2 VSPH 1628/2014-B-57
MSPH 76 INS 10547/2014 2 VSPH 1628/2014-B-57

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka CLASIDES, a.s., sídlem Koněvova 2660/141, Praha 3, o odvolání FINAMO, s.r.o., sídlem Lannova tř. 136/32, České Budějovice, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 76 INS 10547/2014-B-24 ze dne 23. července 2014

t a k to :

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 76 INS 10547/2014-B-24 ze dne 23. července 2014 se m ě n í tak, že se popření pohledávek č. 2, 3, 4, 5 a 8 věřitele č. 11 Prague City Golf, s.r.o. a pohledávky věřitele č. 10 Havel, Holásek & Partners, s.r.o., advokátní kancelář věřitelem č. 1 FINAMO, s.r.o. neodmítají.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 76 INS 10547/2014-B-24 ze dne 23.7.2014 v insolvenčním řízení vedeném na majetek CLASIDES, a.s. (dále jen dlužník) odmítl popěrné úkony věřitele č. 1 FINAMO, s.r.o. (dále jen odvolatel), jimiž co do pravosti a výše popřel pohledávky č. 2, 3, 4, 5 a 8 věřitele č. 11 Prague City Golf, s.r.o. (dále jen věřitel č. 11) a pohledávku věřitele č. 10 Havel, Holásek & Partners, s.r.o., advokátní kancelář (dále jen věřitel č. 10).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že odvolatel dne 21.7.2014 osobně podal 6 formulářů obsahujících popření shora označených pohledávek věřitele č. 11 a pohledávky věřitele č. 10. Cituje ust. § 200 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona soud konstatoval, že vyjma popěrného úkonu vůči pohledávce č. 2 věřitele č. 11 jsou zbylá popření vadná, neboť nemají všechny náležitosti žaloby. Navíc jsou všechny popěrné úkony opožděné. Vadnost popěrných úkonů spočívá v absenci uvedení právní formy odvolatele ve formuláři. Jejich opožděnost pak v tom, že všechny formuláře byly doručeny soudu v pondělí 21.7.2014, tedy pouze dva pracovní dny před konáním přezkumného jednání nařízeného na čtvrtek 24.7.2014. Pokud by tyto úkony měly úkony včasné, musely by být podány do datové schránky soudu nejpozději v neděli 20.7.2014 do 24 hod. nebo doručeny soudu poštou nebo faxem v pátek

18.7.2014. Z tohoto důvodu dospěl soud k závěru, že se k popření pohledávek odvolatelem nepřihlíží, a proto je odmítl.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému rozhodnutí ve věci. Namítal, že popření nebyla opožděná, neboť dle judikatury Nejvyššího soudu ČR je den konání přezkumného jednání dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a proto se do jeho běhu nezapočítává. Prvním pracovním dnem přede dnem konání přezkumného jednání je tedy pracovní den nejblíže předcházející dni konání přezkumného jednání. K včasnosti popření přitom postačí, když je popěrný úkon doručen soudu v průběhu třetího pracovního dne počítaného zpětně ode dne konání přezkumného jednání. Jelikož tímto třetím pracovním dnem bylo pondělí 21.7.2014, byla jeho popření včasná. Pokud jde o absenci označení jeho právní formy v 5 ze 6 podaných formulářů obsahujících popření, nepředstavuje tento nedostatek vadu žaloby, která by měla za následek její neprojednatelnost, když ve formulářích je odvolatel dostatečně identifikován jak identifikačním číslem, tak sídlem a názvem.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 200 insolvenčního zákona je věřitel oprávněn písemně popřít pohledávku jiného věřitele. Popření pohledávky musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle občanského soudního řádu a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky. Popření pohledávky lze učinit pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup (odst. 1). K popření pohledávky přihlášeným věřitelem se přihlíží, jen obsahuje-li podání všechny náležitosti a je-li doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce; ust. § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. K popření pohledávky učiněnému ve formě, která v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce vyžaduje jeho písemné doplnění, předložení jeho originálu, případně předložení písemného podání shodného znění, se nepřihlíží (odst. 2). Dospěje-li insolvenční soud k závěru, že se k popření pohledávky přihlášeným věřitelem nepřihlíží, odmítne je rozhodnutím, které může vydat jen do skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce (odst. 3). Jestliže insolvenční soud popření pohledávky neodmítne, považuje se podání, jímž přihlášený věřitel popřel pohledávku, v době od rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, nejdříve však po uplynutí 10 dnů od skončení přezkumného jednání, za žalobu, kterou tento věřitel uplatnil u insolvenčního soudu své popření vůči věřiteli, který pohledávku přihlásil (odst. 5).

Podle ust. § 22a odst. 1 vyhlášky č. 311/2007 Sb. o jednacím řádu pro insolvenční řízení, kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona (dále jen vyhláška), obsahuje popření pohledávky přihlášeným věřitelem tyto náležitosti: a) označení Popření pohledávky přihlášeným věřitelem , b) označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno, c) označení věřitele, který pohledávku popírá, d) označení věřitele, jehož pohledávka je popírána, a označení pohledávky, která je popírána, e) vymezení důvodů, pro které je pohledávka popírána co do její pravosti, jde-li o popření pravosti pohledávky, f) vymezení důvodů, pro které je pohledávka popírána co do své výše, a údaj o skutečné výši pohledávky, jde-li o popření výše pohledávky, g) vymezení důvodů, pro které je pohledávka popírána co do svého pořadí, a údaj o pořadí, v jakém má být pohledávka uplatněna, jde-li o popření pořadí pohledávky, h) seznam příloh popření pohledávky přihlášeným věřitelem, i) údaje o osobě, která popření pohledávky přihlášeným věřitelem podepsala, j) datum a podpis.

Podle ust. § 79 odst. 1 občanského soudního řádu musí žaloba kromě obecných náležitostí (ust. § 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popř. jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se žalobce domáhá.

Z obsahu spisu vyplývá, že odvolatel podal osobně v pondělí dne 21.7.2014 celkem 6 popěrných úkonů, jimiž popřel pohledávky č. 2, 3, 4, 5 a 8 věřitele č. 10 a pohledávku věřitele č. 11 co do jejich pravosti a celé výše. Přezkumné jednání o těchto pohledávkách přitom bylo nařízeno na čtvrtek 24.7.2014.

Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. 60 ICm 2734/2011, 29 ICdo 17/2012-66 ze dne 29.11.2012), podle nichž jde v případě lhůty obsažené v ust. § 200 odst. 2 věty prvá insolvenčního zákona o lhůtu počítanou "zpětně" ode dne konání přezkumného jednání, přičemž den konání přezkumného jednání je dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a proto se do běhu lhůty nezapočítává (ust. § 57 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu). Ke včasnosti popření přihlášení pohledávky postačí, je-li popěrný úkon doručen soudu nejpozději v průběhu třetího pracovního dne počítaného zpětně ode dne konání přezkumného jednání o popřené pohledávce. Není tudíž třeba, aby mezi doručením popěrného úkonu a konáním přezkumného jednání uplynuly celé tři dny (72 hodin).

V posuzované věci byly všechny popěrné úkony odvolatele soudu doručeny v průběhu třetího dne přede dnem konání přezkumného jednání o popíraných pohledávkách. Proto nebyly učiněny opožděně.

Napadené usnesení však nemůže obstát ani z toho důvodu, že by-jak usuzoval soud prvního stupně-popření (vyjma popření pohledávky č. 2 věřitele č. 11) byla vadná pro absenci uvedení (firemního dodatku) právní formy. Ve všech popěrných úkonech je totiž odvolatel dostatečně označen svým názvem (bez dodatku označujícího právní formu), sídlem a identifikačním číslem, které je jedinečným identifikátorem právnických osob. I když tedy firma odvolatele nebyla ve formulářích obsahujících popěrný úkon zcela přesně uvedena, nepředstavuje tento nedostatek takovou vadu žaloby, pro kterou by nebylo možné v řízení o ní pokračovat (srovnej ust. § 200 odst. 1 odst. 5 věty druhé insolvenčního zákona a ust. § 43 odst. 2 občanského soudního řádu). Jelikož v dalším popěrné úkony odvolatele splňují všechny náležitosti dle ust. § 200 odst. 1 insolvenčního zákona, dovodil odvolací soud, že jsou řádné a včasné.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání odvolatele důvodným a podle ust. § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 občanského soudního řádu změnil napadené usnesení, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 3. září 2014

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková