2 VSPH 1395/2015-B-52
KSUL 79 INS 4196/2014 2 VSPH 1395/2015-B-52

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníků Lenky Javůrkové a Jiřímu Javůrkovi, bytem Na Kohoutě 804/14, Ústí nad Labem, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 4196/2014-B-27 ze dne 3. června 2015

takto:

Odvolání se o d m í t á.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 79 INS 4196/2014-B-27 ze dne 3.6.2015 neschválil oddlužení Lenky Javůrkové a Jiřího Javůrka (dále jen dlužnice a dlužník, popř. dlužníci) a prohlásil na jejich majetek konkurs s tím, že bude projednán jako nepatrný (body I., II. a III. výroku), rozhodl, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí v insolvenčním rejstříku (bod IV. výroku), a kromě toho jmenoval věřitelský výbor a věřitelskému výboru a insolvenční správkyni Ing. Soně Aubrechtové (dále jen správkyně) uložil povinnosti spojené s výkonem funkce (bod VI až VIII. výroku).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že v insolvenčním řízení zahájeném na návrh České spořitelny, a.s., jež se dne 18.2.2014 domáhala vydání rozhodnutí o úpadku dlužnice, podali dlužníci dne 4.4.2014 společný návrh manželů na povolení oddlužení. V návrhu tvrdili, že mají 32 nezajištěných závazků v celkové výši 520.150,-Kč, ve společné domácnosti mají 4 děti, dlužnice pobírá příspěvek na osobu blízkou, dlužník je zaměstnán a Jaroslava Mikušová (matka dlužnice) s nimi uzavřela darovací smlouvu. Usnesením ze dne 23.6.2014 (č.d. A-24) rozhodl soud o úpadku dlužníků, povolil jeho řešení oddlužením a ustanovil správkyni do funkce.

Dále soud uvedl, že 29 věřitelů přihlásilo do insolvenčního řízení pohledávky v celkové výši 1.111.849,69 Kč, z toho se v rozsahu 893.046,63 Kč jednalo o pohledávky nezajištěné. Na jednání konaném dne 19.8.2014 zjistil, že matka dlužnice není schopna ze svého příjmu (dle sdělení dlužnice se jedná o starobní důchod ve výši 8-10 tisíc Kč měsíčně) poskytovat dlužníkům žádný dar, neboť by jí nic nezbylo na živobytí, dlužnice je evidována na Úřadu práce a nemá žádné postižitelné příjmy a dlužník ztratil zaměstnání. Soud poskytl dlužníkům lhůtu k doplnění příjmů , ale na jednání nařízené na den 14.10.2014 se dlužníci po omluvě isir.justi ce.cz nedostavili, přičemž existenci svých příjmů nedoložili, a na jednáních konaných dne 10.2., 10.3. a 2.6.2015 sice slibovali, že své příjmy zvýší, ale nedoložili, že by tak učinili. Soud dospěl k závěru, že dlužníci neberou insolvenční řízení vážně, zanedbávají povinnosti v oddlužení a zneužívají jeho dobrodiní, dosavadní výsledky podle něj dokládají jejich lehkomyslný a nedbalý přístup k plnění povinností v insolvenčním řízení, návrhem sledovali nepoctivý záměr ze svých příjmů a nebudou schopni uspokojit v průběhu 5 let pohledávky nezajištěných věřitelů v rozsahu 30 %. Podle jeho názoru nemají vůli cokoliv svým věřitelům plnit, když nepracují, přestože v Lounech, kde bydleli původně, i v Ústí nad Labem, kam se přestěhovali, je dostatek pracovních příležitostí. Z těchto důvodů rozhodl podle ust. § 405 odst. 1 a 2 za použití ust. § 395 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona, jak uvedeno shora.

Toto usnesení napadli dlužníci včas podáním ze dne 15.6.2015, jež označili jako odvolání proti zamítnutí insolvence , a v němž uvedli, že žádají o povolení insolvence pro naší rodinu s tím, že si jsou vědomi toho, že pár věcí vzaly za špatný konec a pár věcí zanedbaly. Prosíme o jednu věc a to o změnu insolvenčního správce, jelikož si myslíme, že dost věcí nezastává správně. Slova pí soudkyně byla dost tvrdá, ale pravdivá a proto jí jako rozumnou ženu prosíme o poslední šanci. Upřesnili, že na důkaz upřímnosti předkládají pracovní smlouvu, již dlužník uzavřel dne 25.3.2015 s ADECCO, s.r.o., a tvrdili, že dlužnice předloží pracovní smlouvu dodatečně. K odvolání připojili kopie dohody o pracovní činnosti, již dlužník uzavřel dne 20.2.2015 se společností s ručením omezeným ADECCO a pracovní smlouvy na dobu určitou (na dobu trvání dočasného přidělení zaměstnance k uživateli) se zkušební dobou do 9.4.2015, již se stejným zaměstnavatelem uzavřel dne 25.3.2015, pokynů ADECCO, s.r.o. k dočasnému přidělení zaměstnance ze dne 20.2.2015 (na období od 23.2. do 23.3.2015), 20.3.2015 (na období od 24.3. do 30.4.2015), 30.4.2015 (na období od 1.5. do 31.5.2015) a 28.5.2015 (na období od 1.6. do 30.6.2015) a výplatních listin vyhotovených ADECCO, s.r.o., z nichž plyne, že čistý příjem dlužníka činil 11.128,-Kč za únor 2015, 19.550,-Kč za březen 2015 a 18.656,-Kč za duben 2015.

Protože v rozporu s ust. § 205 odst. 1 občanského soudního řádu neuvedli dlužníci v podání ze dne 15.6.2015, v jakém rozsahu shora označené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem napadají, v čem spatřují nesprávnost napadeného rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se v odvolacím řízení domáhají (odvolací návrh), nezbylo předsedovi senátu odvolacího soudu než je podle ust. § 93 odst. 1 insolvenčního zákona vyzvat k doplnění podání a k odstranění vad odvolání.

Na výzvu odvolacího soudu reagovali podáním ze dne 4.8.2016, v němž uvedli, že nechtějí napadat rozhodnutí soudu, ale jediné co žádáme od odvolávacího řízení je, abychom mohly pokračovat v insolvenci a né v konkurzu. A další věc je změna insolvenčního správce. K podání připojili kopii pracovní smlouvy, již dlužnice uzavřela dne 15.6.2015 na dobu určitou do 16.6.2016 se zkušební dobou v délce 3 měsíců s příspěvkovou organizací Domov pro seniory Severní terasa (kolik by měla činit mzda dlužnice, ve smlouvě uvedeno není).

Přestože je z podání ze dne 15.6.2015 a jeho doplnění ze dne 4.8.2016 zjevné, že se dlužníci domáhali zrušení či změny napadeného usnesení ve výrocích, jimiž soud prvního stupně neschválil oddlužení a prohlásil na jejich majetek konkurs, vytčené nedostatky plně neodstranili, neboť jejich odvolání neobsahuje žádné odvolací důvody (dlužníci neuvedli, v čem spatřují nesprávnost napadeného usnesení nebo postupu soudu prvního stupně). Odvolací soud proto jejich odvolání podle ust. § 43 odst. 2 občanského soudního řádu odmítl.

Pouze pro úplnost považoval odvolací soud za nutné zmínit, že dle zprávy správkyně ze dne 13.7.2016 jí dlužníci neposkytují žádnou součinnost, dlužnice je nadále nezaměstnaná a dlužník je-jak vlastním šetřením zjistila-zaměstnán u Indus Praha, s.r.o., jež jí poukazuje zabavitelnou část jeho mzdy (1.648,-Kč).

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 3. října 2016

JUDr. Jiří K a r e t a , v.r. předseda senátu

Za správnost: J. Vlasáková