů (například z úspor apod.); opačný postup insolvenčního soudu postrádá oporu v zákoně.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužnice důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 22. září 2014

JUDr. Jiří K a r e t a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová