2 VSPH 1625/2016-B-45
KSPH 40 INS 20086/2012 2 VSPH 1625/2016-B-45

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníků Jolany Tancošové a Milana Tancoše, oba bytem Třebichovice 13, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 40 INS 20086/2012-B-39 ze dne 12. července 2016

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 40 INS 20086/2012-B-39 ze dne

12. července 2016 se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 40 INS 20086/2012-B-39 ze dne 12.7.2016 zrušil schválené oddlužení Jolany Tancošové a Milana Tancoše (dále jen dlužnice a dlužník, popř. dlužníci) plněním splátkového kalendáře (bod I. výroku), prohlásil na jejich majetek konkurs (bod II. výroku) s tím, že bude projednáván jako nepatrný (bod III. výroku), vyzval věřitele, jimž vznikla škoda v důsledku odstoupení insolvenčního správce od smlouvy o vzájemném plnění, smlouvy nájemní, podnájemní nebo o výpůjčce, aby náhradu škody uplatnili do 30 dnů od odstoupení od smlouvy přihláškou (bod IV. výroku), insolvenčnímu správci Mgr. Milanu Edelmannovi (dále jen správce) uložil, aby mu do 1 měsíce od uplynutí lhůty určené v bodě IV. výroku předložil soupis majetkové podstaty a určil předpokládaný termín předložení konečné zprávy a aby jemu a věřitelskému orgánu podával k poslednímu dni každého kalendářního čtvrtletí pravidelně zprávy o stavu insolvenčního řízení (bod V. výroku).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že insolvenční řízení bylo zahájeno na návrh dlužníků dne 17.8.2012, usnesením ze dne 5.11.2012 (č.d. A-13) rozhodl soud o úpadku dlužníků a povolil jeho řešení oddlužením a usnesením ze dne isir.justi ce.cz

18.1.2013 (č.d. B-11) schválil oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře. Ze spisu na jednání konaném dne 3.12.2014 soud zjistil, že v oddlužení jsou uspokojovány nezajištěné pohledávky v celkové výši 842.658,65 Kč, na jejichž uspokojení bylo vyplaceno 163.958,-Kč (což představuje 19,45 % pohledávek nezajištěných věřitelů), že dlužnice je v dlouhodobé pracovní neschopnosti a dlužník je nezaměstnaný, že po dobu 9 měsíců nebylo zasíláno plnění v celkové výši 27.900,-Kč a dlužníci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Cituje ust. § 418, § 314 a § 315 odst. 1 insolvenčního zákona vymezující důvody a podmínky, při jejichž splnění zruší insolvenční soud schválené oddlužení a rozhodne o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem, a vymezující podmínky, kdy jde o nepatrný konkurs, a postup v nepatrném konkursu, soud dále uvedl, že přípisem ze dne 5.5.2014 na základě opakovaných upozornění správce na to, že podmínky oddlužení nejsou plněny, poučil dlužníky o tom, že pro neplnění povinností může být oddlužení zrušeno. Dne 3.12.2014 se za účelem projednání neplnění povinností v oddlužení konalo jednání, na němž soud poskytl dlužníkům lhůtu k vyřešení prodlení s úhradou dlužných částek s poučením, že v případě jejich neplnění bude oddlužení bez nařízení dalšího jednání zrušeno a na jejich majetek bude prohlášen konkurs. Dne 4.2.2015 předložili dlužníci soudu darovací smlouvu, přičemž zpočátku byl dar dle sdělení správce zasílán pravidelně, k prvnímu prodlení s jeho výplatou došlo v červnu 2015 a od října 2015 nebylo z darovací smlouvy plněno nic. Dne 3.6.2016 předložil správce soudu zprávu, podle níž činí dluh z darovací smlouvy 27.900,-Kč, dlužnice je v dlouhodobé pracovní neschopnosti, dlužník je nadále evidován na Úřadu práce ČR jako uchazeč o zaměstnání a předpokládaná míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů činí 21 %. Z toho soud dovodil, že dlužníci porušují povinnosti stanovené insolvenčním zákonem a usnesením o schválení oddlužení způsobem, jenž neumožňuje pokračovat v oddlužení. Proto oddlužení zrušil a na majetek dlužníků prohlásil konkurs.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze se dlužníci včas odvolali a požadovali, aby je odvolací soud zrušil a umožnil jim nadále řešit úpadek oddlužením plněním splátkového kalendáře. V odvolání uvedli, že jejich syn Marek Tancoš neplnil darovací smlouvu, jíž se jim zavázal poskytovat na plnění oddlužení 3.100,-Kč, protože přišel o zaměstnání, a dlužník je dlouhodobě nemocen. V mezidobí mu však byl přiznán invalidní důchod, z něhož bude možné použít na plnění oddlužení 3.100,-Kč, a z důchodu ve výši 35.680,-Kč, jenž jim bude zpětně vyplacen za období od 20.4.2016 do 11.8.2016, doplatí dlužníci na plnění oddlužení jednorázově 31.000,-Kč, jak o tom svědčí oznámení České správy sociálního zabezpečení o výplatě důchodu ze dne 19.7.2016, jež připojili k odvolání.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení jemu předcházející a dospěl k těmto závěrům:

Podle ust. § 418 odst. 1 insolvenčního zákona zruší insolvenční soud schválené oddlužení a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení (písm. a), nebo se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit (písm. b), nebo v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (písm. c), anebo to navrhne dlužník (písm. d). Podle odst. 3 téhož ustanovení zruší insolvenční soud schválené oddlužení a současně rozhodne o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr. Podle odst. 4) téhož ustanovení může insolvenční soud vydat rozhodnutí podle odstavce 1 a 3, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že soud prvního stupně skutečně dne 3.12.2014 na základě zpráv správce projednal dosavadní plnění schváleného oddlužení dlužníky. Dle obsahu protokolu z jednání (č.d. B-27) uložil přitom dlužníkům, aby nejpozději do 3 měsíců od tohoto jednání předložili jemu i správci navýšenou částku jejich příjmů a to minimálně ve výši 3.100,-Kč. V případě, že toto navýšení nedoloží nebo že nezašlou soudu ničeho, berou na vědomí, že ve věci bude již rozhodnuto bez nařízení dalšího ústního jednání a to tak, že povolené oddlužení bude zrušeno a jejich úpadek bude řešen konkursem. Dne 4.2.2015 bylo soudu prostřednictvím pošty doručeno podání, jímž mu dlužníci předložili mimo jiné darovací smlouvu, jíž se jim jejich syn Marek Tancoš zavázal poskytovat dar ve výši 3.100,-Kč měsíčně do té doby, než si dlužník najde zaměstnání. Jinými slovy, povinnost, již jim soud dne 3.12.2014 uložil a jejímž nesplněním podmínil zrušení oddlužení a prohlášení konkursu na jejich majetek bez nařízení dalšího jednání, dlužníci splnili.

Podáním ze dne 3.6.2016 (č.d. B-38) informoval správce soud mimo jiné o tom, že dlužník je nadále evidován na Úřadu práce ČR, aniž by mu byla vyplácena podpora, že dlužnice je dlouhodobě v pracovní neschopnosti a plnění z darovací smlouvy nebylo poskytnuto po dobu 9 měsíců, a navrhl mu, aby schválené oddlužení zrušil a rozhodl o řešení úpadku dlužníků konkursem. V rozporu s ust. § 418 odst. 4 insolvenčního zákona soud prvního stupně za účelem projednání tohoto návrhu žádné jednání nenařídil a bez dalšího s poukazem na zjištění učiněná v průběhu oddlužení (zejména na jednání konaném dne 3.12.2014) schválené oddlužení dlužníků zrušil a prohlásil na jejich majetek konkurs. Řízení tak zatížil vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a již v odvolacím

řízení nelze reparovat, neboť za tím účelem je třeba zjistit skutkový stav věci, tj. zejména ověřit rozsah plnění poskytnutého dlužníky v dosavadním průběhu oddlužení, provedením dokazování zjistit, kolik jsou dlužníci schopni plnit na oddlužení po přiznání invalidního důchodu dlužníkovi a zda skutečně lze předpokládat, že se nezajištěným věřitelům nedostane uspokojení jejich pohledávek alespoň v rozsahu 30 %.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání dlužníků důvodným a podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 21. září 2016

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík