2 VSPH 1395/2011-P12-12
KSUL 77 INS 6367/2011 2 VSPH 1395/2011-P12-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Luboše Dörfla a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužnice Markéty Vnučkové, bytem Stadice 14, pošta Řehlovice, o odvolání PhDr. Romana Petra, místem podnikání Buzulucká 589/1, Praha 6, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 77 INS 6367/2011-P12-6 ze dne 26.října 2011

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 77 INS 6367/2011-P12-6 ze dne 26.října 2011 se mění tak, že se přihláška pohledávky věřitele PhDr. Romana Petra ze dne 19.července 2011 ve výši 2.057.091,-Kč neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem v insolvenčním řízení vedeném na majetek Markéty Vnučkové (dále jen dlužnice) ve výroku označeným usnesením rozhodl, že se k přihlášce pohledávky věřitele č. 11 PhDr. Romana Petra (dále též jen věřitel) ve výši 2.057.091,-Kč nepřihlíží (bod I. výroku), přihláška pohledávky věřitele se odmítá (bod II. výroku) a právní mocí usnesení jeho účast v insolvenčním řízení končí (bod III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud konstatoval, že insolvenční správce Sdružená konkurzní, v.o.s. dospěl k závěru, že přihláška věřitele je nepřezkoumatelná, a vyzval ho dne 12.8.2011, aby do patnácti dnů ode dne doručení výzvy doplnil přihlášku o údaje o celkové výši, způsobu výpočtu a rozlišení jednotlivých druhů přihlášeného příslušenství. Zdůraznil, že věřitel byl ve výzvě poučen o způsobu doplnění přihlášky a o následcích nesplnění této povinnosti dle ust. § 188 odst. 2 insolvenčního zákona, výzva mu byla řádně doručena dne 26.8.2011, ale věřitel v podání doručeném soudu dne 8.9.2011 pouze odkázal na údaje, které soud může opatřit u soudního exekutora, a přihlášku nedoplnil. Dne 24.8.2011 došlo soudu doplnění přihlášky věřitele, v němž změnil vlastnost pohledávky tak, že ji označil za zajištěnou. Výzvou ze dne 5.9.2011 vyzval insolvenční správce věřitele, aby takto změněnou přihlášku doplnil o uvedení okolností a připojení listin, které zajištění osvědčují, a opětovně ho poučil o způsobu doplnění a následcích nesplnění této povinnosti. Věřitel v podání doručeném soudu dne 30.9.2011 pouze odkázal na informace, které lze zjistit od soudního exekutora, odvolávaje se na povinnost insolvenčního správce provést potřebná šetření k přihlášené pohledávce. Protože přihláška věřitele nebyla řádně doplněna, soud rozhodl dle ust. § 185 insolvenčního zákona, jak je uvedeno výše.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se věřitel včas odvolal a požadoval, aby je Vrchní soud v Praze zrušil a aby jeho přihláška byla do insolvenčního řízení zařazena. Namítal, že bližší informace o přihlášené pohledávce jsou k dispozici u soudní exekutorky JUDr. Ingrid Švecové, a to včetně údajů o zajištění pohledávky. Insolvenčnímu správci vytýkal, že v této situaci nepostupoval podle ust. § 188 odst. 1 insolvenčního zákona a neprovedl potřebná šetření o pohledávce a jejím zajištění, které ostatně věřitel doložil po doručení výzvy výpisem z katastru nemovitostí.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům :

Podle ust. § 173 odst. 1 insolvenčního zákona podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Kromě obecných náležitostí podání (vymezených v ust. § 42 odst. 4 občanského soudního řádu) musí přihláška obsahovat dle ust. § 174 odst. 1 insolvenčního zákona důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se dle odst. 2 téhož ustanovení rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá. Jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel dle odst. 3 téhož ustanovení v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku; nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo.

Insolvenční správce přezkoumá přihlášku pohledávky postupem podle ust. § 188 odst. 1 insolvenčního zákona. Nelze-li přihlášku přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil do patnácti dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen (ust. § 188 odst. 2 téhož zákona).

Jak Vrchní soud v Praze opakovaně judikoval (srovnej např. usnesení sp. zn. KSPL 54 INS 3007/2009, 1 VSPH 701/2009-P10 ze dne 2.12.2009), musí přihláška pohledávky ve smyslu ust. § 174 odst. 2 insolvenčního zákona obsahovat též důvod vzniku přihlašované pohledávky; tímto důvodem se rozumí skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá, a nikoliv například právní kvalifikace vztahu, z něhož vznikla. Přihláška obsahuje důvod vzniku přihlašované pohledávky za předpokladu, že v ní jsou uvedeny či popsány skutečnosti (vylíčen skutkový děj), na jejichž základě vznikla natolik podrobně, aby bylo možné jednak odlišit přihlašovanou pohledávku od jiných pohledávek věřitele vůči dlužníkovi, jednak posoudit její pravost. Jde-li o pohledávku vykonatelnou, pak platí z povahy věci, že tvrzení o důvodu vzniku lze založit též na rozhodnutí, smíru nebo listině, pro kterou se pohledávka stala vykonatelnou.

V daném případě označil věřitel výši své pohledávky, a pokud jde o její důvod, odkázal na listiny, exekutorské zápisy č.j. 091 EZ 5/2008 a 091 EZ 15/2009 JUDr. Ingrid Švecové, z nichž lze její důvod jednoznačně dovodit. Odvolací soud má zato, že z přihlášky je jednoznačně seznatelné, co věřitel v insolvenčním řízení uplatnil, tedy jaké plnění mu má být v jeho rámci poskytnuto, když v insolvenčním řízení uplatnil jistinu ve výši 989.042,-Kč a příslušenství v pevně stanovené výši 1.068.049,-Kč, u něhož není pouze zřejmé, jak bylo vypočteno. Měl-li insolvenční správce či některý z věřitelů zato, že věřitel nedoložil výši příslušenství přihlášené pohledávky, tato skutečnost mohla být důvodem popření přihlášky v této části, nikoli však důvodem odmítnutí celé přihlášky věřitele.

K posouzení otázky, zda se v případě přihlášky věřitele jedná o pohledávku zajištěnou, považoval odvolací soud za nutné upozornit na to, že lhůta pro podání přihlášky stanovená v rozhodnutí o úpadku ze dne 30.6.2011 uplynula dne 1.8.2011. Po této lhůtě může věřitel svoji přihlášku měnit jen co do výše pohledávky (dle ust. § 192 odst. 4 insolvenčního zákona do skončení přezkumného jednání, dokud není jeho pohledávka zjištěna). Po novele provedené zákonem č. 69/2011 Sb. neumožňuje věřiteli, aby po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek měnil důvody či pořadí pohledávky. K podání věřitele došlému dne 24.8.2011 (tedy po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek), kterým změnil pořadí přihlášené pohledávky, proto podle ust. § 174 odst. 3 insolvenčního zákona nelze přihlížet.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání věřitele důvodným, napadené usnesení proto podle ust. § 220 odst. 1 za použití ust. § 167 odst. 2 občanského soudního řádu změnil a rozhodl o tom, že se přihláška pohledávky věřitele neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 21.prosince 2011

JUDr. Jiří Kareta, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová