2 VSPH 1452/2015-B-18
MSPH 76 INS 28254/2014 2 VSPH 1452/2015-B-18

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Ivany Mlejnkové a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Jiřího Čoudka, bytem Vondroušova 1189, Praha 6, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 76 INS 28254/2014-B-11 ze dne 25. června 2015

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 76 INS 28254/2014-B-11 ze dne 25. června 2015 se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 76 INS 28254/2014-B-11 ze dne 25.6.2015 prohlásil konkurs na majetek Jiřího Čoudka (dále jen dlužník) s tím, že bude projednáván jako nepatrný, rozhodl, že účinky spojené s prohlášením konkursu nastávají zveřejněním rozhodnutí v insolvenčním rejstříku, a na den 31.8.2015 nařídil zvláštní přezkumné jednání.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 27.4.2015 (č.d. A-23) rozhodl na návrh Hypoteční banky, a.s. (dále též jen navrhovatel) o úpadku dlužníka, insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Josefa Šťastného (dále jen správce) a na den 25.6.2015 nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů. Do insolvenčního řízení přihlásili čtyři věřitelé pohledávky v souhrnné výši 2.518.763,89 Kč, navrhovatel přihlásil svou pohledávku jako zajištěnou. Na přezkumné jednání a schůzi se žádný z věřitelů nedostavil. Správce ve zprávě o činnosti uvedl, že dlužník je sice kontaktní, ale účetnictví mu dosud nepředal, a navrhl, aby úpadek dlužníka byl řešen nepatrným konkursem. Soud dále zdůraznil, že dlužník nepodal v zákonné lhůtě návrh na povolení oddlužení ani návrh na povolení reorganizace, ač byl o těchto právech řádně poučen. Za této situace rozhodl soud podle ust. § 244 a násl. insolvenčního zákona o řešení úpadku dlužníka konkursem s tím, že bude podle ust. § 315 odst. 1 téhož zákona projednáván jako nepatrný.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil a povolil řešení jeho úpadku oddlužením. V odvolání tvrdil, že se soud prvního stupně zmýlil, neboť návrh na povolení oddlužení podal v řízení vedeném pod sp. zn. MSPH 76 INS 527/2014. Uvedl, že má zájem na řešení úpadku oddlužením, byť je nezaměstnaný a po celou dobu, kdy je ve finanční tísni, bez úspěchu shání zaměstnání.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 389 odst. 1 insolvenčního zákona může dlužník, jde-li o právnickou osobu, která podle zákona není považována za podnikatele a současně nemá dluhy z podnikání, nebo fyzickou osobu, která nemá dluhy z podnikání, navrhnout insolvenčnímu soudu, aby jeho úpadek nebo hrozící úpadek řešil oddlužením. Dluh z podnikání podle ust. § 389 odst. 2 insolvenčního zákona nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku, jestliže s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo d), anebo jde o pohledávku zajištěného věřitele. Podle ust. § 390 odst. 1 téhož zákona musí dlužník podat návrh na povolení oddlužení spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen. Náležitosti návrhu na povolení oddlužení vymezuje ust. § 391 insolvenčního zákona, jež v odstavci 3 stanoví, že jej lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis, konkrétně ust. § 23 vyhlášky č. 311/2007 Sb.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že insolvenční řízení, v jehož průběhu bylo vydáno napadené usnesení, bylo zahájeno dne 20.10.2014 zveřejněním insolvenčního návrhu navrhovatele ze dne 14.10.2014 v insolvenčním rejstříku. Insolvenční návrh spolu s výzvou k předložení písemného vyjádření k návrhu, sdělení, zda souhlasí s rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání, a předložení seznamů dle ust. § 104 odst. 1 insolvenčního zákona obsahující poučení o možnosti podat návrh na povolení oddlužení doručil soud prvního stupně dlužníkovi prostřednictvím České pošty, s.p. dne 10.11.2014. Podáním ze dne 24.11.2014 (č.d. A-10) se dlužník k insolvenčnímu návrhu vyjádřil, namítal, že není v úpadku, neboť se pouze na přechodnou dobu dostal do finančních problémů a od prosince 2014 má uzavřít nový pracovní poměr s pravidelným příjmem. Pro případ, že by soud dovodil, že je v úpadku, navrhl, aby jeho úpadek nebyl řešen konkursem, jak navrhoval navrhovatel v insolvenčním návrhu, ale aby mu bylo povoleno oddlužení .

V této souvislosti dlužno poznamenat, že shora citované ust. § 391 odst. 1 insolvenčního zákona tím, že vyžaduje, aby byl návrh na povolení oddlužení podán na předepsaném formuláři, stanoví zvláštní formu tohoto návrhu ve smyslu ust. § 41 občanského soudního řádu. Absence předepsané formy tohoto úkonu dlužníka se s ohledem na obecnou procesní úpravu obsaženou v občanském soudním řádu, jímž je insolvenční řízení dle ust. § 7 insolvenčního zákona podpůrně spravováno, projevuje jako vada podání, již soud odstraňuje ve smyslu ust. § 43 občanského soudního řádu postupem podle ust. § 393 odst. 1 insolvenčního zákona, podle něhož insolvenční soud vyzve osobu, která podala vadný návrh na povolení oddlužení (neobsahující všechny náležitosti, nesrozumitelný či neurčitý), k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů; současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. Návrh na povolení oddlužení podle ust. § 393 odst. 3 insolvenčního zákona insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Pro rozhodnutí o odvolání dlužníka proti napadenému usnesení je pak podstatné, že soud prvního stupně sice způsobem popsaným v ust. § 393 odst. 1 insolvenčního zákona postupoval, skutečnost, že dlužník podal včas vadný návrh na povolení oddlužení nepřehlédl, a usnesením ze dne 27.4.2015 (č.d. A-24) ho vyzval k odstranění vady návrhu tím, že jej předloží na předepsaném formuláři, ale-přestože dlužník na výzvu, již mu soud doručil dne 13.5.2015 spolu s usnesením, jímž rozhodl o jeho úpadku, nereagoval a vady návrhu na povolení oddlužení neodstranil-v rozporu s ust. § 393 odst. 3 insolvenčního zákona jeho návrh na povolení oddlužení neodmítl. Jinými slovy, soud prvního stupně rozhodl o řešení dlužníkova úpadku konkursem, přestože návrh na povolení oddlužení neodmítl, nevzal na vědomí jeho zpětvzetí ani jej nezamítl, jak vyžaduje ust. § 396 insolvenčního zákona.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Vzhledem k odvolací argumentaci považoval odvolací soud za vhodné pro úplnost uvést, že skutečnost, že dlužník podal návrh na povolení oddlužení spolu s insolvenčním návrhem v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 76 INS 527/2014, jež skončilo dne 17.4.2014 pravomocným odmítnutím insolvenčního návrhu, nemá pro toto insolvenční řízení žádný význam.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 4. srpna 2015

JUDr. Jiří K a r e t a , v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Jana Berná