2 VSPH 1567/2013-B-95
MSPH 78 INS 3757/2010 2 VSPH 1567/2013-B-95

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka K.P.R., s.r.o., sídlem Pod Šancemi 196/4, Praha 9, o odvolání Ing. Pavla Curycha, bytem V Průčelí 1653, Praha 4, zast. advokátem Mgr. Robertem Plickou, sídlem V Cibulkách 539/49, Praha 5, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 78 INS 3757/2010-B-85 ze dne 18. července 2013

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 78 INS 3757/2010-B-85 ze dne 18. července 2013 se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 78 INS 3757/2010-B-85 ze dne 18.7.2013 v insolvenčním řízení týkajícím se K.P.R., s.r.o. (dále jen dlužník) v bodě I. výroku povolil částečný rozvrh, o němž rozhodl v bodě II. výroku tak, že část dosavadního výtěžku zpeněžení majetkové podstaty rozvrhl mezi zjištěné pohledávky v rozsahu 1,6505 % v částkách, jež v něm spolu s označením věřitelů a jejich zjištěných pohledávek specifikoval, a v bodě III. výroku uložil insolvenčnímu správci JUDr. Danielu Kaplanovi, LL.M. (dále jen správce), aby provedl částečný rozvrh do třiceti dnů od právní moci usnesení, zapsal do upraveného seznamu přihlášek, jaká částka byla na každou pohledávku vyplacena, eventuálně složena do úschovy soudu, a podal o provedeném rozvrhu zprávu do deseti dnů od právní moci usnesení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že podáním ze dne 3.7.2013 předložil správce návrh na povolení částečného rozvrhu. Soud po přezkoumání návrhu shledal, že je věcně správný, že respektuje právní úpravu insolvenčního zákona a splňuje podmínky právní úpravy pro povolení částečného rozvrhu soudem. Návrhu proto v celém rozsahu vyhověl a vydal podle něj částečné rozvrhové usnesení podle ust. § 301 insolvenčního zákona.

Proti tomuto usnesení se včas odvolal věřitel Ing. Pavel Curych (dále odvolatel) a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Argumentoval zejména tím, že napadené usnesení bylo vydáno v rozporu s ust. § 301 insolvenčního zákona. Správce podle něj v návrhu na vydání částečného rozvrhu nezmínil, že s některými věřiteli vede pokračující jednání o jejich pohledávkách za podstatou, jejichž výše není ve vztahu k rozdělovanému výtěžku zpeněžení bagatelní. Odvolatel uplatňoval pohledávku postavenou naroveň pohledávkám za podstatou ve výši 807.578,22 Kč a věřitel Milano Real, s.r.o. pohledávku za podstatou ve výši 3.500.000,-Kč. Dále odvolatel vysvětlil, proč správce -dle názoru odvolatele-nedůvodně nepovažuje jeho pohledávku za pohledávku postavenou naroveň pohledávkám za podstatou. Kromě toho upozorňoval na nepřezkoumatelnost napadeného usnesení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Z ust. § 301 odst. 1 insolvenčního zákona vyplývá, že pokud to umožňuje stav zpeněžení majetkové podstaty, navrhne insolvenční správce kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení insolvenčnímu soudu, aby povolil částečný rozvrh; s jeho návrhem musí souhlasit věřitelský výbor. V návrhu musí uvést, které pohledávky mají být v částečném rozvrhu uspokojeny a do jaké výše. Podle odst. 2 a 4 téhož ustanovení platí, že insolvenční soud povolí částečný rozvrh, jestliže jej umožňuje stav výtěžku zpeněžení majetkové podstaty, jestliže jím nejsou dotčena práva zajištěných věřitelů, jestliže jím nemůže být ohrožen rozvrh po konečné zprávě a jestliže je navrhované uspokojení pohledávek, zahrnutých do částečného rozvrhu, nepochybné. O pohledávkách zahrnutých do částečného rozvrhu vydá insolvenční soud rozvrhové usnesení, které doručí dlužníkovi, insolvenčnímu správci a všem věřitelům, kteří jsou do něho zahrnuti. Tyto osoby mohou proti němu podat odvolání.

Odvolací soud ze spisu zjistil, že poté, co insolvenční soud vydal napadené usnesení, mu správce podáním ze dne 20.11.2013 mimo jiné oznámil, že byl Milano Real, s.r.o. žalován o zaplacení pohledávky za podstatou ve výši 67.077,-Kč, přičemž tímto žalobcem je veden i další spor ze stejného titulu o zaplacení pohledávky ve výši 3.500.000,-Kč. Vzhledem k této skutečnosti nelze dle názoru správce postupovat podle usnesení o částečném rozvrhu do doby, než budou soudní spory s Milano Real, s.r.o. pravomocně rozhodnuty. Správce proto soud požádal, aby mu v rámci své dohlédací činnosti případně udělil správci pokyny, zda i za této situace má být částečný rozvrh proveden.

Odvolací soud předně považoval za nutné zdůraznit, že ve smyslu ust. § 7 odst. 1 insolvenčního zákona musí usnesení vydaná soudem v insolvenčním řízení odpovídat požadavkům vymezeným v příslušných ustanoveních občanského soudního řádu, když rozvrhové usnesení i rozhodnutí o částečném rozvrhu dle ust. § 301 insolvenčního zákona musí být s ohledem na svou povahu vždy odůvodněno způsobem popsaným v ust. § 157 odst. 2 o.s.ř. Těmto požadavkům však soud prvního stupně v napadeném usnesení nedostál. V odůvodnění napadeného usnesení totiž neuvedl žádná skutková zjištění, jež ho vedla k závěru, že byly splněny podmínky podle ust. § 301 odst. 2 insolvenčního zákona. Protože se zjevně vůbec nezabýval tím, zda vydáním částečného rozvrhu nemohou být dotčena práva věřitelů s pohledávkami za podstatou nebo s pohledávkami postavenými jim naroveň, neuvedl nic, z čeho by bylo lze dovodit, že provedení částečného rozvrhu nemůže ohrozit provedení rozvrhu po konečné zprávě, a že tedy současný stav výtěžku zpeněžení majetkové podstaty daný částečný rozvrh skutečně umožňuje. Tyto nedostatky napadeného rozhodnutí mají dokonce za následek pochybnost správce o tom, zda může částečný rozvrh provést, resp. jeho stanovisko, z něhož lze dovodit, že existují okolnosti, jež splnění částečného rozvrhu vylučují.

Vzhledem ke shora popsaným vadám zmatečnostní povahy vylučujícím posouzení věcné správnosti napadeného rozhodnutí v odvolacím řízení postupoval odvolací soud podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a b) a § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu, napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 2. prosince 2013

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková