2 VSPH 1534/2013-B-2547
MSPH 96 INS 714/2009 2 VSPH 1534/2013-B-2547

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Ji ího Karety a soudc JUDr. Ji ího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve vČci dlužníka Pražského stavebního bytového družstva, sídlem Na Hutmance 300/7, Praha 5, do níž vstoupilo státní zastupitelství, o odvolání JUDr. Václava Surového, bytem Vodnická 50, Praha 4, proti usnesení MČstského soudu v Praze .j. MSPH 96 INS 714/2009-B-2132 ze dne 9. srpna 2013

takto:

Usnesení MČstského soudu v Praze .j. MSPH 96 INS 714/2009-B-2132 ze dne 9. srpna 2013 se mČní tak, že se uruje odmČna insolvenního správce JUDr. Tomáše Pelikána ve výši 5.082,-K za bezplatný p evod bytové jednotky uvedené v jeho návrhu ze dne 5. prosince 2011 (B-1566) do vlastnictví oprávnČné osoby JUDr. Václava Surového a náhrada náklad nezbytnČ vynaložených na provedení všech pot ebných úkon s tím spojených ve výši 1.000,-K.

Od vodnČní:

MČstský soud v Praze usnesením .j. MSPH 96 INS 714/2009-B-2132 ze dne 9.8.2013 rozhodl v insolvenním ízení vedeném na majetek Pražského stavebního bytového družstva (dále jen dlužník i družstvo) o tom, že odmČna insolvenního správce JUDr. Tomáše Pelikána (dále jen správce) podle ust. § 285 odst. 4 insolvenního zákona p i p evodu bytové jednotky popsané v jeho návrhu zve ejnČném pod .u. B-1566 iní 14.583,-K + DPH (bod I. výroku), a správci uložil, aby vyíslil náhradu náklad nezbytnČ vynaložených na provedení všech pot ebných úkon k postupu podle ust. § 285 odst. 4 insolvenního zákona do 14 dn od doruení rozhodnutí, pokud je bude požadovat (bod II. výroku).

V od vodnČní usnesení soud p edevším uvedl, že se správce domáhal návrhem (B-1566) urení své odmČny podle ust. § 285 odst. 4 insolvenního zákona za p evod bytové jednotky a p íslušného spoluvlastnického podílu na spolených ástech budovy a na pozemku (dále jen jednotka) do vlastnictví lena družstva-oprávnČné osoby JUDr. Václava Surového (dále jen odvolatel) ve výši 39.984,-K a na nákladech s tím spojených útoval 500,-K. Správce v návrhu rozepsal úkony, jež musel provést za úelem p evodu jednotky, což si celkem vyžádalo 17,5 hodiny asu. Odvolatel návrh správce neakceptoval.

K vČci se vyjád ilo Vrchní státní zastupitelství v Praze, podle jehož názoru by mČ ítkem pro stanovení výše odmČny insolvenního správce mČlo být množství úelnČ vynaložené námahy, tedy jak kvantitativní složka odvedené práce, tj. poet úkon a jejich asová náronost, tak kvalitativní složka, tj. sazba, jakou by mČla být hodinová práce odmČnČna.

Soud si opat il adu podklad formou dotaz adresovaných r zným subjekt m (bytová družstva, realitní kancelá e, advokáty), z nichž ást uvedla, že pro urení odmČny za bezplatné p evody jednotek nejsou kompetentní, a zbylá ást v odpovČdi uvedla r znou výši odmČn v rozmezí od 4.500,-K do 30.000,-K. Za úelem urení odmČny správce ustanovil soud znalce, avšak k jím vypracovanému posudku (B-2028) nep ihlédl, nebo nebyl dle jeho názoru použitelný.

Soud podrobnČ rozebral ust. § 5 vyhlášky . 313/2007 Sb., o odmČnČ insolvenního správce, o náhradách jeho hotových výdaj , o odmČnČ len a náhradník vČ itelského výboru a o náhradách jejich nutných výdaj , se závČrem, že p i urení odmČny insolvenního správce je t eba p ihlédnout zejména k délce doby, rozsahu a náronosti vykonávané innosti. OhlednČ délky doby výkonu funkce správce konstatoval, že úpadek dlužníka byl zjištČn dne 17.4.2009, první žádost o urení odmČny správce obdržel dne 15.4.2010 (B-549), první nesouhlas se správcem navrženou odmČnou obdržel dne 30.12.2010 (B-769) a poslední nesouhlas obdržel v ervenci 2012 (B-1850), tedy že proces p evodu jednotek trvá od prohlášení úpadku do ervence 2012. Uzav el na tom, že správcem kalkulovaných 17,5 hodiny práce u oprávnČné osoby považuje za reálný. P i posuzování rozsahu a náronosti úkon správce rozlenil soud úkony správce podle stadií procesu p evodu (shromažćování podklad , posouzení obsahu dokument a vlastní p evod) se závČrem, že jednotlivé vČci oprávnČných osob jsou v obdobném stadiu rozpracovanosti a že daná vČc není žádnou výjimkou.

Dále vyjád il insolvenní soud názor, že se odvolatel mýlí, pokud mČl zato, že správce nadbytenČ kontroloval a ovČ oval nČkteré listiny. Dle soudu nelze totiž klást správci k tíži jeho pelivost, když ovČ oval, studoval a provČ oval doklady a listiny týkající se jednotlivých oprávnČných osob, nebo v minulosti byly zaznamenány p ípady, kdy se nČkteré osoby vydávaly za oprávnČné osoby, akoliv jimi nebyly nebo anuita jednotky nebyla ádnČ splacena anebo nebyly vypo ádány vzájemné závazky apod. P ipomnČl, že správce u dlužníka postrádal výhodu spoívající ve vedení ádných záznam a složek len družstva. Proto byla na místČ pelivost správce, jak ve vztahu k jeho odpovČdnosti, tak ve vztahu k vČ itel m.

Soud vyšel z internetových nabídek právních služeb, jež se pohybují v rozmezí od 1.000,-K do 7.000,-K za hodinu práce, protože analogie profese insolvenního správce a advokáta je v projednávané vČci srovnatelnČ nejbližší, když se hodinová sazba práce nejastČji pohybuje mezi 2.000,-K a 3.000,-K. Jak již uvedeno shora, nemČl soud v dané vČci d vod pochybovat o tom, že správce vynaložil na p ípad odvolatele 17,5 hodiny práce. Odhadl, že 2/3 z vykázaných hodin byla odborná práce, která vyžadovala specifické znalosti, zkušenosti, praxi a vzdČlání, a 1/3 z vykázaných hodin tvo ila jen práce administrativního charakteru. Odbornou práci ocenil ástkou 1 500 K za hodinu. Ovšem s p ihlédnutím k tomu, že správce musel evidentnČ d kladnČ nastudovat specifika dané problematiky, v. p iléhající judikatury, avšak takové nastudování je použitelné pro všechny obdobné kauzy (s výjimkou na každý p ípad naléhajících rozdílností) , a s p ihlédnutím k opakujícím se faktor m, ji snížil na ástku 1.000,-K za hodinu odborné práce. Za p imČ enou odmČnu za práce administrativního charakteru stanovil ástku 500,-K za hodinu s p ihlédnutím k tomu, že i tyto práce podléhají urité shodnosti ve více projednávaných kauzách. P i úvaze o výši odmČny správce vzal soud úvahu i odpovČdi vyzvaných respondent , by pouze z orientaního hlediska. ZávČrem shrnuto: soud vzal v úvahu poet pracovních hodin vykázaných správcem, stadium rozpracovanosti p evodu v p ípadČ odvolatele a rozsah a náronost provádČných úkon v návaznosti na odborné, informaní p edpoklady a znalosti. DospČl tak k závČru, že jako p imČ enou odmČnu lze správci p iznat odmČnu ve výši 14.583,-K sestávajících z 2/3 odborných hodin po 1.000,-K/hod. (11.666,-K) a z 1/3 administrativních hodin po 500,-K (tj. 2.916,-K).

Protože má správce vedle odmČny též právo na náhradu náklad nezbytnČ vynaložených na provedení všech pot ebných úkon , vyzval ho soud k jejich uplatnČní a doložení.

Proti tomuto usnesení MČstského soudu v Praze se odvolatel vas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a vČc vrátil soudu prvního stupnČ k dalšímu ízení. V odvolání namítal, že bod I. výroku je neuritý, zmatený a nevykonatelný. Soudu prvního stupnČ vytkl, že p i vyhodnocení rozsahu innosti správce vyšel z údaj vykázaných správcem, p estože jsou podle názoru znanČ nadhodnocené, nebo pokud by odpovídaly skutenosti, nemohl by se správce vČnovat jiným insolvenním ízení ani výkonu advokacie. Výše odmČny za hodinu práce nemá oporu v provedeném dokazování a soud ji p i absenci úpravy obsažené v provádČcím p edpise nemohl stanovit volnou úvahou. Poukázal p itom na znalecký posudek v obdobné vČci, podle nČhož by odmČna za p evod bytu mČla init 6.000,-K, podle jeho názoru je však obvyklou cenou 4.000,-K.

Vrchní státní zastupitelství v Praze ve vyjád ení k odvolání ze dne 10.10.2013 (B-2356) navrhlo, aby odvolací soud napadené usnesení zmČnil tak, správci urí odmČnu za p evod jednotky ve výši, kterou považovalo za p imČ enou v rozmezí 7 až 8 tisíc K s akceptací p vodního požadavku správce na náhradu náklad ve výši 500,-K. P ipomnČlo sv j d ívČjší názor, podle nČhož má být mČ ítkem odmČny správce za innost spojenou s p evodem bytu nikoli hodnota bytu, nýbrž množství jím úelnČ vynaložené námahy s ohledem na kvantitu jeho práce (t.j. nap . kolik hodin se jednotlivým p ípadem zabýval) a její kvalitu (tedy, kolik penČz m že nap . za 1 hodinu práce požadovat). Vodítkem v tomto smČru by nemČl být ani (modifikovaný) advokátní tarif nebo odhadem stanovený hodinový výtČžek práce správce p i samotném spravování podstaty, ale skutenost, že bezplatné vydání bytu bytového družstva jeho lenovi p edstavuje nejen urité množství práce, ale je též uritým produktem majícím na tuzemském trhu relativnČ ustálenou cenu, jež je v ýR dosti frekventovaná. Akoliv si soud prvního stupnČ v souladu s pokyny odvolacího soudu obstaral pot ebné podklady pro své rozhodnutí, na výpoet odmČny správce podle nich prakticky rezignoval a odmČnu vypoetl vynásobením nekriticky p evzatého údaje správce o potu nutných hodin práce a sazby stanovené volnou úvahou s použitím snížených cen advokátních služeb. Dále zastupitelství zopakovalo, že honorována má být úelnČ vynaložená námaha a koneným a rozhodujícím kritériem by mČla z stat cena obvyklá, nebo není ospravedlnitelné, aby za tutéž práci (resp. za týž výsledek) mČl jeden družstevník platit správci diametrálnČ více než jiný u normálního družstva. Z odvolání podaných v obdobných p ípadech poukazovalo na výstižné a rozsahem p imČ ené odvolání na .l. B-2074.

Odvolací soud se v prvé adČ zabýval tím, zda je odvolatel subjektivnČ legitimován k podání odvolání proti napadenému usnesení, a dospČl k závČru, že tomu tak je, nebo urení odmČny insolvenního správce a náhrady jeho náklad podle ust. § 285 odst. 4 insolvenního zákona se dotýká jeho práv i povinností a napadeným usnesením by mu mohla být zp sobena újma na majetkových právech.

Vrchní soud v Praze proto p ezkoumal napadené usnesení MČstského soudu v Praze vetnČ ízení jeho vydání p edcházejícího a dospČl k tČmto zjištČním a závČr m:

Podle ust. § 285 odst. 4 insolvenního zákona je insolvenní správce p i zpenČžování podstaty vázán zákonným p edkupním právem a právy nájemc podle zvláštního právního p edpisu. Nakládání s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví bytového družstva je omezeno právem fyzických osob-len družstva, již jsou nájemci byt i nebytových prostor, na výluné nabytí vlastnictví tČchto byt i nebytových prostor podle ust. § 23 odst. 1 a 3 a § 24 zákona . 72/1994 Sb., o vlastnictví byt , ve znČní pozdČjších p edpis , a insolvenní správce je proto musí nejprve nabídnout k bezplatnému p evodu osobám oprávnČným k výlunému nabytí vlastnictví za podmínek stanovených zvláštním právním p edpisem. Insolvenní správce je povinen provést všechny úkony, které jsou k p evodu tČchto byt a nebytových prostor pot ebné. Za to mu od osob oprávnČných k výlunému nabytí vlastnictví náleží náhrada náklad nezbytnČ vynaložených na provedení všech pot ebných úkon a odmČna stanovená podle zvláštního právního p edpisu. Nep ijme-li osoba oprávnČná k výlunému nabytí vlastnictví takovou nabídku do t í mČsíc od jejího doruení, p ikroí insolvenní správce ke zpenČžení, p iemž ustanovení zvláštního zákona o ochranČ práv nájemc se v tČchto p ípadech již nepoužijí.

Odvolací soud již ve své rozhodovací praxi, nap . v usnesení ze dne 31.1.2011, .j. MSPH 96 INS 714/2009, 3 VSPH 1068/2010-B-874, opakovanČ vyložil, že nárok oprávnČné osoby na bezplatný p evod bytu i nebytového prostoru do jejího vlastnictví dle výše citovaného ustanovení je zvláštním druhem zákonného p edkupního práva. Okolnost, že jde o p evod bezplatný, v pomČrech insolvenního práva znamená, že akoli se tak dČje v rámci zpenČžování majetkové podstaty, není tu výtČžek použitelný pro uspokojení pohledávek vČ itel . Zákon souasnČ podmi uje nárok na p evod tím, že je oprávnČná osoba povinna zaplatit jak náklady, jež si vyžádají všechny k tomu pot ebné úkony insolvenního správce, tak odmČnu insolvenního správce za toto zpenČžení majetkové podstaty.

Insolvenní správce p itom není oprávnČn (a to ani zálohovČ) hradit náklady spojené s p evodem z majetkové podstaty, proto je nezbytné, aby je oprávnČná osoba uhradila p edem. Rozsah a výše tČchto náklad bude záviset na tom, v jakém stadiu se proces uspokojování nárok oprávnČných osob v insolvenním ízení nalézá, nap . zda byl zapoat proces vyle ování bytových jednotek nebo prostor i zda byly p ipraveny návrhy smluv o p evodu.

Ze shora uvedeného lze dovodit, že p evod bytu nebo nebytového prostoru do vlastnictví oprávnČné osoby je inností správce p i zpenČžování majetkové podstaty. Tomuto závČru odpovídá i to, že ust. § 285 insolvenního zákona je souástí dílu pátého, jenž upravuje právČ zpenČžování majetkové podstaty. OdmČnu správce za zpenČžování majetkové podstaty upravuje vyhláška . 313/2007 Sb., o odmČnČ insolvenního správce, o náhradách jeho hotových výdaj , o odmČnČ len a náhradník vČ itelského výboru a o náhradách jejich nutných výdaj (dále jen vyhláška); právČ vyhláška je tedy tím zvláštním právním p edpisem, jenž zmi uje ust. § 285 odst. 4 insolvenního zákona.

S p ihlédnutím k tomu, že-jak zd raznČno výše-zde není výtČžku zpenČžení, je odvolací soud p esvČden o tom, že se odmČna správce za provedení úkon pot ebných k bezplatnému p evodu byt a nebytových prostor do vlastnictví oprávnČných osob podle ust. § 285 odst. 4 insolvenního zákona-v p ípadech, kdy se na ní oprávnČná osoba se správcem nedohodla-urí podle ust. § 5 vyhlášky.

Právo na výplatu této odmČny vzniká rozhodnutím insolvenního soudu, jenž jí urí podle kritérií stanovených právČ v ust. § 5 vyhlášky, není-li o její výši uzav ena dohoda mezi správcem a oprávnČnou osobou. P i úvaze o výši odmČny p ihlédne soud zejména k délce doby, rozsahu a náronosti úkon správce pot ebných k p evodu bytu i nebytového prostoru do vlastnictví každé z oprávnČných osob. Její výše bude (logicky) záviset i na tom, v jakém stadiu se bude proces uspokojování nároku konkrétní oprávnČné osoby v insolvenním ízení nalézat.

V dané vČci uril soud prvního stupnČ správci jeho odmČnu vycházeje z toho, že pravdivým je rozsah jím vykázaných inností a jejich asová náronost (17,5 hodiny práce), a 2/3 jím vykázaných hodin honoroval hodinovou sazbou 1.000,-K a zbývající 1/3 ocenil hodinovou sazbou 500,-K.

Pokud jde o rozsah a náronost úkon správce pot ebných k p evodu jednotky do vlastnictví odvolatelky, nemá ani odvolací soud d vod pochybovat o vČcné správnosti jednotlivých inností (doložených p íslušnými listinami) popsaných v návrhu správce ze dne 5.12.2011 (B-1566), dle nČhož správce: -sepsal a odeslal výzvu odvolateli k p edložení doklad , -p evzal složku odvolatele od dlužníka, -p evzal a zaevidoval podklady p edložené odvolatelem, -analyzoval podklady p evzaté od odvolatele a od dlužníka a zjiš oval, zda odvolateli svČdí právo na p evod (tj. zda odvolatel je lenkou družstva k okamžiku vzniku nájemního vztahu, zda splatil lenský podíl, zda uinil výzvu k p evodu jednotky ve lh tČ do 30.6.1995, zda je lenem družstva i nadále a zda trvá jeho nájemní vztah, zda zaplatil anuitu a zda nárok vznikl toliko jemu nebo i jeho manželce), -sepsal a odeslal nabídku k bezplatnému p evodu, -sepsal a odeslal návrh na rozhodnutí soudu o odmČnČ, -vyhotovil smlouvu o p evodu vlastnictví jednotky, -vyhotovil výzvu k uzav ení smlouvy o p evodu vlastnictví jednotky, -vyhotovil návrh na zápis vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, -sepsal prohlášení o zániku zajiš ovacích práv, -vedl celkovou evidenci oprávnČných osob.

Odvolací soud proto neshledal d vodnou tu ást odvolání, v níž odvolatel zpochyb oval vČcný rozsah innosti správce, nebo shora popsané úkony shledal též odvolací soud nezbytnými k p evodu jednotky podle ust. § 285 odst. 4 insolvenního zákona. Pokud jde o správcem vykázanou dobu 17,5 hodin, které nad posuzovanou vČcí strávil, zastává odvolací soud názor, že kritérium délky doby je p i úvaze o výši odmČny jen jedním z hledisek, nikoliv však jediným i rozhodujícím. Zbývá urit, zda je ve shora vymezeném skutkovém rámci správcem navržená odmČna p imČ ená zejména s p ihlédnutím k délce doby, rozsahu a náronosti úkon správce pot ebných k p evodu jednotky do vlastnictví odvolatelky. Odvolací soud-ve shodČ se soudem prvního stupnČ i s odvolatelem-zastává názor, že správcem navržená odmČna p imČ ená povaze vČci zjevnČ není.

Dle názoru odvolacího soudu-ve shodČ se stanoviskem Vrchního státního zastupitelství v Praze (B-2336)-by mČla být základním a rozhodujícím východiskem obvyklá cena spojená s p evodem jednotek do vlastnictví oprávnČných osob s event. p ihlédnutím k ponČkud vČtší pracnosti, jde-li o družstvo, na jehož majetek byl prohlášen konkurs. Akoliv v dané vČci spoívala innost správce v individuálním posouzení podklad vztahujících se k právnímu postavení odvolatele, v další fázi ízení se již zhusta jednalo o typizovanou innost, p i níž vycházel ze šablonovitých formulá vetnČ znČní výzev, nabídek k p evodu, znČní smluv nebo návrh soudu na urení své odmČny, které používal univerzálnČ v i všem oprávnČným osobám podle jednotnČ vytvo eného vzoru. Z uvedeného je z ejmé, že nikoliv veškerá innost správce byla inností istČ odbornou, ale v podstatném rozsahu šlo o innost administrativní, jejíž hodnota práce je výraznČ nižší, a o innost typizovanou a rutinní vzhledem ke znanému potu opakujících se p ípad (družstvo má 369 len ). OstatnČ odvolatel (stejnČ jako nČkte í další lenové družstva) správci iniciativnČ dodával pot ebné podklady, ímž mu jeho innost do urité míry usnadnil.

Kompletní cena za zpracování bezplatného p evodu vlastnictví bytové jednotky ze strany bytového družstva (i jiného vlastníka) se pohybuje v rozmezí 4.000,-K až 6.000,-K (bez DPH) na území hlavního mČsta Prahy (B-2074), jak lze zjistit p edevším z odpovČdí soudem dotázaných bytových družstev. Nap . SBD POKROK dle sdČlení ze dne 2.11.2012 (.l. B-1931) útuje oprávnČným osobám za takový p evod poplatek ve výši 5.000,-K vetnČ DPH a Stavební bytové družstvo Praha dle sdČlení ze dne 12.11.2012 (B-1963) útuje svým len m 4.500,-K. Ze sdČlení Svazu eských a moravských bytových družstev ze dne 12.11.2012 (B-1965) odvolací soud zjistil, že se dle jeho neoficiálních informací pohybuje cena p evodu jednoho bytu zhruba mezi 3.500,-K až 5.000,-K. K obdobným závČr m ostatnČ dospČla i Ing. Irena Votavová ve znaleckém posudku, jenž si soud prvního stupnČ za tím úelem objednal (a k nČmuž následnČ nep ihlédl), dle nČhož iní hodnota práce správce za úkony pot ebné k bezplatnému p evodu byt a nebytových prostor do vlastnictví oprávnČných osob Jaroslava ýecha, Magdaleny ýechové a Ing. Pavla Kolody maximálnČ 6.000,-K vetnČ DPH vetnČ dostatené rezervy. Dlužno dodat, že za p imČ enou odmČnu správce považuje Vrchní státní zastupitelství v Praze ástku 7-8 tisíc K.

Pokud jde o soudem dotázané realitní i advokátní kancelá e, jež se bezplatnými p evody bytových jednotek do vlastnictví oprávnČných osob podle zvláštního zákona standardnČ nezabývají a jež se vyjad ovaly výlunČ ke komerním-úplatným p evod m, nepovažoval odvolací soud jejich sdČlení za rozhodující. OstatnČ, již ve svých d ívČjších kasaních rozhodnutích (nap . v usnesení ze dne 3.5.2011, sp. zn. 1 VSPH 88/2011-B-1005) odvolací soud vyložil, pro pro výpoet odmČny nelze použít zp sob výpotu odmČny podle advokátního tarifu (z tarifní hodnoty vycházející z tržní ceny p evádČné jednotky), nebo takový postup zjevnČ neodpovídá zákonné konstrukci tohoto nároku správce, jenž je honorován p edevším za administrativní zpracování p evodu. Na rozdíl od soudu prvního stupnČ a s p ihlédnutím ke všem shora uvedeným okolnostem vČci dospČl odvolací soud k závČru, že p imČ ená odmČna správce za bezplatný p evod jednotky do vlastnictví odvolatele iní dle ust. § 5 vyhlášky 4.200,-K, což s p ipotením 21 % DPH iní 5.082,-K. Pokud jde o náklady nezbytnČ vynaložené na provedení všech pot ebných úkon (jedná se toliko o hotové výdaje správce spojené s vkladovým ízením), došlo ode dne 1.1.2012 ke zvýšení správního poplatku za p ijetí návrhu na zahájení ízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí z 500,-K (jak správce p vodnČ požadoval) na 1.000,-K (položka 120 zákona . 634/2004 Sb., o správních poplatcích). Proto odvolací soud rozhodl též o jejich náhradČ v p edepsané výši tak, aby i v této otázce byla nastolena pot ebná jistota.

P o u e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání p ípustné.

V Praze dne 21. íjna 2013

JUDr. Ji í K a r e t a, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva