2 VSPH 1514/2011-B-49
KSHK 42 INS 1568/2009 2 VSPH 1514/2011-B-49

USNESENÍ Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužnice Ivanky Malé, bytem Zelená 134, Hradec Králové, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 42 INS 1568/2009-B-42/celk.2 ze dne 4.listopadu 2011

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 42 INS 1568/2009-B-42/celk.2 ze dne 4.listopadu 2011 se v bodech I. a III. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové ve výroku označeným usnesením rozhodl o tom, že se reorganizace Ivanky Malé (dále jen dlužnice) přeměňuje v konkurs (bod I. výroku), jenž bude projednáván jako nepatrný (bod II. výroku), a že účinky rozhodnutí o prohlášení konkursu nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (bod III. výroku).

V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že usnesením ze dne 30.11.2009 schválil reorganizační plán, v němž se dlužnice zavázala uhradit zjištěné pohledávky věřitelů v rozsahu 100 % postupně tak, že v roce 2010 je uhradí v rozsahu 10 % a v letech 2011 až 2014 v rozsahu po 22,5 %. V usnesení jí současně uložil, aby mu k 31.3., 30.6., 30.9. a 31.12. běžného roku podávala zprávu o plnění reorganizačního plánu. Soud dále konstatoval, že na jednání konaném dne 31.10.2011, na němž projednával přeměnu reorganizace v konkurs, prohlásil člen věřitelského výboru Arpád Horák, že mu dlužnice dosud vyplatila cca 112.000,-Kč, ačkoli od ní měl v roce 2010 obdržet 200.000,-Kč a do konce roku 2011 dalších 450.000,-Kč. Druhý člen věřitelského výboru Nábytek Penta, s.r.o. uvedl, že se mu dosud od dlužnice žádného plnění nedostalo, ačkoli od ní měl v roce 2010 obdržet 73.400,-Kč a do konce roku 2011 dalších 165.150,-Kč.

Pokud šlo o provádění reorganizačního plánu, soud konstatoval, že dlužnice: -ke dni 31.3.2010 nepodala zprávu o plnění reorganizačního plánu, -podáním ze dne 13.4.2010 sdělila, že zřídila internetový obchod, zahájila prodej a že reorganizační plán by měla začít plnit v průběhu měsíce května 2010, -ke dni 30.6.2010 a 30.9.2010 nepodala zprávu o plnění reorganizačního plánu, -podáním ze dne 8.11.2010 sdělila, že Arpádu Horákovi uhradila 90.000,-Kč a věřitelům Salus, s.r.o. a PEHA, s.r.o. (kteří nebyli uvedeni v reorganizačním plánu) uhradila 5.000,-Kč, resp. 10.000,-Kč, -ke dni 31.12.2010 nepodala zprávu o plnění reorganizačního plánu, -podáním ze dne 28.2.2011 sdělila, že internetový obchod má sice vzestupnou tendenci, ale od odběratelů zatím neobdržela platby za prodej nábytku v rozsahu 110.000,-Kč, -ke dni 31.3.2011, 30.6.2011 a 30.9.2011 nepodala zprávu o plnění reorganizačního plánu a neučinila tak ani na základě výzvy insolvenčního soudu ze dne 26.7.2011, -se dne 31.10.2011 nedostavila na jednání o přeměně reorganizace v konkurs.

Soud uzavřel na tom, že dlužnice neplní své podstatné povinnosti stanovené v reorganizačním plánu a v rozhodnutí, jímž byl tento plán schválen, proto postupoval dle ust. § 363 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona (dále jen IZ) a rozhodl o přeměně reorganizace v konkurs. Výrok o tom, že jde o nepatrný konkurs, odůvodnil (zjevně nesprávně) tím, že dlužnice je fyzickou osobou, která není podnikatelem.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podala dlužnice včasné odvolání, z jehož obsahu je zřejmé, že napadla bod I. výroku, jímž bylo rozhodnuto o přeměně reorganizace v konkurs, a na něm závislý bod III. výroku, když proti bodu II. výroku, jímž bylo rozhodnuto o tom, že konkurs bude projednáván jako nepatrný, není dle ust. § 314 odst. 4 IZ odvolání přípustné. K výtce soudu, že v roce 2010 a 2011 neplnila reorganizační plán, dlužnice uvedla, že v roce 2009 uzavřela kontrakty s obchodními řetězci OBI a PLUS (nyní Penny Market), od nichž však musela odstoupit, neboť Raiffeisen Bank, a.s. jí uvolnila finanční prostředky, které potřebovala k zahájení výroby a s nimiž nemohla disponovat (v důsledku účinků spojených s předchozím konkursem vedeným na její majetek), až v březnu 2010. Proto hledala jiné odběratele a založila elektronický obchod specializovaný na prodej nábytku, jímž vydělala na úhradu splátek zmiňovaných v napadeném usnesení. Dále tvrdila, že v roce 2011 sjednala obchodní zastoupení Orthopedica, s.r.o., která vyrábí ortopedické kalhotky pro kojence, a zajistila odbyt 60.000 kusů těchto výrobků v Rakousku a USA, což představuje provizi ve výši cca 1.800.000,-Kč před zdaněním.

K výtce soudu, že nepodávala zprávy o plnění reorganizačního plánu, uvedla, že tuto povinnost nesprávně pochopila tak, že zprávy má podávat jen v případě, že k nějakému plnění dle reorganizačního plánu došlo. Vysvětlila, že se jednání konaného dne 31.10.2011 nezúčastnila proto, že neobdržela předvolání k němu a že jí insolvenční správce Ing. Jan Slezák zanechal vzkaz, že se jednání koná až dne 1.11.2011. Závěrem požádala soud o shovívavost a zdůraznila, že v současné době, kdy se jí již podařilo dohnat ztrátu způsobenou půlročním blokováním její podnikatelské činnosti z počátku reorganizace, by byla škoda zmařit rozvíjející se obchod a znemožnit úhradu jejích závazků. Proto požadovala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně s pokynem, aby vydal nové usnesení, v němž ponechá reorganizační plán v platnosti alespoň na období roku 2012.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 363 IZ rozhodne insolvenční soud o přeměně reorganizace v konkurs, jestliže a) reorganizace byla povolena na návrh dlužníka a ten její přeměnu v konkurs po tomto povolení navrhl, b) oprávněná osoba nesestaví ve stanovené lhůtě reorganizační plán ani po jejím případném prodloužení insolvenčním soudem nebo předložený reorganizační plán vezme zpět, c) insolvenční soud neschválil reorganizační plán a oprávněným osobám uplynula lhůta k jeho předložení, d) v průběhu provádění reorganizačního plánu dlužník neplní své podstatné povinnosti stanovené tímto plánem nebo ukáže-li se, že podstatnou část tohoto plánu nebude možné plnit, e) dlužník neplatí řádně a včas úroky podle ust. § 171 odst. 4, nebo v podstatném rozsahu neplní své jiné splatné peněžité závazky, nebo f) dlužník po schválení reorganizačního plánu přestal podnikat, ačkoli podle reorganizačního plánu podnikat měl (odstavec 1). O přeměně reorganizace v konkurs v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) rozhodne insolvenční soud bez jednání (odstavec 2). O přeměně reorganizace v konkurs podle odstavce 1 písm. d) až f) rozhodne insolvenční soud po jednání (odstavec 3).

Institut přeměny reorganizace v konkurs představuje jeden ze způsobů skončení reorganizace, k níž může dojít pouze rozhodnutím insolvenčního soudu, přičemž podmínky pro toto rozhodnutí jsou taxativně vymezeny ve shora citovaném ustanovení. V posuzovaném případě soud prvního stupně shledal, že byly splněny podmínky přeměny reorganizace v konkurs obsažené v ust. § 363 odst. 1 písm. d) IZ z důvodů chování dlužnice spočívajícího v tom, že neplnila své podstatné povinnosti stanovené reorganizačním plánem.

Z reorganizačního plánu dlužnice ze dne 28.5.2009 (č.l. A-8) odvolací soud zjistil, že v něm nejsou uvedena konkrétní opatření, jejichž prostřednictvím měla být reorganizace provedena a jejichž fakultativní výčet je obsažen v ust. § 341 odst. 1 IZ. Dlužnice v něm ke svému podnikání uvedla, že je na počátku, že jeho předmětem jsou dodávky koupelnového nábytku velkoodběratelům, zejména společnosti s ručením omezeným HORNBACH BAUMARKT CS, a že výrobu zajišťuje prostřednictvím TPM, s.r.o. a Luďka Pešavy. Rozvedla, že nábytek bude nabízet rovněž prostřednictvím elektronického obchodu a že výhledově vytvoří měsíční zisk v celkové výši 90.000,-Kč. Podstatou reorganizačního plánu byl závazek dlužnice v následujících pěti letech zcela uhradit pohledávky věřitelů s tím, že podle usnesení o schválení reorganizačního plánu ze dne 30.11.2009 (č.l. B-24) měla dlužnice uhradit pohledávky dvanácti věřitelů v celkové výši 3.961.277,01 Kč tak, že v roce 2010 je uhradí v rozsahu 10 % a v letech 2011 až 2014 v rozsahu po 22,5 %.

Z obsahu insolvenčního spisu je zřejmé, že dlužnice za téměř 28 měsíců od schválení reorganizačního plánu splatila pouze část závazku vůči jedinému z věřitelů Arpádu Horákovi ve výši 112.000,-Kč, ačkoli se zavázala, že v této době uhradí pohledávky dvanácti věřitelů v rozsahu 32,5 % jejich zjištěné výše, což představuje plnění ve výši cca 1.280.000,-Kč. Odvolací soud je proto se soudem prvního stupně zajedno v tom, že dlužnice neplní své podstatné povinnosti stanovené reorganizačním plánem. Dlužnici lze vytknout také to, že při provádění reorganizačního plánu selektivním (byť nedostatečným) uspokojením pohledávky Arpáda Horáka zvýhodnila jednoho věřitele na úkor ostatních, což by dle ust. § 362 odst. 1 IZ mohlo být důvodem pro zrušení reorganizačního plánu. O poctivém přístupu dlužnice nesvědčí ani to, že po schválení reorganizačního plánu neplnila svoji zákonnou povinnost dle ust. § 354 odst. 3 IZ, když insolvenčnímu soudu nepodávala pravidelné zprávy o své podnikatelské činnosti a o plnění reorganizačního plánu, a to ani na základě výzvy soudu ze dne 26.7.2011 (č.l. B-38). Odvolací soud neshledal opodstatněným ani tvrzení dlužnice, že se nezúčastnila jednání o přeměně reorganizace v konkurs, protože jí nebylo doručeno předvolání k jednání. Z obsahu doručenky (viz příloha k č.l. B-39) totiž plyne, že předvolání k jednání nařízenému na den 31.10.2011 jí bylo dne 5.9.2011 řádně doručeno vhozením do schránky postupem dle ust. § 50 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen OSŘ).

Odvolací soud se neztotožnil ani s tou částí odvolací argumentace, dle níž je napadené usnesení unáhleným krokem v situaci, kdy se dlužnici již údajně podařilo uzavřít obchod, který jí umožní zaplatit své závazky. Tvrzení o tom, že dlužnice uzavřela smlouvu o obchodním zastoupení s Orthopedica, s.r.o. a zajistila odbyt 60.000 kusů výrobků, totiž doložila jen potvrzením ze dne 11.11.2011 (č.l. B-44), v němž Orthopedica, s.r.o. souhlasí s tím, aby dlužnice nabízela a realizovala prodej výrobku Morávkovy ortopedické kalhotky ve všech státech Evropské unie s tím, že potvrzení bylo vydáno na dobu jednoho roku do 31.12.2012. Závěr, že dlužnice neplní (není schopna plnit) reorganizační plán, nevyvrátila ani její poslední zpráva o průběhu reorganizace ze dne 26.1.2012 (č.l. B-47), z níž vyplývá, že díky stávající neefektivnosti výroby byl posunut termín k zahájení plnění dle dohody o odběru zboží Orthopedica, s.r.o. do USA až na červen roku 2012.

Odvolací soud je proto přesvědčen o tom, že v této situaci nejsou dány podmínky pro pokračování (zjevně neúspěšné) reorganizace a pro to, aby dlužnice byla nadále osobou s dispozičními oprávněními. Soud prvního stupně tudíž nepochybil, pokud rozhodl o přeměně reorganizace v konkurs. Dlužno dodat, že dle ust. § 261 odst. 1 a 2 IZ nekončí prohlášením konkursu provoz dlužníkova podniku, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, resp. že provoz dlužníkova podniku skončí buď prodejem podniku jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty, nebo rozhodnutím insolvenčního soudu, které může být vydáno jen na návrh insolvenčního správce a po vyjádření věřitelského výboru, jež soud při svém rozhodování zváží.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 219 OSŘ a usnesení soudu prvního stupně v napadeném bodě I. výroku a v souvisejícím bodě III. výroku jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V Praze dne 2. dubna 2012

JUDr. Jiří K a r e t a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva