2 VSPH 1305/2014-A-24
KSUL 46 INS 23711/2013 2 VSPH 1305/2014-A-24

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Jaroslava Kreisingera, bytem Libouchec 2, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 46 INS 23711/2013-A-11 ze dne 17. ledna 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 46 INS 23711/2013-A-11 ze dne 17. ledna 2014 se v bodě II. výroku mění tak, že se dlužníkovi neukládá povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 46 INS 23711/2013-A-11 ze dne 17.1.2014 uložil Jaroslavu Kreisingerovi (dále jen dlužník), aby doplnil návrh na povolení oddlužení tak, že doloží tvrzený průměrný čistý příjem ve výši 16.000,-Kč a 3.000,-Kč a sdělí soudu podrobné okolnosti, z nichž lze usuzovat na jeho schopnost uspokojit nezajištěné pohledávky do výše minimálně 30% bod I. výroku), a uložil mu uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že mu byl dne 27.8.2013 doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení. Soud usnesením ze dne 18.12.2013 (č.d. A-7) vyzval dlužníka, aby odstranil formální vady seznamu majetku a aby mu předložil tvrzený čistý příjem ve výši 16.000,-Kč. Jelikož dlužník reagoval na výzvu podáním došlým soudu dne 9.1.2014 (č.d. A-10), v němž předložil potvrzení od firmy HELIFIX CZ, s.r.o. osvědčující, že v ní působí jako jednatel a pobírá za to odměnu 3.000,-Kč, požadoval soud usnesením ze dne 17.1.2014, aby doložil příjmy z této činnosti. V odůvodnění usnesení přitom vyjádřil obavu, že dlužník nebude schopen (v případě, že řádně nedoloží příjem z činnosti u HELIFIX CZ, s.r.o.) uhradit minimálně 30% nezajištěných závazků, jelikož lze předpokládat, že při tvrzeném zajištění se zajištění věřitelé přihlásí jako nezajištění. Dále vyjádřil soud pochybnost o příjmu dlužníka u HELIFIX CZ, s.r.o., jelikož tato firma čelí insolvenčnímu návrhu více věřitelů v řízení vedeném pod sp. zn. KSUL 79 INS 31047/2013, a tím tedy zpochybňuje tvrzení dlužníka, že po dobu následujících 5 let je možné očekávat jím tvrzený příjem. Z těchto zjištění soud dovodil, že podmínky pro povolení oddlužení splněny nejsou, a dlužníkovi proto uložil zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, jejíž účel ozřejmil odkazem na ust. § 108 insolvenčního zákona s tím, že v případě řešení úpadku dlužníka konkursem činí minimální odměna insolvenčního správce 45.000,-Kč. Z těchto důvodů uložil dlužníkovi zaplatit zálohu ve výši 50.000,-Kč, jak uvedeno shora.

Na toto usnesení reagoval dlužník podáním ze dne 27.1.2014 (č.d. A-12), jež došlo soudu prvního stupně dne 29.1.2014, jímž mu předložil smlouvu o pracovním poměru u HELIFIX CZ, s.r.o. ve funkci jednatele, dle níž činí jeho příjem 3.000,-Kč měsíčně. V podání dlužník uvedl, že Na základě této skutečnosti-navýšení mého příjmu-žádám soud o nové posouzení výše zálohy na náklady insolvenčního řízení, navrhuji výši zálohy do max. 5.000,-Kč . Jelikož dlužník v soudem stanovené lhůtě zálohu nezaplatil, zastavil soud řízení usnesením ze dne 13.2.2014 (č.d. A-13), proti němuž se dlužník včas odvolal. Vrchní soud v Praze je pak usnesením sp. zn. 1 VSPH 412/2014-A-18 ze dne 3.6.2014 změnil a rozhodl o tom, že se insolvenční řízení nezastavuje s tím, že dle svého obsahu je podání dlužníka ze dne 27.1.2014 odvoláním proti bodu II. výroku usnesení ze dne 17.1.2014, a je třeba se jím zabývat.

Dne 26.6.2014 předložil Krajský soud v Ústí nad Labem spis zdejšímu soudu se stanoviskem, že opětovně posoudil podání dlužníka č.d. A-12 jako odvolání proti rozhodnutí č.d. A-11, avšak neshledal žádné nové skutečnosti, které by na jeho názoru, že dlužník nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení, cokoliv změnily. Uvedl, že dlužník nedoložil příjem ve výši 3.000,-Kč za pracovně právní vztah jednatele ani příjem ve výši 16.000,-Kč ze závislé činnosti (potvrzení na č.d. A-14 na 15.014,-Kč), když ani příjem ve výši 16.000,-Kč nepostačuje na uspokojení alespoň 30% nezajištěných pohledávek.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. Povinnost hradit zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, jenž je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že je nebude možno uhradit z majetkové podstaty. V případě řešení úpadku konkursem představují náklady insolvenčního řízení mimo jiné vždy i hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce, jež dosahuje dle vyhlášky č. 313/2007 Sb. nejméně 45.000,-Kč.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že dne 27.8.2013 byl soudu prvního stupně doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení splátkovým kalendářem. Dlužník připojil k insolvenčnímu návrhu zákonem požadované přílohy, avšak v seznamu závazků neuvedl data splatnosti svých závazků a v seznamu majetku neuvedl rok pořízení majetku, jeho pořizovací cenu a cenu, jíž majetek v současné době má. V insolvenčním návrhu tvrdil, že má příjem 16.000,-Kč z pracovního poměru u Chart Ferox, a.s., jenž však nedoložil, a proto ho soud usnesením ze dne 18.12.2013 (č.d. A-7) vyzval, aby mu předložil řádné seznamy závazků a majetku, doložil tvrzený průměrný čistý příjem 16.000,-Kč a sdělil podrobné okolnosti, z nichž lze usoudit na jeho schopnost uspokojit nezajištěné pohledávky minimálně do výše 30%. Na výzvu reagoval dlužník podáním ze dne 3.1.2014, v němž uvedl rok pořízení majetku, pořizovací cenu a cenu, jíž má majetek v současné době, a předložil seznam závazků doplněný o data splatnosti jednotlivých závazků a o dva další závazky vůči Vodafone Czech republic, a.s. a UPC ČR. Dále uvedl, že své příjmy navýšil založením pracovního poměru v pozici jednatele HELIFIX CZ, s.r.o. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 9.1.2014 předložil potvrzení od HELIFIX CZ, s.r.o., že v ní působí jako jednatel a pobírá za to odměnu 3.000,-Kč, a výplatní pásku od Chart Ferox, a.s. za období 11/2013. Z důvodů, jež jsou uvedeny shora, uložil soud dlužníkovi, aby mu doložil tvrzený čistý měsíční příjem ve výši 16.000,-Kč a 3.000,-Kč a skutečnosti, z nichž lze usuzovat na jeho schopnost uspokojit nezajištěné věřitele do výše minimálně 30% jejich pohledávek, a uložil mu povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Dlužník na výzvu soudu reagoval podáním ze dne 27.1.2014, jímž mu předložil smlouvu o pracovním poměru ve funkci jednatele HELIFIX CZ, s.r.o., v níž je mu přiznána odměna ve výši 3.000,-Kč měsíčně. Dále v tomto podání uvedl, že výplatní pásku k tomuto pracovnímu poměru obdrží až v únoru 2014 s tím, že ji soudu obratem předloží. Jelikož dlužník uloženou zálohu nezaplatil, rozhodl soud prvního stupně o zastavení insolvenčního řízení dlužníka, přičemž-jak popsáno shora-odvolací soud na základě odvolání, k němu dlužník připojil potvrzení od Chart Ferox, a.s., rozhodnutí o zastavení insolvenčního řízení změnil a rozhodl o tom, že se nezastavuje.

V daném případě odvolací soud zjistil, že dlužník doložil průměrný příjem z pracovního poměru u Chart Ferox, a.s. ve výši 15.014,-Kč s tím, že za poslední tři měsíce činí jeho průměrný příjem dokonce 16.871,-Kč, jak doložil výplatní páskou za období 11/2013 a potvrzením příjmů ze dne 6.2.2014. Co se týče příjmů jakožto jednatele HELIFIX CZ, s.r.o., ničím je nedoložil, přestože tvrdil, že je dokonce jejím jednatelem. I když předložil potvrzení, že tuto funkci vykonává, žádné výplatní pásky či jiný doklad osvědčující jeho příjem z titulu výkonu této funkce nepředložil. Jelikož je v rozporu s právním řádem již to, že by výkon funkce jednatele mohl být vykonáván v pracovním poměru, a protože dlužník žádné příjmy z titulu výkonu této funkce nedoložil, nebral odvolací soud v tomto směru na jeho tvrzení žádný zřetel a zabýval toliko tím, zda dlužník bude schopen uspokojit své nezajištěné věřitele alespoň do výše 30% jejich pohledávek z příjmů z pracovního poměru u Chart Ferox, a.s.

Dle insolvenčního návrhu a jeho příloh má dlužník 10 nezajištěných závazků v celkové výši 776.636,20 Kč. Za předpokladu, že jeho příjem bude stejně jako v posledních třech měsících činit v průměru 16.871,-Kč, bude dlužník schopen hradit měsíční splátku ve výši 6.090,-Kč, což za 60 kalendářních měsíců činí 365.400,-Kč. Po odečtení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, jež se v rámci oddlužení plněním splátkového kalendáře hradí v každé měsíční splátce a činí 1089,-Kč včetně DPH (za 60 kalendářních měsíců tedy 65.340,-Kč), měla by být na uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů částka 300.060,-Kč, a tyto pohledávky by měly být uspokojeny v rozsahu 38,63%. Vycházeje z těchto zjištění, je odvolací soud přesvědčen o tom, že úpadek dlužníka bude pravděpodobně řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře, přičemž je na rozdíl od soudu prvního stupně toho názoru, že v této fázi řízení nelze předjímat, že zajištění věřitelé přihlásí své pohledávky do insolvenčního řízení jako nezajištěné.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným, usnesení soudu prvního stupně proto v bodě II. výroku podle ust. § 220 za použití § 167 odst. 2 občanského soudního řádu změnil a rozhodl o tom, že se povinnost hradit zálohu na náklady insolvenčního řízení dlužníkovi neukládá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 2. září 2014

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková