2 VSPH 1452/2014-A-12
KSPH 68 INS 17212/2014 2 VSPH 1452/2014-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Lukáše Svobody, bytem Sídliště 147, Tmaň, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 68 INS 17212/2014-A-7 ze dne 25.června 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 68 INS 17212/2014-A-7 ze dne 25.června 2014 se mění tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 68 INS 17212/2014-A-7 ze dne 25.6.2014 odmítl insolvenční návrh, jímž se Lukáš Svoboda (dále jen dlužník) domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že mu byl dne 23.6.2014 doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Jelikož dlužník v položce 7 návrhu neuvedl rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek, tj. vedle výše závazků i jejich splatnost a označení věřitelů, výši měsíčního příjmu, výši měsíčních splátek, výši měsíčních výdajů a hlavně důvody, jak se ocitl v tvrzeném úpadku, soud cituje ust. § 103 insolvenčního zákona dospěl k závěru, že absence vylíčení takových skutečností, které jsou podkladem pro zjištění finanční situace dlužníka, resp. osvědčení jeho úpadku, je vadou insolvenčního návrhu, která brání pokračování v řízení. Z těchto důvodů insolvenční návrh dlužníka dle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání poukázal na to, že položku 7 návrhu na povolení oddlužení řádně vyplnil, avšak tím způsobem, že do ní vepsal odkaz na přílohu č. 1 připojenou k insolvenčnímu návrhu. Učinil tak proto, že by se mu popis rozhodujících skutečností do položky 7 formuláře nevešel, domnívá se, že připojená listina je součástí insolvenčního návrhu, a tudíž nebyl důvod pro jeho odmítnutí.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Ust. § 104 téhož zákona ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy (seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek). Dle odst. 2 je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí. V odstavci 3 je vymezen obsah seznamu závazků. Odstavec 4 dlužníkovi ukládá, aby seznamy (týká se všech požadovaných seznamů) podepsal a aby v nich výslovně uvedl, že jsou správné a úplné, a ohledně seznamů majetku a seznamu zaměstnanců vyžaduje, aby skutečnost, že žádné dlužníky nebo zaměstnance nemá, v těchto seznamech uvedl.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 23.6.2014 byl Krajskému soudu v Praze doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení. V položce 7 návrhu dlužník uvedl, že podává současně návrh na povolení oddlužení a navrhuje, aby soud rozhodl o jeho úpadku. V popisu rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek odkázal na přílohu č. 1 připojenou k insolvenčnímu návrhu, již viditelně označil Příloha 1 k návrhu na povolení oddlužení, Popis rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek . V ní podrobně popsal všechny rozhodné skutečnosti osvědčující jeho úpadek, když zejména vyčíslil své závazky, uvedl data, kdy se staly splatnými, upřesnil, zda se jedná o závazky vykonatelné, či nikoli, přesně označil své věřitele a vysvětlil, jak se v tvrzeném úpadku ocitl. V dalších položkách návrhu uvedl údaje nezbytné pro posouzení, zda splňuje podmínky oddlužení, a jako přílohy k němu připojil další listiny. Dlužno však poznamenat, že předložené seznamy majetku a závazků zákonným požadavkům neodpovídají.

Na rozdíl od soudu prvního stupně je odvolací soud toho názoru, že dlužník řádně popsal rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek, a k postupu podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona proto nebyl žádný důvod. Pokud jde o zjištěné nedostatky předložených seznamů majetku a závazků, bude na soudu prvního stupně, aby k jejich odstranění vyzval dlužníka podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným, napadené usnesení proto podle ust. § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 občanského soudního řádu změnil a rozhodl o tom, že se insolvenční návrh dlužníka neodmítá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Praze k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 22.října 2014

JUDr. Jiří Kareta, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová