2 VSPH 1318/2012-A-12
KSPH 40 INS 20690/2012 2 VSPH 1318/2012-A-12

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužnice Hany Hájkové, bytem Otakara Jaroše 1658, Slaný, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 40 INS 20690/2012-A-7 ze dne 27.srpna 2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 40 INS 20690/2012-A-7 ze dne 27.srpna 2012 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 40 INS 20690/2012-A-7 ze dne 27.8.2012 odmítl insolvenční návrh, jímž se Hana Hájková (dále jen dlužnice) domáhala vydání rozhodnutí o zjištění úpadku a povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dlužnice v návrhu neuvedla rozhodující skutečnosti osvědčující její úpadek, neboť v něm chybějí konkrétní údaje o alespoň dvou věřitelích (dlužnice uvedla pouze to, že má 10 závazků, které není schopna splácet po dobu delší než tři měsíce; není však tvrzena jediná skutečnost, která by osvědčovala, že má více věřitelů s pohledávkami déle než 30 dnů po splatnosti a že tyto závazky není schopna plnit ani že někteří věřitelé mají za dlužnicí peněžité pohledávky po dobu delší 3 měsíců po splatnosti, že dlužnice zastavila platby podstatné části svých peněžitých závazků nebo že není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužnici výkonem rozhodnutí nebo exekucí), údaje o době splatnosti závazků i tvrzení týkající se doby, po kterou není schopna závazky plnit. Protože tvrzení dlužnice nesplňuje požadavek na uvedení rozhodujících skutečností osvědčujících její úpadek či hrozící úpadek, postupoval insolvenční soud podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a podání, jímž bylo insolvenční řízení zahájeno, odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby jí bylo povoleno oddlužení. V odvolání namítla, že v položce 6 návrhu uvedla věřitele s pohledávkami, které není schopna plnit déle než 3 měsíce a jsou po splatnosti déle než 30 dnů. Soudu vytkla, že ji nevyzval k doplnění návrhu, pokud jej měl za nedostatečný.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Ust. § 104 téhož zákona ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy a současně vymezuje jejich obsah.

Podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Ust. § 104 téhož zákona ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy (seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek), a v odstavcích 2 a 3 vymezuje obsah seznamu majetku a seznamu závazků. Odstavec 4 dlužníkovi ukládá, aby seznamy (týká se všech požadovaných seznamů) podepsal a aby v nich výslovně uvedl, že jsou správné a úplné, a ohledně seznamů majetku a seznamu zaměstnanců vyžaduje, aby skutečnost, že žádné dlužníky nebo zaměstnance nemá, v těchto seznamech uvedl.

Pro rozhodnutí o odvolání je v daném případě podstatné, že dlužnice v insolvenčním návrhu pod položkou č. 6 toliko zcela obecně tvrdila, že má 10 závazků, jež není schopna splácet po dobu delší 3 měsíců, přičemž jediným jejím majetkem je běžné vybavení domácnosti a byt, jenž je předmětem zajišťovacích práv. Ohledně svých závazků toliko odkázala pod položkou č. 18 na obsah spisu předchozího insolvenčního řízení . Tuto vadu dlužnice nezhojila ani předložením seznamu závazků s označením svých věřitelů, výší a datem splatnosti závazků vůči nim. Jinými slovy, dlužnice nedostála povinnosti uvést v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti osvědčující její úpadek a absence zákonem požadovaných náležitostí brání pokračování v řízení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 219 občanského soudního řádu a napadené usnesení potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 25.října 2012

JUDr. Jiří Kareta, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová