2 VSPH 1637/2013-A-14
KSUL 70 INS 23096/2013 2 VSPH 1637/2013-A-14

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Vlastimila Tlaška, bytem Werichova 2007/2, Litoměřice, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 70 INS 23096/2013-A-6 ze dne 27. srpna 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 70 INS 23096/2013-A-6 ze dne 27. srpna 2013 se z r u š u j e a řízení se z a s t a v u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem ve výroku označeným usnesením uložil Vlastimilu Tlaškovi (dále jen dlužník), jenž se insolvenčním návrhem ze dne 20.8.2013 domáhal rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu na svůj majetek, aby do pěti dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 25.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení ozřejmil soud účel institutu zálohy na náklady insolvenčního řízení a uvedl, že dlužník osvědčil svůj úpadek, neboť z návrhu vyplývá, že má více věřitelů a závazky po lhůtě splatnosti, přičemž je patrné, že se jedná o vypořádání dluhů z podnikání . Nato vysvětlil, že je třeba zajistit dostatečné množství prostředků pro insolvenčního správce, jenž musí prověřit rozsah majetku dlužníka, a na jeho hotové výdaje a odměnu, jež při řešení úpadku konkursem činí minimálně 45.000,-Kč, a dle ust. § 108 insolvenčního zákona uložil dlužníkovi zaplatit zálohu ve výši 25.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se dlužník včas odvolal a požadoval, aby mu soud zálohu odpustil . Namítal, že nemá dostatek prostředků na její zaplacení, a pokud by ji uhradil, nezbylo by mu ani nezabavitelné minimum.

V podání ze dne 14.8.2014 doručeném soudu prvého stupně dne 22.8.2014 dlužník sdělil, že svůj insolvenční návrh, jenž podal dne 20.8.2013, bere v souladu s ust. § 129 odst. 1 insolvenčního zákona v plném rozsahu zpět.

Podle ust. § 129 odst. 1 insolvenčního zákona může insolvenční navrhovatel vzít insolvenční návrh zpět až do vydání rozhodnutí o úpadku nebo do právní moci jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu.

Podle ust. § 7 odst. 1 insolvenčního zákona se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle ust. § 222a odst. 1 občanského soudního řádu vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví.

V posuzované věci soud prvého stupně dosud rozhodnutí o úpadku dlužníka ani jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu (viz ust. § 142 insolvenčního zákona) nevydal, proto odvolací soud postupoval dle ust. § 222a odst. 1 občanského soudního řádu, napadené usnesení zrušil a řízení zastavil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 3. září 2014

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková