2 VSPH 1570/2015-B-41
KSPH 38 INS 32729/2012 2 VSPH 1570/2015-B-41

U S N E S E NÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Lukáše Pindury, bytem Královice 16, o odvolání Komerční banky, a.s. sídlem Na Příkopě 969/33, Praha 1, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 38 INS 32729/2012-B-22 ze dne 3. srpna 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 38 INS 32729/2012- B-22 ze dne 3. srpna 2015 se v bodech I. a III. výroku m ě n í tak, že se insolvenčnímu správci Ing. Pavlu Vlčkovi uděluje souhlas k vydání výtěžku zpeněžení ve výši 286.490,29 Kč zajištěnému věřiteli Komerční bance, a.s. a určuje se mu odměna za zpeněžení ve výši 31.198,79 Kč.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 38 INS 32729/2012-B-22 ze dne 3.8.2015 v insolvenčním řízení vedeném na majetek Lukáše Pindury (dále jen dlužník) udělil insolvenčnímu správci Ing. Pavlu Vlčkovi (dále jen správce) souhlas s tím, aby zajištěnému věřiteli Komerční bance, a.s. (dále jen zajištěný věřitel) vydal výtěžek zpeněžení ve výroku specifikovaných nemovitostí (dále jen nemovitosti) ve výši 283.092,74 Kč (bod I. výroku), správci uložil povinnosti spojené s vydáním výtěžku (bod II. výroku), přiznal mu odměnu za zpeněžení nemovitostí ve výši 34.596,34 Kč (bod III. výroku) a odmítl námitky zajištěného věřitele proti návrhu správce na vydání výtěžku zpeněžení (bod IV. výroku).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 20.11.2013 rozhodl o úpadku dlužníka, prohlásil na jeho majetek konkurs a ustanovil správce do funkce. Podáním ze dne 12.6.2015 mu správce podal návrh na vydání výtěžku zpeněžení nemovitostí zajištěnému věřiteli, jehož pohledávka v celkové výši 2.118.308,95 je zajištěna zástavním právem k nemovitostem s tím, že výtěžek zpeněžení činí 350.000,-Kč a náklady spojené se správou a zpeněžením nemovitostí 32.310,92 Kč. isir.justi ce.cz

Cituje ust. § 298 odst. 2 až 4 insolvenčního zákona udělil soud správci souhlas s vydáním výtěžku ve výši 283.092,74 Kč zajištěnému věřiteli, když vyšel z toho, že čistý výtěžek zpeněžení nemovitostí činil 317.689,08 Kč, od něhož odečetl odměnu správce, jež dle ust. § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále jen vyhláška) činí 34.596,34 Kč, tj. 9 % z čistého výtěžku zpeněžení (28.592,02 Kč) s připočtením daně z přidané hodnoty ve výši 21 % (tj. 6.004,32 Kč). Kromě toho odmítl soud námitky zajištěného věřitele proti návrhu správce, poukazuje na to, že dle ust. § 298 odst. 3 insolvenčního zákona je k podání námitek oprávněn dlužník a ostatní věřitelé, nikoli však zajišžěný věřitel. Nadto zdůraznil, že výpočet odměny provedený správcem považoval za správný.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze se zajištěný věřitel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud v bodech I. a III. výroku změnil tak, že správci udělí souhlas s tím, aby mu vydal výtěžek zpeněžení ve výši 286.490,29 Kč, a určí mu oměnu ve výši 31.198,79 Kč. V odvolání namítal, že odměna správce nebyla správně vypočtena. Zdůraznil, že jeho pohledávka i odměna správce je uspokojována z tzv. čistého výtěžku zpeněžení (výtěžku zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením předmětu zajištění), přičemž výpočet odměny je třeba provést tak, že k odměně dle ust. § 1 odst. 2 vyhlášky (zde ve výši 9 % z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli) je třeba neprodleně připočítat daň z přidané hodnoty ve výši 21%, aby nebyla hrazena na úkor zajištěného věřitele z částky připadající na něj. Odměna správce dle jeho výpočtu činí 31.198,80 Kč (25.784,13 Kč + DPH 5.414,67 Kč) a výtěžek připadající na něj 286.490,29 Kč. Při výpočtu je třeba postupovat tak, že částku 317.689,08 je třeba vydělit koeficientem 110,89 (100 představuje podíl výtěžku určeného zajištěnému věřiteli a 10,89 podíl odměny správce), přičemž vypočtený podíl (zde 2.864,9028) je následně třeba vynásobit příslušným koeficientem za účelem zjištění výše výtěžku určené zajištěnému věřiteli (100) a odměny správce (10,89).

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení Krajského soudu v Praze v rozsahu napadeném odvoláním zajištěného věřitele i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 167 odst. 1 insolvenčního zákona se zajištění věřitelé v rozsahu zajištění uspokojují ze zpeněžení věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla jejich pohledávka zajištěna, nestanoví-li tento zákon jinak. Pro pořadí jejich uspokojení je rozhodující doba vzniku zástavního práva nebo doba vzniku zajištění, nedohodnou-li se zajištění věřitelé písemně jinak.

Podle ust. § 298 insolvenčního zákona mají zajištění věřitelé právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna (odst. 1). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odst. 2). Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví (odst. 3). Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu (odst. 4). Zajištěnému věřiteli, který dosud nesplnil povinnost podle § 157 odst. 1, se vydá výtěžek zpeněžení po odečtení částky připadající na splnění této povinnosti (odst. 5). Pro zpeněžení podle § 293 se odstavec 2 použije jen tehdy, jestliže zajištěný věřitel dosud nesplnil povinnost podle § 230 odst. 3 (odst. 6). Rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání (odst. 7).

Podle ust. § 38 odst. 1 insolvenčního zákona má insolvenční správce právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu.

Podle ust. § 1 odst. 1 vyhlášky ve znění účinném od 1.1.2014 pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměnu insolvenčního správce součet odměny určené podle odstavce 2 a odstavce 3. Pro účely výpočtu odměny podle věty první zahrnuje výtěžek zpeněžení určený k vydání věřitelům i částku připadající na odměnu insolvenčního správce.

Podle ust. § 1 odst. 2 vyhlášky činí odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele 9 % z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli, je-li menší než 1 milion Kč, jak je tomu v projednávané věci.

Pro rozhodnutí o odvolání zajištěného věřitele je v daném případě podstatné, že-jak již uvedeno shora-soud prvního stupně rozhodl o úpadku dlužníka a o prohlášení konkursu na jeho majetek dne 20.11.2013 (právní moci nabylo toto rozhodnutí dne 19.12.2013). S přihlédnutím k tomu, že se dle článku II. bodu 1. přechodného ustanovení vyhlášky č. 398/2013 Sb., jíž byla vyhláška novelizována s účinností od 1.1.2014, v insolvenčních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky postupuje podle vyhlášky č. 313/2007 Sb. ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, jestliže do dne nabytí účinnosti této vyhlášky již bylo vydáno rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, je zřejmé, že soud prvního stupně při posuzování správnosti výpočtu a určení odměny správce nesprávně aplikoval vyhlášku ve znění novelizovaném s účinností od 1.1.2014, přestože měl postupovat podle vyhlášky ve znění účinném do 31.12.2013. Jak již odvolací soud opakovaně judikoval, podle právní úpravy obsažené ve vyhlášce ve znění účinném do 31.12.2013 participovali zajištění věřitelé i insolvenční správce na čistém výtěžku zpeněžení tak, jak uvedl zajištěný věřitel v odvolání, a odměnu bylo třeba vypočíst způsobem, jenž v odvolání přesně popsal. Tomu, že podle ust. § 1 odst. 1 vyhlášky ve znění účinném od 1.1.2014 zahrnuje výtěžek zpeněžení určený k vydání věřitelům pro účely výpočtu odměny i částku připadající na odměnu insolvenčního správce, odpovídá způsob výpočtu, jenž v daném případě nesprávně použil správce.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání zajištěného věřitele důvodným, a podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu změnil napadené usnesení v bodech I. a III. výroku tak, jak se toho zajištěný věřitel v odvolání domáhal.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; lhůta pro podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem.

V Praze dne 10. listopadu 2016

JUDr. Jiří K a r e t a , v.r. předseda senátu

Za správnost: J. Vlasáková