2 VSPH 1297/2012-A-19
KSCB 28 INS 9774/2012 2 VSPH 1297/2012-A-19

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníků Evy Žigové a Milana Žiga, obou bytem A. Jiráska 217, Veselí nad Lužnicí, zahájené na návrh dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 9774/2012-A-14 ze dne 28. srpna 2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 9774/2012-A-14 ze dne 28. srpna 2012 se mění tak, že se dlužníkům Evě Žigové a Milanu Žigovi ukládá zaplatit společně a nerozdílně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč do deseti dnů od právní moci usnesení v hotovosti do pokladny nebo na účet Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č.j. KSCB 28 INS 9774/2012-A-14 ze dne 28.8.2012 uložil Evě Žigové a Milanu Žigovi (dále jen dlužníci), již se insolvenčními návrhy ze dne 6.4.2012 domáhali vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení, aby do sedmi dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatili společně a nerozdílně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 15.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že povinnost zaplatit zálohu ukládá dlužníkům proto, že je nezbytné zajistit prostředky na úhradu nákladů insolvenčního řízení. Poukázal přitom na to, že dlužnice v návrhu tvrdila, že má nezajištěné závazky ve výši 1.264.718,-Kč, a dlužník tvrdil, že má závazky ve výši 53.648,-Kč, čistá měsíční mzda dlužnice činí 12.000,-Kč, dlužník pobírá invalidní důchod ve výši 7.200,-Kč a jejich další příjem tvoří příspěvek od syna ve výši 3.000-4.000,-Kč měsíčně, dlužníci mají pouze vzájemnou vyživovací povinnost, a nevlastní žádný majetek větší hodnoty, jehož zpeněžením by bylo možné získat prostředky alespoň na uhrazení odměny insolvenčního správce a jeho hotových výdajů. Z těchto údajů dovodil, že příjem dlužníků zjevně nepostačí na uspokojení 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů, ale toliko na jejich uspokojení v rozsahu 27,5 %, a úpadek dlužníků proto zřejmě bude třeba řešit konkursem. Proto jim uložil zaplatit zálohu ve shora uvedené výši.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích se dlužníci včas odvolali a požadovali, aby je odvolací soud zrušil. V odvolání uvedli, že se jejich syn zavázal platit jim příspěvek ve výši 5.000,-Kč měsíčně, díky němuž budou schopni uhradit více než 30 % svých závazků. K odvolání připojili darovací smlouvu ze dne 10.9.2012, jíž se jejich syn René Žigo zavázal poskytovat dlužnici po dobu splátkového kalendáře 5.000,-Kč měsíčně.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům: Podle ust. § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce, překlenout tak nedostatek finančních prostředků bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a poskytnout záruku úhrady alespoň části nároků insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty.

Z insolvenčního návrhu a předložených příloh včetně smlouvy předložené spolu s odvoláním odvolací soud zjistil, že se dlužníci domáhali vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení s tím, že vůči deseti věřitelům mají splatné závazky v celkové výši cca 1,3 milionu Kč, vlastní běžné vybavení domácnosti v zanedbatelné hodnotě, nevlastní žádné nemovitosti, nemají vyživovací povinnosti a jejich úhrnný měsíční příjem tvoří mzda dlužnice ve výši 12.000,-Kč, invalidní důchod dlužníka ve výši 7.200,-Kč a příspěvek od syna ve výši 5.000,-Kč, tj. celkem 24.200,-Kč. Protože z těchto údajů je zřejmé, že úpadek dlužníků bude řešen buď oddlužením, nebo nepatrným konkursem, přičemž dlužníci nedisponují žádnými likvidními prostředky, jež by insolvenční správce mohl použít na úhradu prvotních nákladů insolvenčního řízení po svém ustanovení do funkce, je odvolací soud stejně jako soud prvního stupně toho názoru, že složení zálohy je nezbytné. Vzhledem k tomu, že však způsob řešení úpadku přicházející v daném případě v úvahu nebude s přihlédnutím k počtu jejich věřitelů, souhrnné výši jejich závazků a rozsahu jejich majetku vyžadovat v prvotní fázi insolvenčního řízení vynaložení nijak značných výdajů spojených s výkonem funkce insolvenčního správce, je odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně toho názoru, že přiměřenou je v daném případě záloha ve výši 10.000,-Kč.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 občanského soudního řádu a napadené usnesení změnil, jak uvedeno shora.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

V Praze dne 16. ledna 2013 JUDr. Jiří K a r e t a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva