2 VSPH 1311/2015-B-327
KSPL 20 INS 31321/2012 2 VSPH 1311/2015-B-327

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Ivany Mlejnkové a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Davida Kormanika, bytem nám. 28.října 1438/6, Kraslice, do níž vstoupilo státní zastupitelství, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 20 INS 31321/2012-B-203 ze dne 11. června 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 20 INS 31321/2012-B-203 ze dne 11. června 2015 se potvrzuje v tomto znění: Návrh dlužníka Davida Kormanika na zproštění Ing. Radomíra Válka funkce insolvenčního správce se zamítá .

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni v insolvenčním řízení vedeném na majetek Davida Kormanika (dále jen dlužník) usnesením č.j. KSPL 20 INS 31321/2012-B-203 ze dne 11.6.2015 zamítl návrh, jímž se dlužník domáhal odvolání Ing. Radomíra Válka (dále jen správce) z funkce insolvenčního správce.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že v návrhu ze dne 5.3.2015 a v řadě dalších podání (č.d. B-148, B-157, B-158, B-164, B-165 aj.) uváděl dlužník následující důvody pro odvolání správce z funkce: a) ve veřejné dražbě prodal dům čp. 971/16 s pozemky v Kraslicích (dále jen nemovitosti v Kraslicích) za 995.000,-Kč, přestože Bemasam, s.r.o. za ně mimo dražbu nabídla 1,3-1,4 milionu Kč a znalec odhadl cenu nemovitostí na 3,8 milionu Kč, b) protiprávně použil částku 100.000,-Kč, která náleží otci dlužníka, c) nečiní kroky k zajištění obrazu Georgese Valmiera /Clauda Moneta v hodnotě 1 miliardy Kč, d) firmě Bemasam, s.r.o. nevrátil počítačovou soupravu, e) nezabývá se nemovitostí v Údolíčku (Rájov) u Perštejna.

Vzhledem k obsahu podání soud je posuzoval jako návrhy dlužníka na zproštění správce funkce dle ust. § 32 insolvenčního zákona, přičemž vzal v úvahu pouze skutečnosti rozpoznatelné v reálném světě a ponechal stranou úvahy dlužníka opírající se údajně o sdělení pocházející z vyšších dimenzí. Návrh dlužníka neshledal opodstatněným, přičemž k jednotlivým výtkám zaujal následující stanovisko:

Ad a) Nemovitosti v Kraslicích byly v lednu 2014 oceněny soudním znalcem na částku 2.825.330,-Kč a v červenci 2014 ji znalecký ústav Montekala, s.r.o. ocenil již jen na částku 1.803.370,-Kč. Tvrzené falšování posudků správcem dlužník ničím nedoložil a dle názoru soudu jde pouze o ryzí výplod jeho fantasie. Správce nabízel nemovitosti nejprve na internetové Burze správců za 3.400.000,-Kč a posléze ve veřejné dražbě dobrovolné prováděné dražebníkem Auction Gallery, s.r.o. za vyvolávací cenu 2.820.000,-Kč. Protože se žádný zájemce nepřihlásil, byla vyvolávací cena v dalších kolech postupně snižována, až dne 18.9.2014 byla vydražena za 995.000,-Kč. Žádné dražby se nezúčastnila ani Bemasam, s.r.o., ani její jednatel Milan Krula. Její nabídku koupě nemovitostí v Kraslicích doručil správci sám dlužník až dne 9.1.2015. Již v květnu 2014 přitom dlužník požadoval zrušení druhého kola dražby s tím, že Olga Petzoldová za ně nabídne 3 miliony Kč, a v červnu 2014 sdělil, že místo ní se bude o koupi domu v dražbě ucházet Adam Demeter. Tyto osoby správci ale žádnou nabídku nepředložily. Ad b) Částku 100.000,-Kč složil na účet majetkové podstaty Adam Demeter podle smlouvy s dražebníkem jako kauci pro případ, že druhé kolo dražby nebude úspěšné. Jmenovaný, jenž svou platební schopnost prokazoval příslibem Hypoteční banky, a.s., nakonec řádnou nabídku nepodal a ukázalo se, že příslib banky byl podvrh. Část kauce byla použita na úhradu nákladů dražebníka, zbytek byl Adamu Demeterovi vrácen. Tvrzení dlužníka, že peníze náležely jeho otci, neshledal soud relevantním. Ad c) Obraz Georgese Valmiera Kráčející postava z roku 1922, jenž dal dlužník údajně do aukce u galeristy Hassfurthera ve Vídni, jenž na výzvu soudu a správce k vydání obrazu či ke sdělení jemu známých skutečností nijak nereagoval, nebyl správci vydán. Správce po obraze nadále pátrá, nikoli však v Maroku, kde by se měl dle údajných informací poskytnutých dlužníkovi z páté dimenze vyskytovat po metamorfóze do podoby zátiší od Clauda Moneta. Ostatně vlastnické právo dlužníka zpochybnila podáním vylučovací žaloby projednávané v řízení vedeném pod sp. zn. 139 ICm 1604/2015 Lenka Skřivánková. Ad d) Počítačovou sestavu nalezl správce v nemovitostech v Kraslicích, přičemž Bemasam, s.r.o. neprokázala, že ji vlastní ani nepodala vylučovací žalobu. Ad e) Chata v k.ú. Rájov u Perštejna byla oceněna znalcem a v souladu s pokynem zajištěného věřitele nabízena k prodeji, žádný zájemce o její koupi se však dosud nepřihlásil.

Protože žádné porušení povinností správcem neshledal, soud návrh dlužníka zamítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužník včas odvolal a z odvolání, jež doplnil značným počtem dalších podání, plyne, že se jím domáhal toho, aby odvolací soud změnil napadené usnesení a zprostil správce funkce. V odvolání a jeho doplněních především zopakoval argumentaci, již uplatňoval v podáních, jimiž se u soudu prvního stupně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byl správce zproštěn funkce. Pokud jde o zpeněžení nemovitostí v Kraslicích, upozornil na to, že ve veřejné dražbě nebyly zpeněženy dne 18.9.2014, jak uvedl soud prvního stupně, ale až dne 27.10.2014, opakovaně tvrdil, že jejich zpeněžením nezískal správce jejich skutečnou cenu (3,8 milionu Kč) ani cenu, kterou byla ochotna zaplatit Bemasam, s.r.o. (1,3-1,4 milionu Kč), ale pouze 995.000,-Kč. Dále tvrdil, že jejich zpeněžení za cenu, jíž bylo dosaženo, bylo od počátku záměrem správce a jeho spolupracovnice Libuše Vášové, přičemž jejímu zpeněžení za vyšší cenu osobám, jež projevily zájem o její koupi, správce bránil a jejich zpeněžení za podmínek výhodnějších pro věřitele mařil. Tvrdil, že částku 100.000,-Kč, již jako kauci složil Adam Demeter, poskytl jmenovanému jako půjčku jeho otec na základě písemně uzavřené smlouvy. Pokud jde o obraz Georgese Valmiera / Clauda Moneta, vytýkal správci, že nevyužil jím sjednané možnosti využít k jeho vymáhání právní pomoc vídeňského advokáta Dr. Johannese Öhlböcka, LL.M., a tím poškodil majetkovou podstatu. Co se týče vlastnického práva k obrazu, tvrdil, že obraz nabyl do svého výlučného vlastnictví, neboť Lence Skřivánkové poskytoval v roce 2001 opakovaně finanční prostředky na jeho koupi a vlastnictví vydržel, neboť dle vlastní výpovědi Lenka Skřivánková od roku 2003 neměla tušení, co se s obrazem děje , a dle názoru dlužníka až po jeho iniciovaném brilantním sdělení počátkem roku 2015 , že pod obrazem Georgese Valmiera je skryt obraz Clauda Moneta, o něj projevila zájem.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

V prvé řadě považoval odvolací soud za nutné uvést, že insolvenční zákon v závislosti na důvodech, jež vedou ke změně v osobě insolvenčního správce, umožňuje insolvenčnímu soudu, aby podle ust. § 31 odst. 1 insolvenčního zákona z důležitých důvodů, které nemají původ v porušení povinnosti insolvenčního správce, odvolal insolvenčního správce z funkce, nebo aby podle ust. § 32 odst. 1 téhož zákona zprostil insolvenčního správce funkce proto, že neplní řádně své povinnosti nebo nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo závažně porušil důležitou povinnost uloženou mu zákonem nebo soudem. O odvolání z funkce i o zproštění funkce může insolvenční soud rozhodnout na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez návrhu. Podle ust. § 31 odst. 2 téhož zákona odvolá insolvenční soud insolvenčního správce ustanoveného podle ust. § 29 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona, tj. usnesli-li se na jeho ustanovení do funkce věřitelé na schůzi nejblíže následující po přezkumném jednání, na níž odvolali z funkce soudem ustanoveného insolvenčního správce, i tehdy, požádal-li o to do 3 dnů poté, co se o svém ustanovení dozvěděl, vyjma případu, kdy se svým ustanovením předem souhlasil.

Podle ust. § 32 insolvenčního zákona může insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez návrhu zprostit insolvenčního správce funkce proto, že neplní řádně své povinnosti nebo nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo závažně porušil důležitou povinnost uloženou mu zákonem nebo soudem. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně (odst. 1). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 se mohou odvolat insolvenční správce a osoby oprávněné podat návrh podle odstavce 1. Ustanovení § 31 odst. 5 a 6 platí obdobně (odst. 2).

Za relevantní důvody, pro něž může insolvenční soud zprostit insolvenčního správce funkce, považuje odvolací soud zejména skutečnost, že při výkonu své funkce řádně neplní správce povinnosti vyplývající pro něj z ust. § 36 insolvenčního zákona, podle něhož je při výkonu funkce povinen postupovat svědomitě a s odbornou péčí, vyvinout veškeré úsilí, které po něm lze požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře, dát přednost společnému zájmu věřitelů před zájmy svými i před zájmy jiných osob, věřitelským orgánům poskytovat součinnost nezbytnou k řádnému výkonu jejich funkce, na žádost věřitelského orgánu se účastnit jeho zasedání a věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu předkládat nejméně jednou za 3 měsíce písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení, že liknavě provádí soupis majetkové podstaty či zpeněžuje majetek podstaty v rozporu s ust. § 225 odst. 4 nebo § 226 odst. 5 insolvenčního zákona, že nesplní povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce, nebo ve věci postupuje nekvalifikovaně. Důležitým důvodem pro zproštění funkce správce může být také skutečnost, že bezdůvodně nesplní závazný pokyn insolvenčního soudu nebo zajištěného věřitele anebo vykonatelný rozsudek týkající se vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybení správce může vést soud i zjištění ojedinělého, leč závažného porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudem k tomu, že rozhodne o jeho zproštění funkce, ale-obvykle jedná-li se o pochybení méně závažné-omezuje se na to, že využije svého oprávnění uložit správci pořádkovou pokutu.

Ze spisu odvolací soud ověřil, že dlužník v celé řadě podání snášel argumenty, z nichž dovozoval, že správce porušuje své povinnosti, a domáhal se vydání rozhodnutí, jímž by ho soud prvního stupně zprostil funkce (byť opakovaně použil výrazu odvolání z funkce ). Dle názoru odvolacího soudu postihl soud prvního stupně podstatu dlužníkem vznesených výhrad přes četnost, nepřehlednost a obsahovou nesourodost podání dlužníka. Pokud jde o jejich hodnocení z hlediska ust. § 32 odst. 1 insolvenčního zákona, dospěl odvolací soud ke shodným závěrům jako soud prvního stupně.

Pokud jde o zpeněžení nemovitostí v Kraslicích, považoval odvolací soud za nutné poukázat nad rámec toho, co uvedl soud prvního stupně, na to, že správce již požádal soud prvního stupně o vyslovení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, přičemž v řízení bude třeba projednat podle ust. § 298 odst. 3 insolvenčního zákona včas podané námitky dlužníka proti návrhu správce. Námitky jsou postaveny zejména na tvrzení, že správce měl podle ust. § 293 odst. 1 insolvenčního zákona odmítnout pokyny zajištěného věřitele ke zpeněžení nemovitostí veřejnou dražbou, v níž dosáhl pouze výtěžku 995.000,-Kč, a měl je zpeněžit prodejem mimo dražbu zájemci Bemasam, s.r.o., jenž za ně nabízel částku 1.300.000,-Kč-1.400.000,-Kč, tj. ve své podstatě se shodují s výhradami, jimiž dlužník odůvodnil návrh na zproštění správce funkce. Dlužníkovi je přitom třeba přisvědčit v tom, že se soud prvního stupně zmýlil v datu zpeněžení, k němuž došlo dne 27.10.2014, což však na shora uvedeném hodnocení nic nemění.

Pokud jde o zajištění obrazu, považoval odvolací soud za nutné uvést, že jeho vlastnictví dlužník dosud neprokázal (nepředložil žádné listiny, jimiž by jeho vlastnictví prokázal, a stejně jako on tvrdí Lenka Skřivánková, jež proti správci podala žalobu na vyloučení obrazu z majetkové podstaty, že je jeho vlastníkem) a jeho tvrzení o tom, že se ve skutečnosti nejedná o obraz Georgese Valmiera v hodnotě cca 4,5 milionu Kč, ale o obraz Clauda Moneta v hodnotě 1 miliardy Kč, nelze ověřit, neboť dle jeho vlastních informací (viz protokol ze dne 19.2.2015 na č.d. B-133) se obraz nachází na blíže neurčeném místě v Maroku. S přihlédnutím k tomu, že majetková podstata nedisponuje finančními prostředky nezbytnými k provedení právních úkonů v zahraničí, jež by dle názoru dlužníka měly zamezit zničení, poškození nebo odcizení tohoto majetku, nelze správci vytýkat, že je neučinil.

Konečně, otec dlužníka ani Bemasam, s.r.o. neučinili žádný úkon, z něhož by bylo lze dovozovat, že na správci uplatňují vydání částky 100.000,-Kč, resp. počítačové soupravy, a výtku, že dosud nezpeněžil chatu v Rájově u Perštejna, správce uspokojivě vysvětlil.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219 občanského soudního řádu jako věcně správné-byť s upřesněním, že zamítnut byl návrh dlužníka na zproštění Ing. Radomíra Válka funkce insolvenčního správce-potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 18. srpna 2015

JUDr. Jiří K a r e t a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová