2 VSPH 1472/2016-B-40
KSHK 35 INS 4983/2014 2 VSPH 1472/2016-B-40

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Ivany Mlejnkové a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina anonymizovano v insolvenčním řízení dlužníka Oskara anonymizovano , anonymizovano , a dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , oba bytem U Váhy 1190, 517 41 Kostelec na Orlicí, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 35 INS 4983/2014-B-30 ze dne 31. května 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 35 INS 4983/2014-B-30 ze dne 31. května 2016 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením č.j. KSHK 35 INS 4983/2014-B-30 ze dne 31.5.2016 v bodě I. výroku zrušil oddlužení dlužníka Oskara anonymizovano a dlužnice Jany anonymizovano (dále též společně jen dlužníci ) schválené usnesením č.j. KSHK 35 INS 4983/2014-B-9 ze dne 26.8.2014, v bodech II. a III. výroku prohlásil na majetek dlužníků konkurs s tím, že bude projednáván jako nepatrný, a v bodě IV. konstatoval, že ú anonymizovano prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku.

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že usnesením č. j. KSHK 35 INS 4983/2014-A-7 ze dne 2.4.2014 rozhodl o úpadku dlužníků a o povolení oddlužení, insolvenčním správcem ustanovil Insolvency Project, v.o.s. (dále jen insolvenční správce ). Usnesením č. j. KSHK 35 INS 4983/2014-B-9 ze dne 26.8.2014 pak soud schválil oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře s tím, že měsíční splátky měly být placeny z příjmu dlužníka-podnikatele částkou 3.200,-Kč (zálohově), z příjmu dlužnice od jejího zaměstnavatele pewag, s.r.o. a z darovací smlouvy částkou 5.500,-Kč.

Insolvenční správce ve zprávě ze dne 16.12.2014 soudu sdělil, že uvedený pracovní poměr dlužnice byl ke dni 31.10.2014 ukončen, že na účet majetkové podstaty jsou poukazovány splátky pouze z příjmu dlužníka a darovací smlouvy, že předpokládané uspokojení nezajištěných věřitelů činí momentálně 23 % a že dlužníky vyzval k vyššímu plnění pro splátkový kalendář; k témuž byli dlužníci vyzváni i přípisem soudu ze dne 7.5.2015. isir.justi ce.cz

Podáním ze dne 1.6.2015 společnost ČEZ Korporátní služby, s.r.o. soudu sdělila, že dlužník má vůči ní peněžitý závazek v celkové výši 18.413,24 Kč, a žádala, aby soud dal dlužníku pokyn k jeho zaplacení. To soud učinil přípisem ze dne 26.6.2015 s požadavkem, aby mu dlužník předložil doklad o splnění této povinnosti. To však dlužník dosud neučinil, přičemž uvedený věřitel podáním ze dne 7.12.2015 upozornil, že mu dlužník předmětnou částku stále nezaplatil.

V dalších zprávách ze dne 16.6. a 16.9.2015 insolvenční správce postupně soud informoval, že na účet majetkové podstaty jsou i nadále poukazovány splátky jen z příjmu dlužníka a z darovací smlouvy, že takto dlužníci poskytli v březnu částku 9.100,-Kč, v dubnu částku 11.000,-Kč, v květnu ničeho, v červnu částku 19.100,-Kč, v červenci částku 9.000,-Kč a v srpnu již ničeho, a že za tohoto stavu lze předpokládat uspokojení nezajištěných věřitelů v rozsahu 22 % s tím, že k výhledu jejich nutného minimálního 30 % uspokojení by dlužníci od září 2015 museli plnit alespoň 11.100,-Kč měsíčně.

K projednání neplnění schváleného oddlužení soud nařídil na den 23.11.2015 jednání, k němuž se ale dlužníci nedostavili. Dlužnice se z důvodu nemoci dne 21.11. 2015 e-mailem omluvila a dne 25.11.2015 zaslala potvrzení od lékaře (vydané pro úřad práce), podle kterého její zdravotní stav nedovoluje v době od 20. do 29.11.2015 plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání. Dlužník se však nikterak neomluvil a tedy nic nebránilo tomu, aby se alespoň on k jednání dostavil. Insolvenční správce při jednání sdělil, že předpokládané uspokojení nezajištěných věřitelů činí stále jen 22 %, a že dlužníkům navíc po schválení oddlužení vzniknul dluh vůči ČEZ Korporátní služby, s. r. o., jehož zaplacení nedoložili.

Podle následných zpráv insolvenčního správce ze dne 16.12.2016 a 16.3.2016 dlužníci od října 2015 nepoukázali na účet majetkové podstaty žádné platby.

Soud prvního stupně, odkazuje na § 418 insolvenčního zákona (dále jen IZ ), shledal, že je dán důvod pro zrušení schváleného oddlužení dlužníků jak podle § 418 odst. 1 písm. a) a b) IZ, neboť dlužníci od počátku neplní podstatné povinnosti podle schváleného splátkového kalendáře, kdy nejprve neplatili měsíční splátky v takové výši, aby byl splněn předpoklad uspokojení nezajištěných věřitelů alespoň v minimálním zákonném rozsahu, a od října 2015 již na splátkový kalendář neplní ničeho, takže by zjevně nesplnili podstatnou část splátkového kalendáře, přičemž jsou nekontaktní a na předvolání soudu se nedostavili k jednání, dlužník bez omluvy. Navíc dlužníku po schválení oddlužení vzniknul další dluh, který zůstal nezaplacen, resp. dlužník přes výzvu soudu doklad o jeho zaplacení nepředložil, a proto je dán důvod ke zrušení oddlužení i podle § 418 odst. 1 písm. c) IZ

Z těchto důvodů soudu prvního stupně schválené oddlužení dlužníků zrušil a zároveň rozhodl o řešení jejich úpadku konkursem s tím, že při splnění podmínek § 314 IZ bude projednáván jako nepatrný.

Proti tomuto usnesení podali dlužníci včasné odvolání s požadavkem, aby je odvolací soud zrušil. Uvedli, že dlužnice byla vzápětí po schválení oddlužení propuštěna ze zaměstnání, a že poté se museli vyrovnat s několika těžkými životními situacemi, od nedobrého stavu své dcery až po špatný zdravotní stav dlužníkových rodičů, který skončil smrtí jeho otce dne 7.6.2015 a smrtí jeho matky dne 13.8.2015.

Proto nebyli schopni hradit splátky každý měsíc, měli nemalé výdaje na pohřeb. Pro oba dlužníky to byla velice těžká situace, dlužnice dosud užívá antidepresiva. K důkazu předložili lékařskou zprávu o stavu dlužnice ze dne 10.3.2015 a úmrtní listy rodičů dlužníka. Dále uvedli, že dlužník má jako OSVČ příjem cca 17.000,-Kč, takže měsíčně může poskytovat na oddlužení splátky ve výši 6.000,-Kč, a že v případě potřeby mohou navýšit darovací smlouvu. Dlužník přitom z dědictví po otci nabyl pozemek v hodnotě cca 36.000,-Kč, který použije k doplacení zbývajících splátek. K důkazu připojili kopii usnesení o dědictví vydaného Okresním soudem v Rychnově nad Kněžnou dne 29.3.2016 pod č.j. 14D 551/2015-45.

Vrchní soud v Praze co odvolací soud usnesením ze dne 5.8.2016 (B-34) dlužníky vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů k doplnění svého odvolání a) doložili zaplacení dlužníkova dluhu za pronájem nebytového prostoru (garáže) vůči ČEZ Korporátní služby, s.r.o., který této společnosti podle jejího sdělení ze dne 1.6.2015 (dokument B-15) vzniknul po schválení oddlužení, tj. po dni 26.8.2014, nebo vysvětlili, proč k této úhradě dosud nedošlo, b) prokázali předpoklad, že při pokračování jejich schváleného oddlužení v jeho rámci -ve zbývajících 37 měsících trvání splátkového kalendáře počínaje datem 25.8.2016 -zcela uspokojí nároky insolvenčního správce a pohledávky nezajištěných věřitelů uspokojí alespoň v minimálním 30 % zákonném rozsahu, tj. že jsou schopni od uvedeného data platit měsíční splátky nejméně ve výši 15.632,-Kč, k čemuž vyčíslí a příslušnými listinami doloží všechny svoje současné příjmy, popřípadě doloží jejich navýšení aktuální darovací smlouvou nebo smlouvou o důchodu uzavřenou se třetí osobou tak, aby všechny tyto doložené příjmy skýtaly předpoklad placení uvedené minimální měsíční splátky (anebo aby sdělili, že takové splátky nejsou schopni poskytovat).

Současně odvolací soud vyžádal sdělení dlužníků, zda souhlasí s tím, aby o jejich odvolání bylo rozhodnuto bez nařízení jednání (§ 94 odst. 3 IZ).

Na tuto výzvu odpověděli dlužníci podáním ze dne 15.8.2016 (B-35). V němž ohledně požadavku ad a) uvedli, že k plné úhradě dluhu vůči ČEZ Korporátní služby, s.r.o. dosud nedošlo, jelikož ho splácejí splátkovým kalendářem dle písemného Uznání dluhu a dohody o splátkách, kterou uzavřel dlužník s uvedenu společností dne 13.10. (resp. 23.10.) 2015 a kterou připojili v příloze. Obsahem této listiny je dlužníkovo uznání dluhu v celkové výši 18.413,24 Kč z titulu nájemného za užívání nebytových prostor na adrese Tyršova 11, 517 41 Kostelec na Orlicí (dle Smlouvy o nájmu č. DMS 110433-2012 z 29.8.2012) a dohoda o úhradě tohoto dluhu v 10 měsíčních splátkách ve výši 1.841,30 Kč, počínajících měsícem říjen 2015 a splatných vždy do 25. dne v měsíci, takže poslední 10. splátka předmětného uznaného dluhu by měla být provedena do 25.8.2016. K požadavku ad b) pak dlužníci uvedli, že od srpna 2016 mají novou darovací smlouvu na částku 9.800,-Kč měsíčně (tuto darovací smlouvu, již uzavřeli dne 15.8.2016 s pí. Věrou Smutnou, připojili), a že k tomu ze svých příjmů mohou splácet dalších 6.000,-Kč měsíčně, což by za 37 měsíců představovalo celkem částku 584.600,-Kč. Konečně vyslovili souhlas s tím, aby odvolací soud o jejich odvolání rozhodnul bez jednání.

Na to odvolací soud vyzval dlužníky usnesením ze dne 25.8.2016 (B-37), aby ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení ke splnění požadavku ad a) jeho předchozí výzvy doložili zaplacení celého dlužníkova dluhu za pronájem nebytového prostoru (garáže) vůči ČEZ Korporátní služby, s.r.o. ve výši 18.413,24 Kč, když podle předloženého Uznání dluhu a dohody o splátkách poslední 10. splátka má být provedena do 25.8.2016.

Současně odvolací soud usnesením dne 25.8.2016 (B-36) vyzval ČEZ Korporátní služby, s.r.o. pod lhůtou 3 dnů ke sdělení, zda jí dlužník podle uzavřené dohody o splátkách uznané dlužné nájemné v celkové výši 18.413,24 Kč již zcela uhradil.

Dlužníci na výzvu ze dne 25.8.2016, jež jim byla doručena dne 31.8.2016, ve stanovené lhůtě (ani dosud) nereagovali, zatímco společnost ČEZ Korporátní služby, s.r.o. podáním ze dne 30.8.2016 (B-38) odvolacímu soudu sdělila, že jí dlužník na předmětnou uznanou pohledávku 18.413,24 Kč dosud ničeho neuhradil, takže zůstává v plné výši nezaplacena.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, aniž za souhlasu dlužníků nařizoval odvolací jednání, a po tomto přezkoumání dospěl k závěru, že jejich odvolání není opodstatněné.

Dle § 395 odst. 1 IZ insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Dle § 418 odst. 1 IZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník.

Má se za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odstavce 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce (§ 418 odst. 2). Insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejich základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr (§ 418 odst. 3). Rozhodnutí podle odstavce 1 až 3 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu (§ 418 odst. 4).

K tomu budiž řečeno, že oddlužení je způsobem řešení dlužníkova úpadku, který za zákonem stanovených podmínek vede k osvobození dlužníka od placení zbytku jeho dluhů dle § 414 a násl. IZ. K tomu však může dojít, jen pokud dlužník všechny své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení řádně a včas splnil. To znamená, že v případě oddlužení ve formě splátkového kalendáře plnil všechny své povinnosti stanovené v § 412 odst. 1 a 3 IZ (včetně toho, že vykonával přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usiloval, aniž odmítal splnitelnou možnost příjem si obstarat-odst. 1 písmeno a), a že v rámci tohoto schváleného oddlužení uspokojil pohledávky nezajištěných věřitelů pojaté do oddlužení minimálně v rozsahu 30 %, jestliže věřitelé nesouhlasili s nižším plněním (§ 395 odst. 1 písm. a/ IZ), a to při přednostním uspokojení pohledávek za majetkovou podstatou, jimiž jsou vždy paušální nároky insolvenčního správce, totiž jeho odměna a náhrada hotových výdajů, jež v případě oddlužení dlužníků -manželů schváleného ve formě splátkového kalendáře podle § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb. činí měsíčně celkem 1.350,-Kč, s DPH 1.634,-Kč (po zaokrouhlení). Lhůta 5 let stanovená insolvenčním zákonem dlužníku ke splácení pohledávek věřitelů při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře (§ 398 odst. 3 IZ) je přitom lhůtou konečnou (nejzazší) a její počátek určuje pro danou insolvenční věc vždy termín první splátky určený rozhodnutím o schválení oddlužení (viz usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 12/2013 ze dne 28.2.2013, uveřejněné pod č. 77/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jestliže ale dlužník v průběhu schváleného oddlužení ve formě splátkového kalendáře neplní zákonné povinnosti, anebo není schopen hradit plánované měsíční splátky a nelze důvodně předpokládat, že v rámci daného splátkového kalendáře (do završení 60 měsíců jeho trvání) poskytne plnění, jímž-při přednostní úhradě paušálních nároků správce-uspokojí pohledávky nezajištěných věřitelů alespoň v rozsahu 30 %, je dán důvod pro zrušení schváleného oddlužení, které je spojeno s prohlášením konkursu na majetek dlužníka (§ 418 odst. 1 písm. a/ a b/ IZ). Totéž platí v případě, že dlužníku po schválení oddlužení v důsledku jeho zaviněného jednání vznikl peněžitý závazek (§ 418 odst. 1 písm. c/ IZ).

V daném případě soud prvního stupně usnesením č.j. KSHK 35 INS 4983/2014-B-9 ze dne 26.8.2014, zveřejněným téhož dne v insolvenčním rejstříku, schválil oddlužení dlužníků plněním pětiletého splátkového kalendáře, jehož běh (60 měsíců) započal od první splátky určené soudem ke dni 25.9.2014.

Toto schválené oddlužení dlužníků pak soud prvního stupně napadeným usnesením zrušil podle § 418 IZ (z důvodů uvedených v odst. 1 pod písm. a/, b/ i c/) a na jejich majetek prohlásil konkurs (jako nepatrný). Jednak shledal, že dlužníku po schválení oddlužení vzniknul peněžitý závazek (dluh) za pronájem garáže vůči ČEZ Korporátní služby, s.r.o., který tato společnost uplatnila v insolvenčním řízení podáním ze dne 1.6.2015 (B-15) a který dlužník přes výzvu soudu ze dne 26.6.2015 (B-17)-bez vysvětlení-neuhradil (platbu nedoložil), ačkoli byl pro ten případ soudem upozorněn na hrozbu zrušení schváleného oddlužení, a dále soud shledal, že dlužníci během schváleného splátkového kalendáře neplatili (k rukám insolvenčního správce) splátky v náležité výši (ač je k tomu soud vybídnul přípisem ze dne 7.5.2015, B-13,14) a od listopadu 2015 již vůbec žádné splátky neposkytli a jsou nekontaktní, k jednání konanému dne 23.11.2015 se nedostavili (dlužník zcela bez omluvy), takže nelze předpokládat, že v daném oddlužení budou schopni uspokojit nezajištěné věřitele alespoň v rozsahu 30 % jejich pohledávek.

Dlužníci toto usnesení napadli odvoláním ze dne 13.6.2016, v němž se ale nijak nevyjádřili k výtce neuhrazeného dluhu vůči ČEZ Korporátní služby, s.r.o. a nepředestřeli tvrzení a důkazy dostatečné k vyvrácení závěru soudu prvního stupně, že není možno předpokládat uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů alespoň do výše 30 %.

Proto odvolací soud v tomto smyslu vyzval dlužníky usnesením ze dne 5.8.2016 (B-34) k doplnění jejich odvolání způsobem uvedeným pod písmeny a) a b) výroku citované výzvy.

Jak v této výzvě odvolací soud dlužníkům vysvětlil, podle obsahu spisu je momentální procesní situace taková, že pohledávky nezajištěných věřitelů pojaté do splátkového kalendáře zůstávají (po posledním částečném zpětvzetí pohledávky pod P3) neuhrazeny v celkové výši 1.666.514,-Kč, z toho 30 % činí 499.954,-Kč. Správcovy přednostní nároky ve výši 1.634,-Kč (vč. DPH) měsíčně byly naposledy uhrazeny v září 2015. V případě pokračování schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře by ke dni 25.8.2016, kdy by se naplnil 23. měsíc jeho trvání, představoval deficit v plnění správcových nároků již celkem částku 17.974,-Kč (11 x 1.634,-Kč). S tímto nedoplatkem by k dosažení uspokojení nezajištěných věřitelů alespoň v minimálním zákonném rozsahu 30 % museli dlužníci poskytnout splátky (plnění) v celkové výši 578.386,-Kč (499.954,-Kč + 17.974,-Kč), a to během 37 měsíců (60 mínus 23), které by k uvedenému datu do skončení splátkového kalendáře zbývaly. K dosažení takového celkového plnění by dlužníci museli platit od konce srpna 2016 měsíční splátku nejméně ve výši 15.632,-Kč (578.386,-Kč : 37 měsíců), která se při pokračování absence plateb každý další měsíc zvyšuje úměrně tomu, jak se zkracuje počet zbývajících měsíců. V oddlužení dlužníků tak lze pokračovat-mít za reálné jeho řádné splnění-jen pokud doloží příjmy, které dávají předpoklad, že jsou schopni začít platit alespoň uvedenou minimální měsíční splátku, a že jsou takových plateb schopni obratem (neboť žádné plnění neposkytují již prak anonymizovano 11 měsíců, na nápravu měli dostatek času a nutná splátka se stále zvyšuje). Významnější finanční přínos by stěží mohl představovat případný výtěžek ze zpeněžení pozemku dlužníka získaného dědictvím, který je zmíněn v odvolání s oceněním cca 36 tis. Kč. Tento majetek dlužník sám zpeněžit nemůže, když momentálně tomu brání ú anonymizovano prohlášení konkursu (jimiž dispozice s majetkovou podstatou přešla na insolvenčního správce-§ 246 IZ), a v rámci oddlužení plněním splátkového kalendáře-pokud by pokračovalo-by daný pozemek zpeněžoval insolvenční správce (§ 412 odst. 1 písm. b/ IZ) s tím, že z výtěžku by musela být nejprve zaplacena jeho zvláštní odměna a náhrada hotových výdajů související s tímto zpeněžením a zbytek by se rozdělil nezajištěným věřitelům mimořádnou splátkou, která by nahradila cca 2 pravidelné měsíční splátky shora uvedené výše (pokud by správcem dosažený výtěžek odpovídal dlužníkovu odhadu). Vedlejší zdroj plnění splátkového kalendáře z titulu původní darovací smlouvy uzavřené pro ten účel s Evou anonymizovano (matkou dlužníka) přitom jejím úmrtím odpadnul již v srpnu 2015 a jiný smluvní závazek třetí osoby k poskytování finanční pomoci dlužníci ani v odvolání nedoložili.

Výzvu odvolacího soudu ze dne 5.8.2016 splnili dlužníci svojí odpovědí ze dne 15.8.2016 (B-35) jen potud, že ve smyslu požadavku ad b)-k prokázání předpokladu, že při pokračování jejich schváleného oddlužení ve zbývajících 37 měsících trvání splátkového kalendáře (počínaje datem 25.8.2016) budou schopni platit měsíční splátky nejméně ve výši 15.632,-Kč (nutné k uspokojení nezajištěných pohledávek alespoň v minimálním 30 % rozsahu)-předložili novou darovací smlouvu ze dne 15.8.2016, jíž se jim Věra Smutná zavázala poskytovat měsíčně částku 9.800,-Kč, s tím, že k tomu by dlužník ze svých měsíčních podnikatelských příjmů (celkem cca 17 tis. Kč) mohl poskytovat částku 6 tis. Kč. Pak by mohlo být dosaženo celkové měsíční splátky v dostatečné výši 15.800,-Kč, nicméně dlužníci ničím nedokládali tvrzené podnikatelské příjmy dlužníka (jak jim bylo uloženo) a vůbec ničeho neuvedli o stávajících příjmech dlužnice (zda nějaké pobírá a jaké, či zda je zcela bez příjmů a z jakého důvodu).

Současně však dlužníci odpovědí ze dne 15.8.2016 nesplnili požadavek odvolacího soudu ad a), aby doložili úhradu dluhu vůči ČEZ Korporátní služby, s.r.o. -nájemného za užívání nebytových prostor (garáže) na adrese Tyršova 11, 517 41 Kostelec na Orlicí (dle Smlouvy o nájmu č. DMS 110433-2012 z 29.8.2012), který dle faktur předložených uvedenou společností (věřitelem) činí celkem 18.413,24 Kč a který ve výši 12.140,60 Kč (počínaje fakturovaným nájemným za období 8/2014 se splatností 10.9.2014 a konče nájemným za 1/2015 splatným 13.3.2015) vzniknul po schválení oddlužení dlužníků. Dlužníci pouze tvrdili, že k plné úhradě tohoto dluhu ještě nedošlo, neboť ho splácejí dle předloženého písemného Uznání dluhu a dohody o splátkách z října 2015, avšak zaplacení dosavadních 9. splátek (když 1. splátka ve výši 1.841,30 Kč měla proběhnout v říjnu 2015) nijak nedoložili. Naopak se ukázalo, že tvrzení dlužníků o splácení předmětného dluhu vůči ČEZ Korporátní služby, s.r.o. není pravdivé. Tato společnost totiž na výzvu odvolacího soudu ze dne 25.8.2016 (B-36) podáním ze dne 30.8.2016 sdělila, že její uznaná pohledávka nájemného vůči dlužníku zůstává v celé výši 18.413,24 Kč neuhrazena, neboť na ni (navzdory dohodnutým splátkám) nebylo ničeho uhrazeno (absenci plateb přitom společnost reklamovala již podáním ze dne 7.12.2015, B-27), a dlužníci tuto skutečnost nevyvrátili, když přes opakovanou výzvu odvolacího soudu ze dne 25.8.2016 (B-37) úhradu celého dluhu (tedy již včetně poslední 10. splátky) nedoložili, výzvu ponechali bez odpovědi.

Lze tedy uzavřít, že po schválení oddlužení dlužníků vzniknul jednomu z nich (dlužníku) jeho zaviněním peněžitý závazek vůči ČEZ Korporátní služby, s.r.o. ve výši 12.140,60 Kč z titulu dlužného nájemného za užívání nebytových prostor (garáže) v období od srpna 2014 do ledna 2015, splatný postupně od 10.9.2014 do 13.3.2015, který dlužníci přes výzvu soudu prvního stupně ze dne 26.6.2015-přestože tehdy byl dluh již více než 1 rok po splatnosti-ponechali v plné výši neuhrazený a ničeho na něj nezaplatili (při současném uznání dluhu co do důvodu a výše) ani v rámci splátkového kalendáře sjednaného s dotčeným věřitelem v říjnu 2015. Tehdy navíc nezaplacením první splátky došlo ve smyslu dohody ke ztrátě výhody splátek a dluh se stal celý splatným s tím, že věřiteli vzniknul vůči dlužníku též nárok na sjednanou smluvní pokutu 0,2 % za každý den prodlení, takže původní dluh se dále navýšil a narostlo prodlení s jeho zaplacením. Dlužníci přitom byli jak soudem prvního stupně, tak poté i odvolacím soudem poučeni o tom, že dluh vzniklý zaviněním dlužníka po schválení jeho oddlužení, který je splatný déle než 30 dnů, zakládá důvod pro zrušení schváleného oddlužení dle § 418 odst. 1 písm. c) IZ. Přesto dlužníci nezjednali nápravu, k níž jim byl v řízení poskytnut nadstandardní časový prostor, nevyužili možnosti splátek a místo toho zavinili další nárůst předmětného dluhu. Nad to vše v odvolacím řízení nepravdivě tvrdili, že tento dluh splácejí. Takové jednání dlužníků se rozhodně neslučuje s poctivým záměrem, na němž je oddlužení založeno, a tedy indikuje další důvod ke zrušení schváleného oddlužení ve smyslu § 418 odst. 3 IZ. Za takové situace nemá významu zabývat se zkoumáním, zda je vskutku poctivě míněna i momentální nabídka dlužníků pro oddlužení, tj. zda by dárkyně V. Smutná opravdu byla schopna poskytovat jim měsíční finanční pomoc značné výše (9.800,-Kč), zda by dlužník ze svých podnikatelských příjmů plnil uvedenou částku 6 tis. Kč a zda se současně-objektivně vzato-jedná o maximální plnění, které sami dlužníci mohou poskytovat. Příjmy dosahované dlužníkem totiž -navzdory požadavku odvolacího soudu-nijak neprokázali a o příjmové situaci dlužnice se ani nezmínili. Ani v průběhu splátkového kalendáře ostatně dlužníci neplnili řádně povinnost podávat soudu pravidelné půlroční zprávy o svých příjmech dle § 412 odst. 1 písm. d) IZ, ačkoli v usnesení o schválení oddlužení byli poučeni o všech svých povinnostech, k nimž jsou v průběhu trvání tohoto oddlužení zavázáni a jejichž neplnění dle § 418 odst. 1 písm. a) IZ naplňuje další důvod pro zrušení schváleného oddlužení.

Protože se tak dlužníkům ani v odvolacím řízení nepodařilo vyvrátit správnost závěru soudu prvního stupně, že jsou dány důvody pro zrušení jejich schváleného oddlužení, které implikuje rozhodnutí o řešení jejich úpadku konkursem (jenž dle § 314 odst. 1 písm. a/ IZ lze vést jako nepatrný), odvolací soud postupoval podle § 219 občanského soudního řádu a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu, prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 12. září 2016

Mgr. Ivana M l e j n k o v á, v.r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík