2 VSPH 1584/2012-A-20
KSPH 41 INS 17502/2012 2 VSPH 1584/2012-A-20

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníků Lucie Bolvanové a Josefa Bolvana, obou bytem Havlíčkova 53, Zbyslav, zahájené na návrh dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 41 INS 17502/2012-A-15 ze dne 15.října 2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 41 INS 17502/2012-A-15 ze dne 15.října 2012 se mění tak, že se Lucii Bolvanové a Josefu Bolvanovi ukládá zaplatit společně a nerozdílně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč do deseti dnů od právní moci usnesení v hotovosti do pokladny nebo na účet Krajského soudu v Praze.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 41 INS 17502/2012-A-15 ze dne 15.10.2012 uložil Lucii a Josefu Bolvanovým (dále jen dlužnice a dlužník, popř. dlužníci), již se domáhali vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení, aby do pěti dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatili každý zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč.

V odůvodnění soud uvedl, že mu byly dne 19.7.2012 doručeny insolvenční návrhy, jimiž se dlužníci domáhali zjištění úpadku a povolení oddlužení. Usnesením ze dne 25.7.2012 spojil insolvenční soud obě věci ke společnému projednání. Po předběžném posouzení dospěl soud k závěru, že dlužníci disponují dostatečnými příjmy (dlužnice ve výši 14.100,-Kč a dlužník ve výši 11.362,-Kč) umožňujícími splnit podmínky oddlužení plněním splátkového kalendáře. Protože je podle soudu nutné zajistit již v této fázi insolvenčního řízení prostředky nezbytné k výkonu funkce insolvenčního správce bezprostředně poté, co bude ustanoven do funkce, uložil každému z dlužníků, aby zaplatil zálohu ve výši 5.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze se dlužníci včas odvolali a požadovali, aby je odvolací soud změnil tak, že jim uloží povinnost zaplatit společně a nerozdílně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč. V odvolání namítali, že po spojení věcí ke společnému projednání bude v řízení figurovat jediný insolvenční správce, a náklady řízení budou rovněž jen jedny. Kromě toho by jim vydání 10.000,-Kč způsobilo neřešitelné existenční problémy.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce, překlenout tak nedostatek finančních prostředků bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a poskytnout záruku úhrady alespoň části nároků insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty.

Z insolvenčního návrhu a předložených příloh odvolací soud zjistil, že se dlužníci domáhali vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení s tím, že dlužnice má vůči osmi věřitelům splatné závazky v celkové výši 437.086,91 Kč a dlužník má vůči sedmnácti věřitelům splatné závazky v celkové výši 549.471,33 Kč, vlastní movité věci v hodnotě cca 46.000,-Kč a rodinný dům s pozemkem zatížené zástavním právem v katastrálním území Zbyslav zřízeným ve prospěch Hypoteční banky, a.s. a spoluvlastnický podíl v rozsahu 1/16 na stavbě a pozemku v katastrálním území Úžice u Kralup nad Vltavou, mají toliko vzájemnou vyživovací povinnost a jejich měsíční příjem tvoří mzda dlužnice ve výši 14.100,-Kč a invalidní důchod dlužníka ve výši 11.362,-Kč. Protože z těchto údajů je zřejmé, že úpadek dlužníků bude-jak vyjádřil soud prvního stupně-pravděpodobně řešen oddlužením, je odvolací soud stejně jako soud prvního stupně toho názoru, že složení zálohy je nezbytné. Je tomu tak proto, že odměna a hotové výdaje insolvenčního správce budou sice hrazeny v průběhu oddlužení, je však nezbytné zajistit prostředky potřebné na úhradu prvotních nákladů insolvenčního řízení po vydání rozhodnutí o úpadku a ustanovení insolvenčního správce do schválení oddlužení. Vzhledem k tomu, že insolvenční soud rozhodl o spojení obou, původně samostatně vedených věcí ke společnému projednání, je odvolací soud přesvědčen o tom, že bylo namístě uložit dlužníkům povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení společně a nerozdílně, a to ve výši 5.000,-Kč.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 občanského soudního řádu a napadené usnesení v tomto smyslu změnil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 1.března 2013

JUDr. Jiří Kareta, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová