2 VSPH 1545/2014-B-81
KSUL 46 INS 125/2008 2 VSPH 1545/2014-B-81

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a ze soudců Mgr. Martina Lišky a Mgr. Kláry Halové ve věci dlužníka Josefa anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Velká Hradební 2336/8A, Ústí nad Labem, adresa pro doručování: Keplerova 719/44, Ústí nad Labem, o odvolání insolvenčního správce JUDr. Pavla Jiřičky, sídlem Velká Krajská 52/2, Litoměřice, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 46 INS 125/2008-B-68 ze dne 17. července 2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 46 INS 125/2008-B-68 ze dne 17. července 2014 se v bodě I. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem v bodě I. výroku shora označeného usnesení uložil insolvenčnímu správci dlužníka JUDr. Pavlu Jiřičkovi (dále jen Správce) pořádkovou pokutu ve výši 10.000,-Kč s tím, že je povinen ji zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, a v bodě II. výroku Správce vyzval, aby do 7 dnů od doručení usnesení předložil zprávu o splnění rozvrhu, nebo sdělil, co jejímu předložení brání.

V odůvodnění usnesení soud reprodukoval dosavadní průběh insolvenčního řízení zejména tak, že: 1) usnesením ze dne 11.7.2013 schválil rozvrhové usnesení (dále jen Rozvrhové usnesení) a Správci uložil, aby do 1 měsíce od právní moci Rozvrhového usnesení rozvrh splnil a předložil o tom soudu zprávu (dále jen Zpráva) spolu s upraveným seznamem přihlášených pohledávek, 2) ačkoli Rozvrhové usnesení nabylo právní moci dne 31.7.2013 a lhůta ke splnění rozvrhu připadla na den 2.9.2013, Správce Zprávu nepodal; dne 27.9.2013 byl proto opětovně vyzván ke splnění uložené povinnosti, na což Správce reagoval až podáním ze dne 27.11.2013, v němž sdělil, že rozvrh dosud nemohl splnit, neboť mu 2 věřitelé, jež se pokusí opětovně kontaktovat, nesdělili bankovní spojení, 3) ačkoli soud Správci poskytl další lhůtu k tomu, aby rozvrh dokončil uspokojením všech věřitelů, Správce dalších více než 6 měsíců nepodal zprávu o provedení rozvrhu, ani nesdělil jakékoli jiné skutečnosti.

Soud zdůraznil, že v daném řízení nejde o první pochybení Správce, v jeho průběhu mu již totiž 2x uložil pořádkovou pokutu za průtahy a neplnění výzvy k předložení průběžné zprávy a konečné zprávy. Cituje ust. § 81 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) proto Správci uložil za opakované provinění v řízení pořádkovou pokutu při dolní hranici zákonného rozpětí.

Proti bodu I. výroku tohoto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, jímž mu byla uložena pořádková pokuta, podal Správce včasné odvolání, v němž namítal, že povinnost uloženou mu soudem neporušil, když věřitelům, kteří poskytli potřebnou součinnost a sdělili číslo bankovního účtu, peněžní prostředky dle Rozvrhového usnesení poukázal. Dva věřitelé ovšem tuto součinnost neposkytli, jsou (byli) zcela nekontaktní, a proto mu nezbylo, než ve prospěch těchto věřitelů podat návrh na přijetí peněžních prostředků do soudní úschovy s tím, že jakmile bude úschova soudem provedena, bude Rozvrhové usnesení splněno. S přihlédnutím k tomu, že podáním dne 27.11.2013 soudu sdělil, co brání v plnění rozvrhu, Správce požadoval, aby mu odvolací soud pořádkovou pokutu prominul a napadené usnesení v bodě I. zrušil.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (ust. § 94 odst. 2 písm. c/ IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející dle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 36 odst. 2 IZ poskytuje insolvenční správce věřitelským orgánům součinnost nezbytnou k řádnému výkonu jejich funkce; zejména se na žádost věřitelského orgánu účastní jeho jednání. Neurčí-li insolvenční soud jinak, předkládá insolvenční správce věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu nejméně jednou za 3 měsíce písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení.

Podle ust. § 81 odst. 2 IZ může insolvenční soud uložit insolvenčnímu správci, který nesplnil povinnost uloženou mu soudem nebo řádně neplní jiné své povinnosti, pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200.000,-Kč.

Smyslem uložení pořádkové pokuty je výchovně působit na toho, komu je ukládána s cílem, aby se činnost, jednání nebo opomenutí osoby, která jí byla sankcionována, v budoucnu neopakovala. Ve vztahu k insolvenčnímu správci je pořádková pokuta procesním nástrojem insolvenčního soudu sloužícím k vynucení řádného výkonu funkce insolvenčního správce ve smyslu ust. § 36 IZ, tj. především ke splnění jeho povinností vyplývajících ze zákona anebo uložených insolvenčním soudem při výkonu jeho dohlédací činnosti dle ust. § 11 IZ. Uložení pořádkové pokuty přichází v úvahu především v případě, kdy pochybení správce mohou ve svém důsledku ztížit další postup insolvenčního řízení či dosažení jeho účelu nebo kdy zjištěná závada v postupu správce již takový nežádoucí důsledek nastolila, a přitom nejde o pochybení natolik závažné či opakované, aby odůvodňovalo zproštění funkce dle ust. § 32 IZ. Výše uložené pokuty musí odpovídat rozsahu a závažnosti porušení povinností správce.

Na základě výše popsaných rozhodných skutečností, jejichž existence se podává z obsahu spisu, je i odvolací soud přesvědčen o tom, že podmínky pro uložení pořádkové pokuty byly splněny. Námitku, že Správce povinnost uloženou mu soudem neporušil, neboť podáním ze dne 27.11.2013 mu sdělil, proč nemůže Rozvrhové usnesení splnit, nepovažuje odvolací soud za důvodnou za situace, kdy lhůta stanovená ke splnění Rozvrhového usnesení připadla na den 2.9.2013, a Správce jej nesplnil ani do dne vydání napadeného usnesení (tedy téměř ani po roce), ačkoli byl k jeho splnění soudem opakovaně vyzýván. Ani skutečnost, že někteří věřitelé nesdělili své bankovní účty, Správci nebránila, aby Rozvrhové usnesení splnil postupem dle ust. § 307 odst. 3 IZ, tedy tak, že částky určené pro tyto věřitele proplatil na jejich náklad zpravidla ve svém sídle, a jestliže nedošlo k jejich proplacení do 30 dnů od Rozvrhového usnesení pro překážku na jejich straně, mohl (a měl) je Správce složit do úschovy u soudu a věřitele o tom vyrozumět. Okolnost, že tak Správce nebyl schopen učinit ani do dne vydání tohoto usnesení, jde jedině k jeho tíži.

Nadto budiž zdůrazněno, že insolvenční správce musí svoji zákonnou povinnost splnit rozvrhové usnesení obsaženou v ust. § 307 odst. 3 IZ plnit automaticky, bez jakýchkoli výzev. Jestliže tak Správce nečinil ani po téměř roce od soudem určené lhůty, a ani po opakovaných výzvách, lze výkon funkce Správce charakterizovat jako nedbalý ztěžující další postup insolvenčního řízení. Soudu prvního stupně, jenž za této situace rozhodl o uložení pořádkové pokuty v jím určené výši, proto nelze vytknout žádné pochybení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání Správce důvodným a napadené usnesení v odvoláním napadeném rozsahu podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 15. června 2015

Mgr. Tomáš B r a u n, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová