2 VSPH 1438/2015-B-41
MSPH 96 INS 6559/2012 2 VSPH 1438/2015-B-41

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a ze soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužnice MHP-Medical Home Products, s.r.o., IČO:28425146, sídlem Veletržní 405/31, 170 00 Praha 7, o odvolání insolvenčního správce dlužnice Mgr. Pavla Ubra, sídlem Senovážné náměstí 24, 110 00 Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPH 96 INS 6559/2012-B-33 ze dne 12. června 2015,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPH 96 INS 6559/2012- B-33 ze dne 12. června 2015 se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužnice MHP-Medical Home Products, s.r.o., IČO:28425146 (dále jen dlužnice) určil, že odměna insolvenčního správce dlužnice Mgr. Pavla Ubra (dále jen Správce) činí 30.000,-Kč včetně daně z přidané hodnoty (dále jen DPH), z toho na odměnu určenou z výtěžku zpeněžení vydaného zajištěnému věřiteli připadá částka 2.028,96 Kč včetně DPH.

V odůvodnění usnesení insolvenční soud reprodukoval dosavadní průběh řízení zejména tak, že: 1) usnesením ze dne 2. 5. 2012 (č. d. A-12) zjistil úpadek dlužnice, prohlásil konkurs na její majetek a do funkce insolvenčního správce ustanovil Správce, 2) dne 10. 7. 2012 (č. d. B-2) předložil Správce zprávu o své dosavadní činnosti a o hospodářské situaci dlužnice, z níž plyne, že: -soupis majetkové podstaty dlužnice sestává z jediné položky-osobního automobilu zn. Ford Galaxy (dále jen Automobil), jež zajišťuje uspokojení pohledávky zajištěného věřitele ESSOX, s.r.o., IČO: 26764652 (dále jen Zajištěný Věřitel), -seznam přihlášených pohledávek sestává z pohledávek 5 věřitelů v celkové výši 896.962,72 Kč, 3) dne 19. 7. 2012 se konalo přezkumné jednání (č. d. B-3), na němž byly zjištěny isir.justi ce.cz

všechny přihlášené pohledávky, z toho pohledávka Zajištěného věřitele jako pohledávka s právem na přednostní uspokojení ze zpeněžení zajištěného Automobilu, 4) dne 19. 9. 2013 (č. d B-23) informoval Správce insolvenční soud, že Automobil zpeněžil a že-vzhledem k tomu, že se jednalo o jediný zjištěný majetek dlužnice- bude možno zpracovat konečnou zprávu, 5) usnesením ze dne 15. 4. 2015 (č. d. B-29) vyslovil souhlas s tím, aby Správce vydal Zajištěnému věřiteli výtěžek ze zpeněžení Automobilu ve výši 83.489,04 Kč, a stanovil odměnu Správce určenou z výtěžku zpeněžení připadajícího na Zajištěného věřitele dle ust. § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen Vyhláška) ve výši 2.028,96 Kč včetně DPH.

Na tomto základě postupoval insolvenční soud dle ustanovení insolvenčního zákona (dále jen IZ) tak, že rozhodl o odměně Správce. Poukázal přitom na ust. § 1 odst. 1 Vyhlášky, jež určuje, že pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce součet odměny určené z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele a odměny určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele.

Jelikož o odměně určené z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele již bylo rozhodnuto v usnesení o vydání výtěžku zpeněžení Zajištěnému Věřiteli (viz shora bod 5), stanovil soud zbývající druhou část odměny, tj. odměnu určenou z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele. S přihlédnutím k tomu, že žádného takového výtěžku dosaženo nebylo, postupoval insolvenční soud dle ust. § 5 Vyhlášky, jež určuje, že nelze-li odměnu určit postupem podle ust. § 1 až 4, rozhodne o výši odměny insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce, tak, že jí stanovil ve výši 30.000,-Kč. Přihlédl k tomu, že v daném insolvenčním řízení se nacházelo pouze 5 věřitelů, z toho jeden Zajištěný věřitel, a k tomu, že s výjimkou zajištěného majetku Správce jiný majetek nezpeněžoval.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze podal Správce včasné odvolání, v němž poukazoval na usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 27/2010 ze dne 29. 9. 2010 uveřejněné pod č. 64/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, z jehož odůvodnění dovodil, že ust. § 1 Vyhlášky, jež v odst. 5 zaručuje minimální výši odměny správce 45.000,-Kč, je nutné vykládat jako celek. To znamená, že toto ustanovení se při stanovení výše odměny insolvenčního správce neaplikuje jen v těch insolvenčních řízeních, v nichž nejsou kumulativně splněny všechny podmínky, tedy jen v těch řízeních, v nichž je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs a v nichž nebyl zpeněžen žádný majetek dlužníka. S pomocí argumentu a contrario pak lze dojít k závěru, že pokud byl v insolvenčním řízení (nějaký) majetek, lhostejno, zda zajištěný či nezajištěný, zpeněžen, je na místě aplikovat ust. § 1 Vyhlášky včetně odst. 5, a stanovit odměnu správce minimálně ve výši 45.000,-Kč zvýšenou o DPH, je-li správce jejím plátcem.

Správce proto požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že určí jeho odměnu ve výši 45.000,-Kč s 21 % DPH, tj. celkem ve výši 54.450,-Kč, nebo aby je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího, a aniž dle ust. § 94 odst. 2 písm. c) IZ) nařizoval jednání, dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro jeho potvrzení či změnu.

Judikatura Vrchního soudu v Praze prezentovaná již usnesením sen. zn. 3 VSPH 512/2010 ze dne 20. 12. 2010 totiž dovozuje, že jen v rámci konečné zprávy projednané postupem dle ust. § 302 a násl. IZ (popř. obdobné zprávy o dosavadních výsledcích konkursu předvídané např. pro případ úmrtí dlužníka v ust. § 310 odst. 2 IZ) může dojít k vyúčtování odměny a hotových výdajů insolvenčního správce a k rozhodnutí o nich, a že i usnesení o zrušení konkursu pro nedostatek majetku dle ust. § 308 odst. 1 písm. d) IZ lze vydat vždy až po projednání a schválení konečné zprávy, v jejímž rámci bylo rozhodnuto o odměně a výdajích insolvenčního správce.

Projednáním konečné zprávy se totiž definitivně uzavírá fáze zjišťování a zpeněžování podstaty a sumarizují se výdaje a odměna správce, která se odvíjí od výše výtěžku zpeněžení. Tím se za účasti věřitelů staví najisto výsledky konkursu (co do aktiv i pasiv), jež pak indikují další postup konkursu; buď poměrné uspokojení pohledávek za podstatou (ust. § 297 ve spojení s ust. § 305 odst. 2 IZ) a poté zrušení konkursu pro nedostatek majetku, nebo zrušení konkursu bez dalšího (není-li tu žádný nepoužitý výtěžek), s případným použitím zálohy na náklady insolvenčního řízení, anebo rozvrh.

Lze tudíž shrnout, že výsledek konkursu musí být s konečnou platností vyřešen v rozhodnutí o konečné zprávě; ze zjištění v něm uvedených pak vychází další postup soudu, jenž je naznačen shora. Rozhodnutí o zrušení konkursu pro nedostatek majetku, což navrhoval Správce v podání ze dne 4. 6. 2015 (č. d. B-35) ovšem vždy, a opakovaně to budiž zdůrazněno, musí předcházet schválení konečné zprávy, zahrnující i rozhodnutí o nárocích správce (jeho odměny nevyjímaje), k němuž je soud povinen vždy nařídit jednání.

Z obsahu spisu je však zřejmé, že soud prvního stupně výše zmíněné judikatorní závěry nerespektoval a-ač Správce v podání ze dne 19. 9. 2013 (viz shora bod 4) předložení konečné zprávy avizoval a ač insolvenční soud v usnesení ze dne 6. 5. 2015 (č. d. B-30) a v usnesení ze dne 21. 5. 2015 (č. d. B-32) Správci uložil, aby ho zpravil o tom, kdy lze předložení konečné zprávy očekávat-o odměně Správce rozhodl, aniž by konečnou zprávu a vyúčtování odměny a výdajů Správce projednal a o ní rozhodl postupem dle ust. § 302 a násl. IZ.

Vzhledem ke shora popsaným zjištěním (absenci projednání vyúčtování odměny a výdajů Správce prostřednictvím institutu konečné zprávy) dospěl odvolací soud k závěru, že se soud prvního stupně dopustil v řízení vady, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava. Postupoval proto podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) OSŘ, napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm insolvenční soud nařídí k projednání (Správcem předložené) konečné zprávy jednání.

K závěrům insolvenčního soudu stran nároku Správce na odměnu odvolací soud ve shodě s odvolací argumentací pro úplnost poukazuje na své konstantní judikatorní závěry prezentované již v usnesení sen. zn. 3 VSPH 542/2010 ze dne 26. 8. 2010, podle nichž odměna insolvenčního správce, jestliže způsobem řešení dlužníkova úpadku je konkurs, se vypočte postupem podle ust. § 1 Vyhlášky za předpokladu, že tu je výtěžek zpeněžení připadající na zajištěného věřitele anebo určený k rozdělení mezi nezajištěné věřitele. Za takové situace-pokud odměna dle ust. § 1 odst. 1 až 4 Vyhlášky nedosahuje ani částky 45.000,-Kč-se uplatní úprava minimální výše odměny stanovené v ust. § 1 odst. 5 Vyhlášky.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem.

V Praze dne 16. listopadu 2016

Mgr. Tomáš B r a u n , v.r. předseda senátu

Za správnost: J. Vlasáková