2 VSPH 1461/2012-A-11
MSPH 91 INS 21110/2012 2 VSPH 1461/2012-A-11

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka JANUS, s.r.o., sídlem Ocelářská 9, Praha 9, zahájené na návrh a) Jiřího Sommera, bytem Volavkova 1742/3, Praha 6, b) Miroslava Maliče, bytem Dolákova 551/20, Praha 8, c) Zdeňka Ševčíka, bytem Budovatelů 2627, Tábor, d) Ondřeje Víta, bytem Katovická 412/2, Praha 8, e) Radka Doška, bytem K Horoměřicům 23/1110, Praha 6, f) Martina Resla, bytem Neapolská 326, Praha 10, g) Vladimíra Palečka, bytem Květnového vítězství 1740/12, Praha 4, h) Milana Šedivky, bytem Kosmická 753, Praha 4, ch) Martina Rymona, bytem Škvorecká 1933/1, Praha 10, i) Richarda Hrabíka, bytem Jiřího Horáka 1697/2, Benešov, j) Miloslava Valtera, bytem Za Školou 48, Praha 9, k) Rudolfa Himla, bytem K Chotolu 845, Horoměřice, l) Jana Procházky, bytem Ruprechtická 2272/2, Praha 9, m) Jiřího Rezka, bytem Hurbanova 1305, Praha 4, n) Richarda Hrabíka, bytem J. Horáka 1697/20, Benešov, a o) Štěpána Šinárka, bytem Cílkova 645/12, Praha 4, zastoupených advokátem Mgr. Pavlem Čálkem, sídlem Sokolovská 254, Praha 9, o odvolání navrhovatelů proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 91 INS 21110/2012-A-5 ze dne 11.září 2012

takto:

I. Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 91 INS 21110/2012-A-5 ze dne 11. září 2012 se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 91 INS 21110/2012-A-5 ze dne 11.9.2012 odmítl insolvenční návrh, jímž se Jiří Sommer, Miroslav Malič, Zdeněk Ševčík, Ondřej Vít, Radek Došek, Martin Resl, Vladimír Paleček, Milan Šedivka, Martin Rymon, Richard Hrabík, Miloslav Valter, Rudolf Himl, Jan Procházka, Jiří Rezek, Richard Hrabík a Štěpán Šinárek (dále jen navrhovatelé) domáhali vydání rozhodnutí o úpadku JANUS, s.r.o. (dále jen dlužník) a prohlášení konkursu na jeho majetek.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že navrhovatelé tvrdili, že mají za dlužníkem pohledávky z titulu nároků z dohody o ukončení pracovního poměru ve výši trojnásobku jejich průměrných měsíčních platů a je jim známa existence dalších věřitelů dlužníka se splatnými pohledávkami. Měli tedy zato, že jsou splněny podmínky stanovené v ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona a dlužník je v úpadku ve formě platební neschopnosti. Soud prvního stupně konstatoval, že věřitel, který podává insolvenční návrh, je povinen osvědčit, že on sám a alespoň jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku. Navrhovatelé však neuvedli konkrétní údaje, z nichž by vyplynulo, že dlužník po stanovenou dobu není k úhradě svých splatných závazků schopen, navíc ze specifikace jejich pohledávek za dlužníkem dlužníkova neschopnost plnit své peněžité závazky nevyplývá, neboť od jejich splatnosti neuplynula lhůta 3 měsíců. V insolvenčním návrhu tak chybí konkrétní uvedení rozhodujících skutečností, které osvědčují úpadek dlužníka, jejichž absence je vadou insolvenčního návrhu, která brání pokračování v řízení. Navrhovatelé v insolvenčním návrhu též nedostatečným způsobem identifikovali další věřitele se splatnou pohledávkou; není tedy osvědčeno, že navrhovatelé a alespoň jedna další osoba mají proti dlužníkovi splatnou pohledávku. Soud proto insolvenční návrh podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítl.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se navrhovatelé včas odvolali a požadovali, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, eventuálně aby je změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá a zároveň rozhodl o úpadku dlužníka. Argumentovali zejména nedodržením nejbližšího výplatního termínu jako termínu pro vyplacení odstupného, na něž jim vznikl nárok z titulu dohody o okamžitém zrušení pracovního poměru pro nadbytečnost. Uvedli, že jejich nárok nebyl do dnešního dne uspokojen. Zřejmou neschopnost dlužníka plnit své závazky dovozovali z absence jednatelů, jejichž funkce zanikla dne 12.7.2012.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě obecných náležitostí každého podání musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona je dlužník v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. K posledně uvedené podmínce ust. § 3 odst. 2 insolvenčního zákona stanoví, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, neplní je po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Z obsahu spisu se podává, že navrhovatelé v insolvenčním návrhu ze dne 23.8.2012 uvedli, že byli u dlužníka zaměstnáni v pracovněprávním vztahu, který byl z důvodu organizačních změn ukončen ke dni 30.6.2012 dohodou o rozvázání pracovního poměru pro nadbytečnost, vznikl jim nárok na úhradu odstupného ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku a z tohoto titulu mají za dlužníkem pohledávky v celkové výši 974.442,-Kč. O splatnosti svých pohledávek neuvedli v návrhu nic. Pokud jde o eventuální další věřitele dlužníka, omezili se na tvrzení, že jejich existence je jim známa, leč jmenovitě je v návrhu neoznačili a údaje o důvodu, výši a splatnosti pohledávek dalších věřitelů neuvedli.

Jak je zřejmé z toho, co uvedeno výše, navrhovatelé nedostáli povinnosti uvést v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka, neboť nezbytné konkrétní údaje o splatnosti svých pohledávek i o dalších věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách, jež by mohly být podkladem pro zjištění, zda je dlužník v úpadku v jedné ze zákonem vymezených forem, v insolvenčním návrhu neuvedli. Stejně jako soud prvního stupně dospěl proto i odvolací soud k závěru, že insolvenční návrh vykazuje nedostatky, pro něž v řízení nelze pokračovat.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219 občanského soudního řádu jako věcně správné potvrdil. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud s přihlédnutím k tomu, že navrhovatelé v něm neměli úspěch, ale dlužník v něm žádné náklady nevynaložil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 18.února 2013

JUDr. Jiří Kareta, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová