2 VSPH 1486/2014-A-12
KSPL 56 INS 14429/2014 2 VSPH 1486/2014-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Zdeňka Želinského, bytem Třída 1. máje 300, Horní Bříza, adresa pro doručování: Osek 386, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 56 INS 14429/2014-A-7 ze dne 2. července 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 56 INS 14429/2014-A-7 ze dne 2. července 2014 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 56 INS 14429/2014-A-7 ze dne 2.7.2014 odmítl insolvenční návrh, jímž se Zdeněk Želinský (dále jen dlužník) domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že mu byl dne 26.5.2014 doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Vzhledem k tomu, že dlužník nepřipojil k insolvenčnímu návrhu všechny zákonem požadované přílohy, vyzval ho soud usnesením ze dne 3.6.2014 (č.d. A-6), aby jej doplnil způsobem v něm uvedeným. Výzva byla dlužníkovi doručena vhozením do domovní schránky dne 10.6.2014 a stanovená lhůta marně uplynula dne 17.6.2014. Jelikož dlužník řádné seznamy nepředložil, insolvenční soud jeho insolvenční návrh dle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužník včas odvolal. V odvolání uvedl, že sice uznává, že na výzvu soudu nereagoval, tvrdil však, že tak učinil pouze z důvodu, že řešil mnohem zásadnější rodinnou a osobní situaci, a jako důkaz předkládá lékařskou zprávu osvědčující, že byl od 18.7.2014 do 24.7.2014 hospitalizován ve Fakultní nemocnici Plzeň.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Ust. § 104 téhož zákona ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy (seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek). Dle odst. 2 je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí. V odstavci 3 je vymezen obsah seznamu závazků. Odstavec 4 dlužníkovi ukládá, aby seznamy (týká se všech požadovaných seznamů) podepsal a aby v nich výslovně uvedl, že jsou správné a úplné, a ohledně seznamů majetku a seznamu zaměstnanců vyžaduje, aby skutečnost, že žádné dlužníky nebo zaměstnance nemá, v těchto seznamech uvedl.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 26.5.2014 doručil dlužník Krajskému soudu v Plzni insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. V položce 7 návrhu uvedl, že podává současně návrh na povolení oddlužení a navrhuje, aby soud rozhodl o jeho úpadku. V popisu rozhodných skutečností osvědčujících jeho úpadek však pouze uvedl, že má tři půjčky, které není schopen splácet po dobu delší než tři měsíce. Právní důvod závazků nespecifikoval a pouze neúplně označil věřitele a výši a splatnost závazků. Skutečnosti, z nichž by bylo lze dovodit, že se v úpadku opravdu nachází a že není schopen plnit tyto závazky po dobu delší než tři měsíce, ničím neosvědčil. Takové skutečnosti nelze zjistit ani ze seznamu závazků, neboť jej dlužník nepředložil. Absence vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužníka představuje sama o sobě vadu insolvenčního návrhu, jež brání pokračování v řízení, a měla by vést k odmítnutí návrhu podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona. Za popsané situace tedy soud prvního stupně ani neměl dlužníka vyzývat k doplnění chybějících příloh insolvenčního návrhu a jde jen k tíži dlužníka, že-když už tak soud učinil-na výzvu z důvodu řešení závažnějších problémů vůbec nereagoval.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219 občanského soudního řádu jako ve výroku věcně správné potvrdil.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné upozornit dlužníka na to, že mu po pravomocném skončení tohoto řízení nic nebrání v tom, aby podal nový, řádný insolvenční návrh, k němuž připojí zákonem vyžadované přílohy.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Plzni k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 29. října 2014

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková