2 VSPH 1532/2011-B-18
KSUL 74 INS 12829/2011 2 VSPH 1532/2011-B-18

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Ladislava Nováka, bytem Národního odboje 794/15, Ústí nad Labem, adresa pro doručování: Sociální péče 7, 400 11 Ústí nad Labem, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 74 INS 12829/2011-B-7 ze dne 14.listopadu 2011

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 74 INS 12829/2011-B-7 ze dne 14.listopadu 2011 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 74 INS 12829/2011-B-7 ze dne 14.11.2011schválil oddlužení Ladislava Nováka (dále jen dlužník) splátkovým kalendářem s nižšími splátkami (bod I. výroku), dlužníkovi uložil, aby po dobu následujících pěti let od zaplacení první splátky, nebo do úplného uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů platil měsíčně prostřednictvím insolvenčního správce GRM Insolvence, v.o.s. (dále jen správce) nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku 5.500,-Kč a v případě, kdy bude zabavitelná částka přijmu dlužníka nižší než 5.500,-Kč, aby platil částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, s tím, že si z ní správce ponechá odměnu ve výši 750,-Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 150,-Kč zvýšené o daň z přidané hodnoty a zbytek rozdělí mezi nezajištěné věřitele v poměru stanoveném v II. bodě výroku, a rozhodl o tom, že první splátka bude zaplacena ke dni 31.12.2011 z příjmu za měsíce prosince 2011 (body II. a III. výroku), správci přiznal odměnu a náhradu hotových výdajů za období od září do listopadu 2011 v celkové výši 2.109,-Kč (bod IV. výroku), věřitelům uvedeným v bodě II. výroku uložil sdělit správci bankovní spojení (bod V. výroku), dlužníkovi uložil, aby vždy k 15.1. a 15.7. předložil soudu i správci přehled svých příjmů za posledních 6 kalendářních měsíců (bod VI. výroku), plátci mzdy dlužníka Dopravnímu podniku města Ústí nad Labem uložil provádět srážky ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka a vyplácet je správci (bod VII. výroku), dlužníkovi uložil, aby v případě získání příjmu od jiných plátců sdělil tuto skutečnost neprodleně správci a insolvenčnímu soudu (bod VIII. výroku), správci uložil, aby nepřítomného věřitele č. 4 PROFI CREDIT Czech, a.s., jehož pohledávka byla správcem částečně popřena, písemně vyrozuměl o popření pohledávky, a aby do 30 dnů předložil soudu vyrozumění věřiteli s částečně popřenou pohledávkou, včetně dokladu o doručení za účelem kontroly incidenční žaloby (body IX. a X. výroku), aby částku, kterou dlužník v příslušném měsíci poukáže na určený účet jako splátku určenou k uspokojení pohledávek svých věřitelů, rozvrhl mezi věřitele způsobem uvedeným v bodě II. výroku a poukázal příslušné částky jednotlivým věřitelům do 5 dnů po připsání splátky na účet (bod XI. výroku), dlužníkovi uložil povinnosti, které je povinen plnit po celou dobu oddlužení (bod XIII. výroku), a správci uložil, aby prováděl pravidelnou kontrolu plnění splátkového kalendáře a aby mu každé 3 měsíce podával zprávy o průběhu oddlužení (bod XIV. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením č.j. KSUL 74 INS 12829/2011-A-12 ze dne 27.9.2011 rozhodl o úpadku dlužníka a povolil jeho řešení oddlužením. Do insolvenčního řízení přihlásilo pohledávky 5 věřitelů v celkové výši 260.690,-Kč. Při přezkumném jednání konaném dne 14.11.2011 byly přihlášené pohledávky zjištěny s výjimkou části pohledávky PROFI CREDIT Czech, a.s. ve výši 75.221,-Kč.

Dlužník požádal soud o stanovení nižších než zákonných splátek, a to ve výši 3.300,-Kč. K insolvenčnímu návrhu dokládal výdaje na bydlení ve výši 4.500,-Kč a náklady na léčbu související s jeho zdravotním stavem ve výši 500,-až 800,-Kč měsíčně. Předpokládaná čistá mzda dlužníka činí 18.244,-Kč měsíčně. Zákonná zabavitelná částka činí 10.255,-Kč měsíčně, nezabavitelná část mzdy, která musí být vyplacena dle zákona dlužníkovi na zabezpečení jeho základních životních potřeb, činí 7.989,-Kč. Výpočtem zákonné zabavitelné části příjmu je zřejmé, že dlužník by byl schopen uhradit 100 % pohledávek nezajištěných věřitelů přihlášených do insolvenčního řízení plus odměnu správce ve výši 64.800,-Kč vč. DPH dříve než za pět let.

Při zvážení žádosti dlužníka o nižší než zákonem určené splátky zohlednil soud doložené náklady na bydlení a náklady související se zdravotním stavem dlužníka v plné výši. Současně měl zato, že není žádoucí, aby z příjmu dlužníka byly prováděny vyšší srážky, než stanovil s předpokladem dřívějšího plného uhrazení pohledávek nezajištěných věřitelů na úkor zachování důstojné životní úrovně dlužníka v maximální možné míře. Z tohoto důvodu vyhověl soud žádosti dlužníka o snížení měsíčních splátek oproti zákonem stanovené výši. Na druhou stranu nevyhověl dlužníkem navrhované výši měsíční splátky ve výši 3.300,-Kč, neboť má zato, že takové snížení by bylo neopodstatněné, nedůvodné a zejména by bylo dáno na úkor nezajištěných věřitelů přihlášených řádně a včas do insolvenčního řízení. Minimální míra uspokojení neznamená, že pokud je dlužník schopen ze svého příjmu uhradit více i při zachování důstojné životní úrovně, měl by být této povinnosti zproštěn. Jelikož byly při stanovení výše měsíční splátky zohledněny doložené náklady na bydlení a náklady související se zdravotním stavem dlužníka v plné výši a po uhrazení stanovené měsíční splátky zůstane dlužníkovi disponibilní částka 7.200,-Kč měsíčně na zajištění základních životních potřeb, je podle soudu důvodné a správné, aby dlužník, umožní-li mu to jeho příjmové poměry v následujících 5 letech, uhradil věřitelům 100 % jejich pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil a stanovil mu nižší měsíční splátky. V odvolání uvedl, že správcem nebyl řádně poučen o svých právech a povinnostech a nevěří, že správce jedná v jeho zájmu. Jeho průměrná mzda byla dosažena velkým množstvím přesčasů, které nebude moci ze zdravotních důvodů již vykonávat. Když bude pracovat méně, jeho mzda klesne na 15.000,-Kč. Proto žádá o snížení splátek na 4.500,-Kč.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům: Odvolací soud v prvé řadě konstatoval, že si soud prvního stupně opatřil pro své rozhodnutí dostatek důkazů, z nichž dovodil správná skutková zjištění a z nichž dovodil také správný právní závěr o stanovení výše splátky pro plnění splátkového kalendáře.

Podle ust. § 398 odst. 3 insolvenčního zákona je dlužník při oddlužení plněním splátkového kalendáře povinen po dobu pěti let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

Podle ust. § 391 odst. 2 insolvenčního zákona může dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře, v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku. Ustanovení § 395 tím není dotčeno.

Podle ust. § 398 odst. 4 insolvenčního zákona může insolvenční soud dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkově úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že dlužník v návrhu na povolení oddlužení požádal insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek ve výši 10.255,-Kč. Dlužník je rozvedený, nemá žádnou vyživovací povinnost, je vlastníkem osobního automobilu Ford Fiesta. Je zaměstnán v pracovním poměru, pracovní smlouva byla písemně uzavřena na dobu neurčitou a průměrný měsíční příjem dlužníka činí 18.244,-Kč. Jako důvod úpadku uvedl, že není schopen dodržet splátky svých dluhů, neboť přecenil své ekonomické možnosti.

Jak zjistil insolvenční soud, hodnota plnění, jež se dostane věřitelům v případě měsíční splátky navržené dlužníkem, dosáhne 100 % pohledávek, přičemž dlužníkovi zůstane k dispozici částka ve výši 7.200,-Kč měsíčně. Jak vyplývá z insolvenčního návrhu, důvodem vzniku úpadku dlužníka byla skutečnost, že si bez ohledu na své finanční možnosti vypůjčil neúměrné částky vzhledem ke svým příjmům za nevýhodných podmínek, například od CETELEM ČR, a.s. a PROFI CREDIT Czech, a.s., a dále splácí leasingové splátky O.K.V. Leasing, s.r.o. Z toho, co uvedeno výše je zřejmé, že stanovením nižší částky ve výši 5.500,-Kč bylo dlužníkovi umožněno, aby zajistil své základní životní potřeby a aby v průběhu pěti let uhradil veškeré své dluhy. Cílem oddlužení není umožnit dlužníkům splatit svým věřitelům pouze 30 % dlužných pohledávek, ale splatit je v celém rozsahu, aniž by po dobu splácení dále narůstaly.

Důvody ke stanovení ještě nižší splátek než stanovil soud prvního stupně, odvolací soud neshledal.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219 občanského soudního řádu jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V Praze dne 9. května 2012

JUDr. Jiří K a r e t a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva