2 VSPH 143/2015-P2-9
KSUL 79 INS 17576/2014 2 VSPH 143/2015-P2-9

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužnice Veroniky Horákové, bytem Dřínovská 4557, Chomutov, o odvolání PROFI CREDIT Czech, a.s., sídlem Klimentská 1216/46, Praha 1, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 17576/2014-P2-4 ze dne 9. ledna 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 17576/2014-P2-4 ze dne 9. ledna 2015 se m ě n í tak, že se přihláška pohledávky PROFI CREDIT Czech, a.s. ve výši 45.208,79 Kč n e o d m í t á a jeho účast v insolvenčním řízení nekončí.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 79 INS 17576/2014-P2-4 ze dne 9.1.2015 v insolvenčním řízení vedeném na majetek Veroniky Horákové (dále jen dlužnice) odmítl přihlášku pohledávky PROFI CREDIT Czech, a.s. (dále jen odvolatel) ve výši 45.208,79 Kč a konstatoval, že právní mocí tohoto rozhodnutí účast odvolatele v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dne 30.7.2014 přihlásil odvolatel do insolvenčního řízení pohledávku ve výši 209.155,-Kč. Dne 19.11.2014 nabylo právní moci usnesení o částečném zpětvzetí pohledávky do výši 163.946,21 Kč. Soud nadále evidoval přihlášku pohledávky odvolatele č. 2 ve výši 45.208,79 Kč. Vzhledem k tomu, že insolvenční správce popřel v přihlášce pohledávku č. 1 více jak 50 %, k pohledávce se nepřihlíží ani ve zbývajícím rozsahu .

Soud dále upřesnil, že na přezkumném jednání popřel insolvenční správce Insolvenční agentura, v.o.s. (dále jen správce) pohledávku č. 1 v rozsahu 93.568,21 Kč, tedy v rozsahu větším než 50 % a zcela popřel pohledávku č. 2 ve výši 39.608,-Kč a č. 3 ve výši 30.770,-Kč. Cituje ust. § 178 a 198 odst. 1 insolvenčního zákona a poukazuje na to, že odvolatel nepodal po obdržení vyrozumění správce o popření žaloby na určení pravosti a výše popřených pohledávek, dovodil soud prvního stupně, že z přihlášené pohledávky č. 1 bylo zjištěno méně než 50 % , proto nelze přihlížet k přihlášené pohledávce ani v rozsahu, v jakém byla zjištěna. Z těchto důvodů rozhodl, jak uvedeno shora.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání uvedl, že do insolvenčního řízení přihlásil tři pohledávky. Pokud jde o pohledávku č. 1, správce ji na přezkumném jednání popřel co do výše 93.568,21 Kč a uznal co do výše 45.208,79 Kč. O popření ho správce vyrozuměl dopisem, jenž mu byl doručen dne 8.10.2014. Téhož dne vzal odvolatel zpět přihlášku pohledávek č. 2 a 3 a v popřené části pohledávku č. 1. Zpětvzetí bylo soudu prvního stupně doručeno dne 8.10.2014 do datové schránky, v insolvenčním rejstříku je soud zveřejnil dne 14.10.2014. Poukazuje na ust. § 178 odst. 1 insolvenčního zákona, jež bylo novelizováno s účinností od 1.1.2014, odvolatel namítal, že předtím než nastal účinek, na základě kterého se nepřihlíží k popřené části pohledávky, vzal popřenou část pohledávky č. 1 spolu s popřenými pohledávkami č. 2 a 3 účinně zpět, nadále by měl tedy být účastníkem insolvenčního řízení co věřitel pohledávky č. 1 ve výši 45.208,79 Kč.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 178 insolvenčního zákona bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna; to neplatí, záviselo-li rozhodnutí insolvenčního soudu o výši přihlášené pohledávky na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu (odst. 1). Pro účely posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1, nepovažuje se za přihlášenou ta část pohledávky, kterou vzal věřitel účinně zpět předtím, než nastal účinek, na základě kterého se podle tohoto zákona nepřihlíží k popřené části pohledávky (odst. 2).

Podle ust. § 185 insolvenčního zákona jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že přihláškou ze dne 28.7.2014, jež soudu prvního stupně došla dne 30.7.2014, přihlásil odvolatel do insolvenčního řízení tři pohledávky, a to pohledávku č. 1 ve výši 138.777,-Kč sestávající z nezaplacené a zesplatněné splátky dle smlouvy o revolvingovém úvěru ve výši 136.756,-Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 2.021,-Kč, pohledávku č. 2 ve výši 39.608,-Kč sestávající z nedoplatku na smluvních pokutách ve výši 39.031,-Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 577,-Kč a pohledávku č. 3 ve výši 30.770,-Kč co smluvní pokuty. Dne 8.10.2014, tj. téhož dne, kdy mu došlo vyrozumění správce o tom, že na přezkumném jednání popřel pohledávku č. 1 co do pravosti a výše v rozsahu

93.568,21 Kč (a uznal ji v rozsahu 45.208,79 Kč) a popřel pravost pohledávek č. 2 a 3, vzal odvolatel zpět v popřené části pohledávku č. 1 a pohledávky č. 2 a 3. O tom, že bere zpětvzetí na vědomí s tím, že v řízení bude nadále evidována pohledávka ve výši 45.208,79 Kč, rozhodl soud prvního stupně usnesením ze dne 29.10.2014 (č.d. P2-3).

Jelikož se podle ust. § 178 odst. 2 insolvenčního zákona nepovažuje za přihlášenou ta část pohledávky, kterou vzal věřitel účinně zpět předtím, než mu marně uplynula lhůta k podání incidenční žaloby podle ust. § 198 odst. 1 téhož zákona, přičemž v daném případě není pochyb o tom, že v době, kdy odvolatel vzal svou přihlášku zpět v rozsahu popřené části pohledávky č. 1 a pohledávky č. 2 a 3, lhůta k podání incidenční žaloby dosud neuplynula, nečiní zjištěná výše pohledávky méně než 50 % přihlášené částky, resp. z uvedeného dokonce plyne, že pohledávka č. 1 byla zjištěna v plném rozsahu. Z tohoto důvodu nemohlo napadené usnesení obstát.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání odvolatele důvodným a napadené usnesení podle ust. § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 občanského soudního řádu změnil, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

V Praze dne 18. listopadu 2015

JUDr. Jiří K a r e t a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná