2 VSPH 1450/2012-A-38
MSPH 60 INS 8840/2012 2 VSPH 1450/2012-A-38

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužnice Marie Nápravníkové, bytem Jeremenkova 1171/102, Praha 4, zahájené na návrh FWDS Europe, a.s., sídlem Podbabská 1112/13, Praha 6, zast. advokátem JUDr. Vítem Vohánkou, sídlem Na Zámecké 457/5, Praha 4, o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 60 INS 8840/2012-A-27 ze dne 17. srpna 2012

takto:

Odvolání se o d m í t á .

Odůvodnění:

Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením na návrh FWDS Europe, a.s. rozhodl o zjištění úpadku Marie Nápravníkové (dále jen dlužnice) a prohlásil na její majetek konkurs (body I. a II. výroku), insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Davida Termera (bod III. výroku) a rozhodl o tom, že účinky rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu nastávají dne 17.8.2012 ve 14 hodin 35 minut (bod XII. výroku). Do dalších bodů výroku promítl účinky rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu, na den 1.11.2012 nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů a informoval o tom, že jeho rozhodnutí budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku a na jeho úřední desce.

Proti tomuto usnesení, a to proti bodům I. a II.výroku, jimiž byl zjištěn její úpadek a prohlášen konkurs na její majetek, se dlužnice podáním ze dne 7.9.2012, jež označila jako odvolání, včas odvolala. V odvolání se omezila na sdělení, že na její doručovací adrese bydlí nejen ona, ale i její jmenovkyně, s níž není v příbuzenském poměru, a je jen věcí náhody, do které poštovní schránky bude písemnost vhozena.

Protože v rozporu s ust. § 205 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) dlužnice neuvedla, v čem spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí nebo postupu soudu vedoucího k jeho vydání (odvolací důvod) a čeho se v odvolacím řízení domáhá (odvolací návrh), vyzval ji soud prvního stupně a posléze i předseda senátu odvolacího soudu, aby doplnila odvolání o náležitosti, jejichž absence brání pokračování v odvolacím řízení, a poučil ji o tom, že v případě neodstranění vytčených nedostatků bude odvolání odmítnuto.

Na výzvu odvolacího soudu, jež jí byla doručena dne 31.10.2012, reagovala dlužnice podáním, v němž uvedla, že odvolání nemůže v současné době doplnit, neboť z důvodu trestního stíhaní, jež je vedeno vůči ní a jejímu manželovi, je vázána mlčenlivostí. Proto navrhla, aby odvolací soud insolvenční řízení do doby skončení trestního stíhání přerušil.

Podle ust. § 205 odst. 1 OSŘ, jež se dle ust. § 7 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) přiměřeně použije i v insolvenčním řízení, v odvolání musí být vedle obecných náležitostí (ust. § 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh).

Z ust. § 212a odst. 2 téhož zákona vyplývá, že rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, nelze přezkoumat podle odstavce 1, neobsahuje-li odvolání přes výzvu soudu (ust. § 43 a § 209) ve věcech neuvedených v ust. § 120 odst. 2 žádné odvolací důvody.

Toto ustanovení zakazuje odvolacímu soudu, aby posoudil věcnou správnost napadeného rozhodnutí, jestliže odvolání neobsahuje přes výzvu soudu žádné odvolací důvody (údaj o tom, v čem odvolatel spatřuje nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu prvního stupně), přičemž neuvedení odvolacích důvodů samo o sobě brání jeho věcnému vyřízení a pokračování v odvolacím řízení. Jinými slovy, z důvodů, které nebyly uplatněny v odvolání, může odvolací soud přezkoumat napadené rozhodnutí, jen jestliže odvolání obsahuje alespoň některý z odvolacích důvodů.

Odvolatel vyhoví požadavku zákona na uvedení odvolacích důvodů, jen když konkrétně vylíčí, v čem spatřuje nesprávnost rozhodnutí soudu prvního stupně po skutkové nebo právní stránce, popř. v čem spočívá nesprávný postup soudu prvního stupně, který rozhodnutí předcházel. Obsah podání dlužnice těmto požadavkům neodpovídá, přičemž odvolací soud je přesvědčen o tom, že okolnost, že je vůči ní a jejímu manželovi vedeno trestní stíhání, dlužnici nebrání (nebránila) v tom, aby odvolání doplnila.

Jelikož dlužnice vytčené nedostatky podání neodstranila, nezbylo odvolacímu soudu než její odvolání pro absenci zákonem předepsaných náležitostí podle ust. § 43 odst. 2 OSŘ za použití ust. § 211 téhož zákona odmítnout.

Nad rámec výše uvedeného považoval odvolací soud za vhodné uvést, že požadavku dlužnice na přerušení insolvenčního řízení nebylo možno vyhovět již proto, že to neumožňuje ust. § 84 IZ.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 9. listopadu 2012

JUDr. Jiří K a r e t a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva