2 VSPH 134/2018
č. j. KSPH 39 INS 20587 / 2011 2 VSPH 134 / 2018 B-99

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a ze soudců Mgr. Martina Lišky a ]UDr. Petra Vaňouse v insolvenční věci dlužnice: Dana anonymizovano , anonymizovano bytem Dřínov 96, 273 71 Dřínov o odvolání věřitelky: Komerční banka, a. 3., IČO 45317054 sídlem Na Příkopě 33 č. p. 969, 114 07 Praha 1 proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. prosince 2017, č. j KSPI l 39 INS 20587 / 2011-

13-90 ve znění opravného usnesení ze dne 20. prosince 2017, č. j. KSPI I 39 INS 20587/2011 B-93 takto: Usneseni Krajského soudu v Praze ze dne 4. prosince 2017, č. j. KSPH 39 INS 20587/2011-B 90 ve znění opravného usnesení ze dne 20. prosince 2017, č.j. KSPH 39 INS 20587 / 2011 B-93 se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 4. prosince 2017, č. j. KSPH 39 INS 20587 / 2011wB 90 ve znění opravného usnesení ze dne 20. prosince 2017, č. j. KSPH 39 INS 20587 / 2011 B 93, Krajský soud v Praze

(dále jen insolvenční soud ) v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužnice

Dany anonymizovano (dále jen dlužnice ):

[1] Vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce Mgr. Petr Brož (dále jen správce ) vydal výtěžek zpeněžení nemovitosti parc. č. st. 223 se všemi součástmi a příslušenstvím, především nemovitosti č. p. 163, nemovitosti parc. č. 178/19, nemovitosti parc. č. 178/24 a nemovitosti parc. č. 178/34, vše zapsané na listu vlastnictví č. 400 pro katastrální území Byseň u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Slaný (dále jen nemovitosti ), zajištěným věřitelům, a to: Komerční bance, a. s. (dále jen zajištěný věřitel č. 1 ) 2.469.894,76 Kč, České republice .. České správě sociálního zabezpečení (dále jen zajištěný věřitel č. 2) 46.042 Kč, a ABEWY EXE GROUP, s. r. 0. (dále jen zajištěný věřitel č. 3) 62.575,71 Kč (bod 1. výroku).

[2] Uložil správci tam specifikované povinnosti (bod Il. výroku).

[3] Přiznal správci zálohu odměny ve výši 6394753 Kč, s tím, která bude uhrazena z výtěžku zpeněžení nemovitostí (bod III. výroku).

Insolvenční soud vyšel zejména z toho, že:

[1] Usnesením ze dne 28. 2. 2012 zjistil úpadek dlužnice, prohlásil na její majetek konkurs a ustanovil správce do funkce.

[2] Dne 4. 7. 2017 zveřejnil v insolvenčním rejstříku návrh správce na udělení souhlasu k vydání

části výtěžku zpeněžení nemovitostí zajištěným věřitelům spolu s usnesením obsahujícím poučení o možnosti podat proti návrhu námitky, které v zákonné lhůtě 7 dnů nebyly podány.

Shodu s prvopisem potvrzuje jana Vlasáková. z VSPH 134/2018

[3] Nemovitosti byly prodány jako celek za 2.790.000 Kč a náklady spojené se zpeněžením činily 147 540 Kč. jelikož nemovitost parc. č. 178/34 (dále jen pozemek ) nebyla zajištěna zástavním právem ve prospěch zajištěného věřitele č. 1, z výtěžku zpeněžení pozemku budou uspokojení jen zajištění věřitelé č. 2 a 3. Kupní cenu připadající na pozemek a kupní cenu připadající na zbytek nemovitostí přitom správce určil na základě znaleckého posudku, který je dle soudu zcela správný . Kupní cena pozemku tak činí 132.704,75 Kč, poměrné náklady na zpeněžení pozemku 21.393,30 Kč, kupní cena zbylých nemovitostí pak činí 2.657.295,25 Kč apoměrné náklady na zpeněžení zbylých nemovitostí 126.146,70 Kč.

Insolvenční soud proto s odkazem na ustanovení Š 298 odst. 2 až 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), dospěl k závěru, že zajištěným věřitelům náleží po odečtení poměrné části nákladů na zpeněžení a odměny správce částka určená ve výroku napadeného usnesení, a současně podle $ 38 odst. 4 insolvenčního zákona rozhodl o odměně správce.

Proti usnesení insolvenčního soudu podal zajištěný věřitel č. 1 včasné odvolání, v němž uvedl, že proti návrhu správce podal námitky, s nimiž se insolvenční soud nevypořádal, a v nichž mirno jiné namítal, že poměr kupních cen určených správcem neodpovídá (v neprospěch zajištěného věřitele č. 1) věcným ani administrativním cenám jednotlivých částí zpeněženého majetku

Vrchní soud vPraze podle 5 212 a 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího, a aniž by podle 5 94 odst. 2 písm. c) insolvenčního zákona nařizoval jednání, dospěl k závěru,

že odvolání je důvodné.

Podle Š 167 odst. 1 věta první insolvenčního zákona se zajištění věřitelé se v rozsahu zajištění uspokojují ze zpeněžení věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla jejich pohledávka zajištěna, nestanoví li tento zákon jinak.

Podle 5 298 insolvenčního zákona mají zajištění věřitelé právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkově hodnoty, jimiž byla zajištěna (odst. 1). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odst. 4, nestanoví li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajíštěnému věřiteli (odst. 2). Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví (odst. 3). Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše vrozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu (odst. 4). Zajištěnému věřiteli, který dosud nesplnil povinnost podle 5 157 odst. 1, se vydá výtěžek zpeněžení po odečtení částky připadající na splnění této povinnosti (odst. 5). Pro zpeněžení podleš 293 se odstavec 2 použije jen tehdy, jestliže zajištěný věřitel dosud nesplnil povinnost podle 5 230 odst. 3 (odst. 6). Rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajíštěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání (odst. 7).

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková.

8.

10.

11.

12.



Odvolací argumentaci je třeba přisvědčit v tom, že insolvenční soud se v napadeném rozhodnutí nevypořádal (ač tak byl povinen učinit) s námitkamí proti návrhu správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům zveřejněném v insolvenčním rejstříku dne 31. 12. 2015 (č. d. B 76) doplněném podáním zveřejněném v insolvenčním rejstříku dne 23. 2. 2016 (č. d. 8 81), které zajištěný věřitel č. 1 uplatnil v podání ze dne 4. 1. 2016 (č. d. 877) doplněném podáním ze dne 26. 2. 2016 (č. d. 13 82), v němž nesouhlasil s tím, že správce při stanovení podílu hodnoty pozemku na hodnotě nemovitostí vyšel (v neprospěch zajištěného věřitele č. 1) z tzv. věcné hodnoty nemovitostí uvedené ve znaleckém posudku ze dne 2. 9. 2012 (č. d. 13 24), že hodnotu venkovních úprav přičetl k ceně pozemků, nikoli k. ceně stavby (č. p. 163) a že odměnu vypočetl z nesprávně stanoveného základu. Zajištěný věřitel č. 1 současně provedl (podle něj správný) výpočet výtěžku zpeněžení mezi zajištěné věřitele a navrhl, aby mu správce vydal 2.538.614,06 Kč a zajíštěnému věřiteli č. 2 vydal 41.409,37 Kč.

Postup insolvenčního soudu je o to nepochopitelnější, že v přípisu ze dne 10. 7. 2017 (č. d. B 89) vskutku konstatoval, že s ohledem na námitky zajištěného věřitele č. 1 dospěl k závěru, že bude nezbytné uložit znalci, aby vypracoval doplněk k znaleckému posudku ze dne 2. 9. 2012, jehož účelem bude zodpovězení sporné otázky, kterou není způsobilý pro její odbornost posuzovat sám, totiž dle jakého poměru by měl být rozdělen výtěžek zpeněžení mezi jednotlivé zajištěné věřitele.

Odvolací soud proto podle Š 219a odst. 1 písm. a) a 5 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadené usnesení zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení, v němž rozhodne o tom, zda návrhu správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům vyhoví až poté, co zákonem předepsaným postupem projedná námitky zajištěného věřitele č. 1.

Nad rámec výše uvedeného pro potřebu dalšího průběhu řízení odvolací soud doplňuje, že Nejvyšší soud vusnesení ze dne 31. 1. 2017, sen. zn. 29 NSČR 7/2015 uzavřel, ževinsolvenčním řízení, v němž byl dlužníkův úpadek řešen konkursem, je do základu pro výpočet odměny insolvenčního správce podle $ 1 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen vyhláška o odměně ), ve znění účinném do 31. 12. 2012, pro věc rozhodném, zahrnuta i částka připadající na odměnu insolvenčního správce.

Odvolací argumentace v části, vníž zajištěný věřitel č. 1-poukazuje na předchozí judikaturu Vrchního soudu v Praze prezentovanou usnesením ze dne 22. 7. 2014, sen. zn. 3 VSPH 667/2014 namítá, že vypočtená odměna neodpovídá pro tu dobu platné vyhlášce o odměně, když správce počítá odměnu z tzv. hrubého namísto tzv. čistého výtěžku zpeněžení, tudíž neobstojí.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníci, zajištěným věřitelům, insolvenční správkyni, státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, a věřitelskému výboru se však doručuje i zvláštním způsobem.

Praha 2. února 2018

Mgr. Tomáš Braun v. r. předseda senátu



. , , f! Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasakova. ,?